Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Klapil, PavelTisk


Charakteristika: Hudební pedagog, folklorista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:10.2.1937
Text
DíloLiteratura

Klapil, Pavel, pedagog, folklorista, skladatel, narozen 10. února 1937, Olomouc.
 
Po maturitě studoval na Vyšší pedagogické škole v Opavě obor matematika – fyzika (1955–57, promovaný pedagog) a pak vyučoval pět let na základní škole. Při zaměstnání absolvoval 1962–67 studium kombinace hudební výchova – nástroje na filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde získal 1970 titul PhDr. (práce Dvořákova harmonie a její vývojový přínos). Externí aspiranturu konal na katedře pedagogiky filozofické fakulty University Karlovy v Praze (CSc. 1976 na základě spisu Klavírní improvizace jako součást estetické výchovy), byl jmenován docentem v oboru teorie vyučování hudební výchově na Janáčkově akademii múzických umění v Brně 1983. Habilitace 2001 na pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem s prací Lidové písně východní Evropy v úpravách pro děti a mládež, vydáváno v Paříži 1976–92; na UJEP též absolvoval 2002 profesorské řízení. Od 1962 působí na katedře hudební výchovy pedagogické fakulty UP v Olomouci (do 1964 Pedagogický institut; 1972–91 byl vedoucím katedry).
 
Ve své odborné činnosti se věnoval didaktickým otázkám hudebně teoretických předmětů v učitelském studiu hudební výchovy a to zejména otázkám nauky o harmonii a kontrapunktu a tvorby klavírních doprovodů písní (toto i pro Lidové resp. Základní umělecké školy). Postupně rozšířil záběr i na hudební folkloristiku, kde se zabýval komparací hudebních vlastností písní západoevropských a východoevropských a výsledky studia publikačně uplatňoval i v zahraničí. Stál u zrodu stále živé tradice festivalu dětských sborů Svátky písní Olomouc (1972), s nímž dodnes spolupracuje a v jehož rámci vedl a pak redakčně zpracoval čtyři mezinárodní teoretické semináře, a národopisných festivalů Lidový rok Velká Bystřice (od 1989). Pro potřeby národopisné a pedagogické veřejnosti vydal řadu menších regionálně zaměřených zpěvníkových edicí a dvě monografie, v nichž uspořádal písňový folklór přechodných oblastí Hané (zejména Záhoří). Uspořádal česko-německé (makarónské) lidové písně a na pozvání Sudetoněmeckého hudebního ústavu v Regensburgu o nich referoval (1993) na symposiu. Působí jako oponent doktorských a habilitačních prací či monografií, příležitostně přednáší i na jiných vysokých školách (Ústí nad Labem, Halle, Lublin), spolupracuje s Folklorním sdružením České republiky, několika národopisnými soubory a muzei, Ústavem etnologie AV ČR v Brně, Českým rozhlasem Olomouc apod. Uplatňuje se i v umělecké oblasti a to jako upravovatel či autor skladeb pro děti a jako klavírní doprovazeč pěveckých sborů (s nimi často i v zahraničí) a sólových zpěváků.
Dílo
I. Dílo literární

Učební texty
Doprovod lidových písní Čech a Moravy (Olomouc 21993, Vydavatelství UP);
Kompendium teorie kontrapunktu (Olomouc 21998, Vydavatelství UP);
Akustické základy hudby (Olomouc 21992, Vydavatelství UP).
 
Studie a stati (výběr)
Týden v Kodályově hudebně pedagogickém ústavu (sborník Teoretické problémy dětské sborové intonace, Praha 1982, Česká hudební společnost – Svátky písní Olomouc, s. 45–47);
Lidová píseň jako prostředek hudební výchovy (tamtéž 1986, s. 69–71);
O Bartókově třídění maďarských lidových písní (sborník Čs. – maďarské vztahy v hudbě, Ostrava 1982, KKS, s. 102–107);
Improvizace v klavírní pedagogice do r. 1940 (sborník AUPO, Fac. Paed., Musica I, Praha 1984, SPN, s. 115–140);
Dvojjazyčné (makarónské) česko-německé lidové písně (AUPO, Fac. Paed., Musica V, Olomouc 1996, Vydavatelství UP, s. 61–83);
Tschechisch–deutsche zweisprachige (sog. makkaronische) Volkslieder (Regensburg 1994, Sudentendeutsches Musikinstitut, s. 87–118);
Vzala na ňu štange hul aneb O písních zvaných makarónské (sborník Severní Morava, sv. 75, Šumperk 1998, OVM, s. 51–54).
 

II. Dílo hudební

Písňové a sborové edice
V Zábřeze na rynku (s Olgou Hrabalovou, Lidové písně severní Moravy, Šumperk 1978, OVM);
Než spadne rosa. Z hanáckých sběrů Miroslava Jirouška (Velká Bystřice: Lidový rok 1994);
Blahoslava Melhuby Národní písně severní Moravy z r. 1893 (Velká Bystřice: Lidový rok 1996);
Z cizích krajů (Praha 1979, Supraphon);
Airs populaires des pays divers. I – XVIII (Paris 1974 – 1992, Alphonse Leduc);
Canti popolari italiani (Wien 1982, Universal-Edition);
Aus alten tschechischen Sammlungen (Leipzig 21983, Deutscher Verlag für Musik);
V Lipniku včil jarmak bude (Lidové písně Lipenského Záhoří, Olomouc 1989, KVM);
Záhorský zpěvník (273 lidové písně regionu, Přerov 1999, Muzeum Komenského);
Olomoucká brána. Metropole střední Moravy v lidových písních (Olomouc 2000, Intergrafis);
Zaťukal na skylko. 12 lidových písní pro smíšený trojhlas (Olomouc 2002, Festa).
 
Skladby
Osm písniček s flétnou (Jirkov: Edice vítězných skladeb soutěže dětské sborové tvorby 1974);
Od soboty do soboty. Písně pro dětský sbor předškolního věku (Olomouc 22002, Festa);
Zobcové písničky. Jednohlasé a dvojhlasé dětské sbory s doprovodem sopránové zobcové flétny a klavíru (Olomouc 22003).
Literatura
Fridrich, Zdeněk: Dvě nové edice severomoravských lidových písní (sborník Severní Morava, sv. 54, Šumperk 1987, s. 69–70).
Toncrová, Marta: Lidové písně Lipenského Záhoří (Opus musicum 25, 1993, č. 2, s. V–VI).
 
Ivan Poledňák
Text

Datum poslední změny: 11.6.2004