A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz
Památník Antonína Dvořáka v NelahozevsiTisk

(Dvořákova Nelahozeves)

Text

Památník Antonína Dvořáka, založen 1951, Nelahozeves.

 

Dům v Nelahozevsi čp. 12, hospodu (tzv. Engelhardtova hospoda) si najal František Dvořák z Dřínova (1814–94) s manželkou Annou, roz. Zdeňkovou z Uhů (1820–82) na jaře v roce 1941 a již 8. září se zde novomanželům jako první z devíti dětí narodil syn Antonín Dvořák (1841–1904). Kromě hospody provozoval František Dvořák, vyučený řezník, v Nelahozevsi také masný krám v domě čp. 24, kde měl masnu již od roku 1818 jeho otec. V červenci roku 1842 hospoda vinou podnapilých čeledínů vyhořela a rodina se musela na čas přestěhovat do domu čp. 2; po dokončení oprav hospody se po několikaměsíční přestávce nastěhovala zpět. 

V době Dvořákova narození žilo v Nelahozevsi 438 obyvatel. Lobkowiczové, majitelé zdejšího panství se sídlem v Roudnici na Labem, zde provozovali pivovar, vinopalnu, mlýn, kovárnu, přívoz přes Vltavu a panský dvůr. Zámek v Nelahozevsi tedy nebyl rodovým hlavním sídlem, ale zasedala na něm hospodářská správa rodinného majetku a s ní zde působil i knížecí justiciár (vrchnostenský úředník s civilní soudní mocí).

Dvořák chodil od roku 1847 do nelahozevské školy, kde se učil u kantora Josefa Spitze, o kterém se tradovalo, že uměl hrát na všechny hudební nástroje. Školní docházku ukončil v roce 1853 s velmi dobrým prospěchem, za který byl od knížete Lobkowicze odměněn modlitební knížkou Nábožný křesťan. Od malička projevoval hudební nadání, zpíval a hrával v kostele sv. Ondřeje (kde byl také po narození pokřtěn; kostel stojí přímo naproti jeho rodnému domu) na housličky, což jeho otec velmi podporoval. Sám František Dvořák hrával na citeru a se svými bratry na housle a trubku. Stavba železniční dráhy z Prahy do Lovosic (na trase Praha-Kralupy nad Vltavou-Podmokly) a první slavnostní průjezd vlakem po této dráze v dubnu 1851 za účasti arcivévody Albrechta patrně podnítily Dvořákův celoživotní zájem o lokomotivy a železnici.

V Nelahozevsi prožil Dvořák prvních dvanáct let svého života, po skončení školní docházky v roce 1953 se i s rodinou přestěhoval do Zlonic. Dvořák se přesto rád do Nelahozevsi vracel. I místní obyvatelé pamatovali na svého slavného rodáka, když mu v roce 1901, v roce jeho 60. narozenin, uspořádali velkolepé oslavy, kterých se ale Dvořák nakonec nezúčastnil.

V roce 1913 byla na Dvořákově rodném domě odhalena pamětní deska od Františka Hnátka a v roce 1941 se konaly v Nelahozevsi v rámci Dvořákova výročí velké oslavy, které navštívilo kolem 2000 návštěvníků.   

Jako Památník (Památník Antonína Dvořáka v Nelahozevsi; PADN) byl Dvořákův rodný dům otevřen v 9. září 1951 při příležitosti 110. výročí narození skladatele zásluhou Společnosti Antonína Dvořáka. Dům sestává ze dvou částí – jednopatrové budovy bývalého hostince a pokojů pro hosty v prvním patře v levé části a bývalého masného krámu v pravé části. Expozice je umístěna v budově bývalého hostince, kde se nachází rodná světnička skladatele (kromě ní v přízemí prostory bývalé hospody, tanečního sálu a kuchyně). Z originálních předmětů po Dvořákovi je zde vystaveno pouze několik předmětů (houpací křeslo z Dvořákova pražského bytu, jedna ze dvou Dvořákových viol, modlitební knížka Nábožný křesťan, psací brk, dva pamětní věnce a několik kusů nádobí).

