Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Boženek, KarelTisk


Charakteristika: Muzikolog, hudební pedagog a muzeolog

Datum narození/zahájení aktivity:4.9.1938
Text
DíloLiteratura

Boženek, Karel, muzikolog, hudební pedagog a muzeolog, narozen 4. září 1938, Valašské Klobouky.

 

Po absolvování středoškolských studií studoval v letech 1956–60 na Univerzitě Palackého v Olomouci pracoval v letech 1963–67 jako tajemník Beethovenovy společnosti v ČSSR na zámku Hradci u Opavy (zde byl také redaktorem časopisu Československá Beethoveniána). Pak absolvoval postgraduální studium muzeologie na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně Brno a v letech 1967–87 byl vedoucím muzikologického pracoviště Slezského muzea v Opavě (v té době úzce spolupracoval s operním souborem Slezského divadla v Opavě – člen umělecké rady, odborný poradce, recenzent operních představení a uplatňoval se též jako umělecký vedoucí a hráč na violu v souboru Collegium musicum Silesiae). Pak se stal dramaturgem opery a baletu Státního divadla v Ostravě (1987–91) a poté působil dva roky jako hlavní dramaturg mezinárodní umělecké agentury Pragokoncert v Praze. Od roku 1993 je v Ústavu historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě jako odborný asistent (titul Ph.D. získal v roce 1999 po obhájení disertace Hudební muzeum a habilitoval se jako docent v oboru Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity prací Opavská opera v roce 2000). Působil též jako soudní znalec v oboru hudební nástroje, člen řídícího výboru mezinárodní soutěže o cenu Beethovenova Hradce, člen řídícího výboru celostátní soutěže varhaníků v Opavě účastnil se vědeckých konferencí doma i v zahraničí (Praha, Brno, Bratislava, Katovice, Bonn Cieszyn); je autorem skoro dvou desítek hesel ve Slovníku české hudební kultury (Praha 1997).


Dílo

Dílo literární

 

Knihy

50 let českých profesionálních divadelních představení v Opavě (Opava 1969);

Beethovenův Hradec (Hradec nad Moravicí 1964);

Zdeněk Košler – dirigent (Praha 1992, 2. rozšířené vydání Opava 1994);

Zdeněk Košer. Poselství (Praha 1996);

Ivo Stolařík. Hudební osobnost Ostravska (Ostrava 2006, spolu s Karlem Steinmetzem a Janem Mazurkem);

Arnošt Rychlý a jeho bezručovské inspirace (Opava 2008).

 

Studie a stati

Zpráva o činnosti Beethovenovy společnosti v ČSSR (Československá Beethoveniána, č. 2, Hradec nad Moravicí 1965, s. 1–16);

150 Opavských hudebních střed (in: Časopis Slezského muzea, roč. 17, 1968, série B, č. 2, s. 146–156);

Ke vzniku hudebního oddělení Slezského muzea (in: Časopis Slezského muzea, roč. 17, 1968, série B, č. 2, s. 185–187);

Beethovenovské tradice ve Slezsku (Slezsko – kultura a země, roč. 1, 1969, č. 2, s. 38–39);

Hudebně dramatická centra ve Slezsku v 18. století (in: Časopis Slezského muzea, roč. 20, 1971, série B, s. 137–144);

Slezská hudební centra 18. století (Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 5/6, s. 137–142);        Výběrová bibliografie k hudební historiografii Slezska (Opus musicum, roč. 3, 1971, č. 5/6, 1971, s. X–XV);

Václav Kálik a jeho místo v české hudební kultuře, sborník z konference Slezského muzea, Opava 1971, s. 2–12);

Významná osobnost české hudby (k nedožitým narozeninám V. Kálika) (Slezsko – kultura a země, roč. 3, 1971, č. 1, s. 8–11);

Profesor Arnošt Rychlý (in: Časopis Slezského muzea, roč. 20, 1971, série B, č. 1, s. 81–83); Hudebně historiografická práce v muzeu (in Časopis Slezské muzea, roč. 21, 1972, série B, č. 1, s. 23–38);

Funkce archívu, knihovny a muzea v dokumentaci hudebního života (Opus musicum, roč. 10, 1980, č. 3, s. 77–80);

Franz Liszt a jeho vztahy k zámku Hradci nad Moravicí ve světle písemných pramenů (in: sborník Československomaďarské vztahy v hudbě, Ostrava 1982, s. 141–144);

Operní společnosti na scéně opavského divadla (in: Časopis Slezského muzea, roč. 31, 1982, série B, s. 134–137);

Hudební tradice a současnost (in: Časopis Slezského muzea, roč. 33, 1984, série B, s. 105–125);

Sovětská opera na scénách Severomoravského kraje (in: sborník Sovětská hudba a její vliv na českou hudební kulturu od r. 1917 po současnost, Ostrava 1984, s. 126–135);

Hudební zázemí Ostravska (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 115–140);

Prameny a literatura k hudebnímu životu na Ostravsku po r. 1945 (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 229–259);

Hudební kultura na Novojičínsku (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 127–130);

Hudební kultura na Karvinsku, Těšínsku a Frýdecko-Místecku (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava 1984, s. 130–136, spoluautor Miroslav Malura);

Janáčkovo hudební Lašsko (in: Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, Ostrava, 1984, s. 136–140);

Historické vazby hudební kultury Moravy a Slezska (in: sborník z konference Morava v české hudbě, Brno 1984, s. 17–19);

Přínos celostátních soutěží O cenu Beethovenova Hradce (in: sborník z muzikologické konference Česká a slovenská hudební interpretace po r. 1945 a její ohlas v socialistických zemích, Ostrava 1985, s. 146–157);

Historická kontinuita a diskontinuita hudebního vývoje v průmyslových oblastech (in: sborník z muzikologické konference Janáčkiana 1985, Ostrava 1986, s. 175–180);

Opera (in: Státní divadlo Ostrava - 70 let, Ostrava 1989, s. 29–66);

Písemná forma pramen v archivu, muzeu a knihovně (Acta historica et muzeologica, Opava 1995, s. 164–169);

Zdeněk Košler – O dirigentských školách (Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 9, s. 2–3);

Vztahy muzeologie a axiologie (Acta historica et muzeologica, Opava 1997, s. 205–212);

Bezruč v české hudbě (in: Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Opava 1997, s. 77–85);

Český hudebně historiografický výzkum regionu bývalého rakouského Slezska (in: Acta historica et muzeologica Universitatis Silesianae Opaviensis, roč. 4, 1999, s. 5–20);

Václav Kálik 1891–1951 (Vlastivědné listy, roč. 27, 2001, č. 2, s. 9–12);

Die tschechische Musikgeschitforschung über das ehemalige Östereichisch-Schlesien (in: Musikkultur in Schlesien zur Zeit von Telemann und Dittersdorf, Institut für deutsche Musikkultur, Bonn 2001, s. 221–235);

Miroslav Malura a československé beethovenovské bádání (in: sborník Miroslavu Malurovi in memoriam, Ostrava 2001, s. 35–42);

Specifika hudební kultury Opavy (in: Sborník k dějinám města 2, Opava 2001, s. 99–103).

Literatura

I. Lexika

Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy I (Ostrava 2005).

 

II. Ostatní

175 Slezského muzea v Opavě (1814–1984) (Opava 1989).

Hudební teorie a pedagogika na Ostravské univerzitě (1995–2011) (Ostrava 2011, s. 30–32).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 14.3.2012