Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Březinová, MarcelaTisk


Charakteristika: Zpěvačka popu a rocku

Datum narození/zahájení aktivity:18.11.1960
Text

Březinová, Marcela, zpěvačka popu a rocku, narozena 18. 11. 1960, Podbořany.
 
Absolvovala střední zdravotnickou školu, studovala dva a půl roku klasický a jazzový zpěv v Praze na tzv. Lidové konzervatoři. Na festivalu Mladá píseň (Jihlava 1980) převzala Stříbrný řetěz za Blues na cestu poslední od Jiřího Suchého; k bluesové a jazzové hudbě ji přivedl otec, zubař a bývalý pianista, který jí přehrával desky s Ellou Fitzgeraldovou a Louisem Armstrongem, v živém podání objevila blues v pražské čtvrti Hanspaulka, kde ho hráli její budoucí kolegové a přátelé Ivan Hlas, Ondřej Hejma a bratři Vladimír a Richard Tesaříkové. Březinová se vynořila v ideálním čase, kdy do vývoje populární hudby zasahovaly anglické zpěvačky, ať už extravagantní Toyah či Hazel O´Connor, nebo kultivované Alison Moyet z Yazoo a Annie Lennox ze skupiny Eurythmics. V letech 1981–86 kráčela v jejich stopách (zprvu pod přezdívkou Marcela OK) v pražské skupině OK Band. Ačkoliv byla „hlasem“ tří LP a komponoval pro ni Karel Svoboda, přesto se o ní po vydání alba Tvůj čas přichází vyjádřil leader OK Bandu Vladimír Kočandrle (Mladý svět 1986, č. 40, s. 31): „Marcela nemá vlastnosti typické sólistky... zjišťuji, že na zpěvu postavené písně se oposlouchají, proto na našem třetím albu bude více hraní a tím i více rocku.“ Rozpory ve skupině a její stylové proměny vyústily do odchodu zpěvačky ze skupiny v roce 1987; téhož roku vystoupila na festivalu Rockfest za doprovodu rockové skupiny Garde.
Perspektivnější než udržování plzeňské kapely, která měla problémy při tehdejších tzv. rekvalifikacích, se ukázal projekt Leška Semelky. Ten obnovil skupinu S. L. S. a Březinové nabídl pěveckou spolupráci se záměrem „prožívat elán začátků“; premiérové představení se konalo 18. 11. 1988 v Praze, k vrcholům patřily společné duety To nemá význam a Jak blázen před lidmi vypadám. Od spolupráce si Březinová slibovala návrat k funky, k němuž měla jako ctitelka blues vždy blízko, po čtyřech letech, v nichž spolu nahráli pět singlů, se však duo rozešlo, neboť Březinová i Semelka měli odlišné publikum. K hudbě s příměsí funku se Březinová dostala paralelně s členstvím v S.L.S. v roce 1989, kdy vystoupila na přehlídce Vokalíza s Yandim Bandem Slávka Jandy. Nahrála s ním dva singly u Pantonu, z nichž vzešla ve známost roztančená Radost ze života, kmenovou zpěvačkou souboru se však nestala. Rovněž u singlu (Come Brother, Come Sister/The Way Of My Life) zůstalo, když vyhrála konkurz u rakouské firmy Chappell Intersong. Prvního samostatného LP se Březinová dočkala 1993, doprovodná sestava Crazy Legs, v které byli „Olympici“ Milan Broum (basová kytara) a Milan Peroutka (bicí), trumpetista Roman „Bobík“ Kubát, kytarista Miroslav Linhart a autor většiny skladeb, klávesista a saxofonista Jiří Šíma (oba z Yo Yo Bandu), ji definovala jako tvrdé těžké funky. Mezi tituly bylo i Blues pro havrana, salsa a tradiční rock´n´roll, a producent alba Karel Knechtl připustil, že se nechal inspirovat Princem.
Ačkoliv zpěvačka byla pro svou muzikálnost a zbarvení hlasu velice žádaná (hostování na albech Jižního pólu, Krausberry, Stromboli, Turba, Vitacitu a Žlutého psa, duet s Lucií Bílou na Cenách Melodie v roce 1992) a prokázala vlohy pro muzikál (Benzín a mejkap), stabilněji nikde nezakotvila; i spolupráce s obnoveným OK Bandem trvala jen 1999–2002.

Diskografie
Disko (se skupinou OK Band, Supraphon 1985);
The Latest Report (se skupinou OK Band, Disko v anglické verzi, Supraphon 1985);
Tvůj čas přichází (se skupinou OK Band, Supraphon 1986);
Stala se nějaká chyba (se skupinou OK Band, Supraphon 1987);
Každej to má rád (se skupinou Crazy Legs, Bonton 1993);
Ornament osudu (se skupinou OK Band, EMI 2000);
Za škvírou (se skupinou OK Band, EMI 2001);
Mixle v pixle! OK Band – Remixed! (se skupinou OK Band, EMI 2002);
Žižkovská zeď (se skupinou OK Band, EMI 2003).
Literatura
I. Lexika
EJ.
 
II. Ostatní
Tůma, Jaromír: Marcele Březinové je O. K. u Leška (Mladý svět 1988, č. 6. s. 31).
Kučerová, Markéta: Začíná to být ono (Melodie 1990, č. 10, s. 298).
Hartman, Ivan: Dejvické negroidno Marcely Březinové (Rock & Pop 1991, č. 14, s. 12).
Tůma, Jaromír: Dívka, která ráda tančí (Melodie 1993, č. 1, s. 1).
Stanislavčík, Tomáš: Muzika je pro mne jako droga (Melodie 1998, č. 12, s. 28).
 
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 17.9.2003