V roce 1956 přešel Památník v rámci zestátnění Muzea Antonína Dvořáka do jeho správy (a celek tak pod Památník národního písemnictví). V roce 1971 byla otevřena nová expozice (autor Karel Mikysa), která byla v roce 1991 při příležitosti významnému jubilea Dvořákova narození částečně aktualizována. Roku 1997 byl pravý domek, bývalý krám, navrácen do podoby odpovídající času skladatelova života a sloužil částečně jako depozitář, stejně jako některé místnosti v prvním patře levé budovy, bývalé hostinské pokoje). V současnosti je dům opět majetkem rodiny Lobkowiczovy. Expozice a provoz muzea je ve správě Muzea Antonína Dvořáka - Českého muzea hudby.

 S otevřením expozice v roce 1951 byly také zahájeny pravidelné oslavy „Dvořákova Nelahozeves“ konané v den skladatelových narozenin. Velkého významu nabyly zejména v roce 1991 během 150. výročí narození skladatele za účasti prezidenta Václava Havla a kardinála Miloslava Vlka.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Kalenský, Boleslav: Antonín Dvořák, jeho mládí, příhody a vývoj k usamostatnění. In: Antonín Dvořák. Sborník statí o jeho díle a životě (Praha 1912, s. 3–112).

Z pamětní knihy obce Nelahozeves o jejím slavném rodáku mistru hudby Dr. Ant. Dvořákovi na pamět 25. výročí jeho úmrtí 1. května 1929 (Nelahozeves 1929).

Květ, Jan M.: Školy a učitelé-hudebníci v kraji Antonína Dvořáka (Praha 1929).

Rodiště Antonína Dvořáka Nelahozeves: Dvořákův jubilejní rok 1941 (Nelahozeves 1941).

Květ, Jan M.: Otec a matka skladatele Antonína Dvořáka v Nelahozevsi (Podřipský kraj 6, 1941, s. 65–68).

Květ, Jan M.: Mládí Antonína Dvořáka (Praha 1943).

Zástěra, Josef Klement: Před rodným domem Antonína Dvořáka v Nelahozevsi (Nelahozeves/ Kralupy nad Vltavou 1948).

Květ, Jan M. - Mikysa, Karel: Dvořákova Nelahozeves (Praha 1951).

Herber, Otto – Mikysa, Karel – Špecinger, Otakar: Dvořákova Nelahozeves (Nelahozeves 1976).

Brumovský, Karel – Jaroš, Jindřich – Špecinger, Otakar: Dvořákova Nelahozeves (Nelahozeves/Mělník 1991).

Kol.: Hudební slavnosti Antonína Dvořáka v jeho rodném kraji I (Kralupy nad Vltavou 1992).

Hallová, Markéta – Tauerová, Jarmila. Muzeum Antonína Dvořáka. In: Čížek, Bohuslav – Fojtíková, Jana – Hallová, Markéta – Mojžíšová, Olga – Stloukal, Milan – Tauerová, Jarmila. Průvodce. Muzeum české hudby (Praha 1999, s. 40–57).

Hallová, Markéta – Tauerová, Jarmila. Das Antonín-Dvořák-Museum. In: Čížek, Bohuslav – Fojtíková, Jana – Hallová, Markéta – Mojžíšová, Olga – Stloukal, Milan – Tauerová, Jarmila. Museumsführer. Das Museum der tschechischen Musik (Praha 2000, s. 41–57).

Hallová, Markéta – Tauerová, Jarmila. The Antonín Dvořák Museum. In: Čížek, Bohuslav – Fojtíková, Jana – Hallová, Markéta – Mojžíšová, Olga – Stloukal, Milan – Tauerová, Jarmila. The Czech Museum of Music. (Praha 2000, s. 41–57).

Tejnická, Alena – Tejnický, Bohumír: Nelahozeves [česká verze knihy] (Nelahozeves 2006).

Tejnická, Alena – Tejnický, Bohumír: Nelahozeves [anglická verze knihy] (Nelahozeves 2006).

Nová, Kateřina. Památník Antonína Dvořáka. In: Velká kniha o Národním muzeu (Praha 2016, s. 208–211).

Archivalie

Muzeum Antonína Dvořáka – České muzeum hudby – Národní muzeum

Společnost Antonína Dvořáka

SOkA Mělník

SOA Litoměřice, pobočka Žitenice

 

Veronika Vejvodová

Datum poslední změny: 3.8.2017