A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz
Klub moravských skladatelůTisk

(Klub mladých skladatelů moravských)

Text
Literatura

Klub moravských skladatelů (Klub mladých skladatelů moravských), založen 1922, Brno.

 

Klub moravských skladatelů (dále KMS) jako spolek sdružující hudební skladatele, interprety, publicisty, teoretiky a propagátory soudobého hudebního umění byl založen 17. září 1922 v Brně. Jeho stanovy byly vypracovány a schváleny přípravným výborem (Jaroslav Kvapil, Ludvík Kundera a Vilém Petrželka) již 19. června 1922. Samotnému založení KMS předcházela existence volného sdružení Klubu mladých skladatelů moravských (1920-1922), které vzniklo z podnětu Vladimíra Helferta, s cílem podpory nové mladé skladatelské generace, šíření její tvorby koncertní činností s teoretickou reflexí ve formě odborných veřejných přednášek a recenzní publikační činnosti, na něž KMS bezprostředně navázal s důrazem na větší systematičnost v organizaci své činnosti. Termín moravský měl být zde chápán ryze geograficky, ve smyslu propagace soudobé, mladé hudební umělecké tvorby na území Moravy.

Během své existence se KMS mj. významně zasloužil o osvětu veřejnosti v souvislosti se soudobou hudební zahraniční tvorbou s akcentem na avantgardu. Koncerty a přednášky byly věnovány např. čtvrttónové hudbě Aloise Háby, dílu Igora Stravinského, Maurice Ravela, Clauda Debussyho, dodekafonii Arnolda Schönberga či neofolklorismu Bély Bartóka (poslední dva na pozvání KMS v r. 1925 navštívili Brno, aby zde prezentovali své moderní kompozice). Na mezinárodní úrovni KMS spolupracoval s např. s rakouskými skladateli, s organizací International Society for Contemporary Music (ISCM), v domácím prostředí např. s obdobně programově založeným pražským spolkem Přítomnost. KMS se realizoval též hudebně vydavatelsky, ve 30. letech založil vlastní edici propagující domácí autory, členy klubu (Theodora Schaefera, Josefa Kohouta, Ferdinanda Vacha, Františka Suchého, Zdeňka Blažka ad.).

Vedle zájmu o moderní soudobou artificiální hudbu spojoval iniciátory a zakládající členy klubu obdiv a respekt k Leoši Janáčkovi, jehož jmenovali čestným členem a ustanovili prvním předsedou KMS (1922-28). Na koncertech KMS zaznívaly významné premiéry samotného Janáčka (např. Concertino – 1926, konečný tvar Říkadel – 1927), jeho žáků (např. Viléma Petrželky, Jaroslava Kvapila, Osvalda Chlubny, Jana Kunce, Václava Kaprála, Josefa Blatného, Pavla Haase) a dalších skladatelů domácích i zahraničních.

Ve funkci předsedy KMS se postupně vystřídalo dalších šest hudebních osobností: František Neumann (1928–29), Ferdinand Vach (1929–38), Jan Kunc (1938–45), Jaroslav Kvapil (1945–47), Osvald Chlubna (1947–48), Antonín Balatka (1948). Funkcí jednatele byli pověřeni: Břetislav Bakala (1922–24), Ludvík Kundera (1924–26), Vilém Petrželka (1926–27), Pavel Haas (1927–29), Josef Blatný (1929–31), Vladimír Štědroň (1931–33), Josef Kohout (1934–38), Theodor Schaefer (1938–43), Jiří Svoboda (1944–45) a Karel Hradil (1945–48), Jiří Svoboda (1948).

Činnost KMS byla násilně ukončena nastupujícím politickým režimem v roce 1948, kdy byly veškeré hudební spolky uměle sloučeny do nově vzniklého Svazu československých skladatelů. Za 26 let existence měl KMS přibližně 240 členů.

Klub moravských skladatelů však definitivně nezanikl. Z iniciativy brněnského skladatele, muzikologa a publicisty Pavla Blatného byl symbolicky v době 70. výročí vzniku původního KMS dne 17. června 1992 obnoven. K výzvě o obnovení se tehdy vedle Pavla Blatného přihlásilo dalších 14 skladatelů, kteří se stali zakládajícími členy: Ctirad Kohoutek, Jiří Matys, Zdeněk a Vít Zouharovi, Jaromír Podešva, Dalibor Spilka, Vlastimil Lejsek, Evžen Zámečník, Petr Fiala, Milan Slimáček, Rudolf Růžička, Vlastimil Peška, Mojmír Bártek a Lubomír Koželuha. Po třech letech trvání se nový KMS, podobně jako ten původní, otevřel dalším členům odborným – skladatelům, interpretům, muzikologům, hudebním publicistům apod. – a tzv. členům spolupracujícím (Jan Němec, Geoff Piper z Lucemburska, Leona Zezulová).

Bezprostředně poté, co Pavel Blatný jako první zvolený předseda přihlásil KMS k účasti do České hudební rady jako zájmovou organizaci, začal KMS v návaznosti na činnost původního Janáčkova KMS naplno realizovat autorské koncerty svých členů (komorní i orchestrální, koncerty skladatelské, jubilantské, večery premiér, vzpomínkové večery), koncerty z tvorby pro mládež (1-2 ročně), výměnné koncerty s Tvůrčími centry Asociace hudebních umělců a vědců (AHUV) v Olomouci, Ostravě a Plzni, ale i se zahraničními hudebními institucemi v Německu, Rakousku a Lucembursku (nadace MusicEnterprise). Skladatelskou tvorbu významně prezentoval na festivalech Dny soudobé hudby v Praze a Moravský podzim v Brně. V rámci koncertní činnosti založil cykly „Od Janáčka k dnešku“, „Minulost a současnost“, kde prezentuje tvorbu členů původního a současného KMS, „Dny mladých interpretů“ (hlavní organizátor Renata Bialasová), pořádá Brněnský varhanní festival (hlavní organizátor Hana Bartošová).

Vedle tradičních koncertů navázal na původní KMS též přednáškovou činností a prezentacemi v rámci Malého divadla hudby, veřejnými semináři, a přidal též pořady v rozhlase a televizi. V rámci svých větších akcí vedle koncertů Moravského komorního orchestru (dirigent Rudolf Šťastný) uskutečnil již pět orchestrálních koncertů s Moravskou filharmonií Olomouc pod taktovkou Otakara Trhlíka (1994, 2000), Jaromíra Nohejla (1995) a Stanislava Vavřínka (2006, 2013), jejichž nahrávky jsou dostupné v archivu Českého rozhlasu a na oficiálních CD (Česká soudobá orchestrální hudba 1-4).

Funkcí předsedy obnoveného KMS byli postupně pověřeni: Pavel Blatný (1992–96), Věra Lejsková (1997-98), Milan Bialas (1999–2016), Hana Bartošová (2017–). Zde je třeba zvláště vyzdvihnout osobnost klavíristy Milana Bialase, který funkci předsedy suverénně vykonával úctyhodných 17 let. Funkci místopředsedy zastával od počátku až do své smrti Ctirad Kohoutek (1992–2011), dále Hana Bartošová (2014-15) a Milan Bialas (2017–). Jednateli byli pověřeni: Evžen Zámečník (1992–95), Ivo Bartoš (1995-96), Milan Bialas (1997–98) Milan Hakl (1999–2000), Marie Hovorková (2000–14), Věra Lejsková (2015–16), Jarmila Mráčková (2016–dosud). Významným čestným členem byl americký hudební skladatel a dirigent českého původu Karel Husa (1996–2016). Od roku 1992 do 2016 v obnoveném KMS získalo členství celkem 76 hudebních osobností, k roku 2016 měl KMS 44 aktivních členů.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

SČHK.

 

II. Ostatní

Blatný, Pavel: Motto: 17. června 1992 byl znovu založen Klub moravských skladatelů (Opus musicum, 1992, XXIV, č. 10, s. II–III).

Blatný, Pavel: Klub moravských skladatelů na koncertech v Brně a v Praze (Opus musicum, 1994, roč. 26, č. 4, s. IX–X).

Lejsková, Věra: Klub moravských skladatelů podruhé (Opus musicum, 1993, roč. XXV., č. 5–6, s. V–VI).

Lejsková,Věra: Z koncertů AHUV v Brně (Opus musicum, 1994, roč. 26, č. 1, s. 2–4).

Lejsková, Věra: Od Janáčka k dnešku (Hudební rozhledy, 1997, roč. 50, č. 6, s. 15–16).

Lejsková,Věra: Z činnosti Klubu moravských skladatelů (Hudební rozhledy, 1998, roč. 51, č. 12, s. 19).

Bártová, Jindra: Jak se daří soudobé hudbě v Brně? (Hudební rozhledy, 1999, roč. 52, č. 5, s. 20).

Blatný,Pavel: Po desáté – a naposled? (Opus musicum, 2001, roč. 33, č. 6, s. 79).

Lejsková, Věra: Klub moravských skladatelů jubilující (Hudební rozhledy, 2003, roč. 56, č. 4, s. 16–17).

Slimáčková-Michálková, Jana: Brněnský varhanní festival třicetiletý (Harmonie:časopis pro klasickou hudbu, jazz a world music, 2010, č. 9, s. 33. Dostupné též z: http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/brnensky-varhanni-festival-tricetilety.html)

Lejsková, Věra: Jubilující Klub moravských skladatelů (Hudební rozhledy, 2012, roč. 65, č. 12, s. 20).

Bialas, Milan: Výměnné koncerty Mnichov – Brno v roce 2010 (In: Česko-německé hudební vztahy v minulosti a současnosti: II. webová konference s mezinárodní účastí [CD-ROM]. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2010.)

Zapletal, Petar: 22 let Asociace hudebních umělců a vědců (Hudební rozhledy, 2012, roč. 65, č. 3, s. 12–14).

Vohnoutová El Roumhainová, Suzanne: Počátky Klubu moravských skladatelů (1919-1928) (diplomová práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2013).

Sedláček, Marek: Klub moravských skladatelů: 22 let obnovené činnosti (Masarykova univerzita, Brno 2014).

 

Marek Sedláček

Datum poslední změny: 26.6.2017