Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Yo Yo band

Tisk


Charakteristika: Pražská skupina pop music

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1975
Text

Yo Yo Band, pražská skupina pop music bratří Tesaříků.
 
Původně vokální skupina Yo Yo Band se zrodila na svérázné hanspaulské scéně v Praze a širší veřejnosti se prvně představila 25. 11. 1975 na Slánských jazzových dnech v sestavě Richard a Vladimír Tesaříkové, Ondřej Hejma a Julius Kuzma Novotný. Inspirována vlivy soulu, později též reggae, latiny a popu si osvojila nezvykle dráždivou barvu; proto byla vyhledávána pro nahrávání s nekonvenčními soubory (Combo FH, Pražský výběr) a zvána na vystoupení před vyspělým publikem (Jazzový festival v Olomouci 1977, pražské kluby Reduta, Malostranská beseda a Klub Řeznická, pro který skupina nastudovala Soulovou operetu a uváděla ji s načerněnými tvářemi). V roce 1981 s Jindřichem Malíkem náhradou za Novotného vydala u Pantonu první singl s tituly Horký vzduch a písek (společně s Janou Koubkovou) a Tic Tac Hugo a s příchodem kytaristy Miroslava Linharta začala pomýšlet na vlastní instrumentální sekci. Ještě na druhém singlu Já se s tebou loučím/Reggae jenom tak (1982) ji doprovodila Studiová skupina Michala Pavlíčka a s dvojicí bratrů Richarda a Vladimíra Tesaříků zpíval Luděk Walter. 4. 2. 1984 se v premiéře představilo vokální trio s Tesaříky a Linhartem. Znovu začalo nabírat instrumentalisty – Bobíka Kubáta (trubka), Imrana Musu Zangiho (konga a perkuse) –, a debutové album Velbloud, ten se má... natočilo v pěti, když Linhart hrál na kytaru, Vladimír Tesařík na klávesy a Richard Tesařík na perkuse. První dva komponovali, třetí se uplatňoval jako textař, texty pravidelně přispíval také kamarád z Hanspaulky Ivan Hlas.
 
Instrumentálně svrchovanější byl Yo Yo Band na druhém LP Do bačkor ne... s dalšími hráči Jiřím Šímou (saxofon, zpěv), Jiřím Chlumeckým (bicí) a Janem Mannem (perkuse). Tato sestava (bez Chlumeckého) vytrvala do počátku devadesátých let a prožila velmi úspěšné období, kdy byla žádána na koncertech doma i v zahraničí a její svérázný humor, naznačený už v paradoxních názvech hitů Kladno, Rybitví, Karviná a My jezdíme po vinárnách, se nijak nerozcházel s jiskřivým muzikantstvím. Albu Karviná (prvnímu od Yo Yo Bandu, které vyšlo na CD) se tak dostalo nejenom Platinové desky za 130 000 prodaných nosičů, ale i uznání odborníků v podobě tří cen Gramy pro album, skladbu a skupinu roku 1993. V roce 1995 Yo Yo Band už bez Zangiho rozšířil své instrumentační možnosti o bicí Pavla Razima a basovou kytaru Petera Pavlíka a po odchodu Manna se stabilizoval jako septet. Náznak rozvolnění v jeho řadách přinesla sezóna 1999, kdy bratři Tesaříkové přijali role hrobníků v muzikálu Janka Ledeckého Hamlet (s populární „árií“ Celej život kopu hrob) a vydali své první sourozenecké album Plavu si, ani nevím jak (už předtím však běžně hostovali na nahrávkách skupin Crazy Legs, Krausberry, Laura a její tygři, Lucie, Výlet a Sto zvířat a na vánočních, koncertních a raritních samplerech). V březnu 2000 uvedli na trh v triu s Jindřichem Malíkem ambiciózní CD Soul s anglicky zpívanými rhyth´n´bluesovými standardy např. od Pointer Sisters, Normana Whitfielda či Billyho Prestona. V říjnu 2001 se Yo Yo Band vrátil k familiárním stylu a humoru mužů, kteří jsou doma  pod pantoflem, na albu Souboj na kuchyňský nože, kterým se ohlásilo nové, dnes už zaniklé vydavatelství Česká hudba.
 
8. 6. 2003 skupinu tvrdě zasáhla tragédie Vladimíra Tesaříka, který ve věku 55 let podlehl následkům těžkého pádu z kola; podle prohlášení Richarda Tesaříka skupina bude pokračovat v činnosti.
Diskografie
Velbloud, ten se má... (Panton 1986);
Do bačkor ne... (Panton 1988);
Lehkou chůzí (BestI.A. 1991);
Karviná (Bonton 1993);
Best Of  YOYO Band (sampler, Monitor EMI 1994);
Dej mi prachy na klobouk (Bonton 1994);
Jenom kouř (Bonton 1995);
Gejza (Bonton 1997);
Plavu si, ani nevím jak (Bratři Tesaříci, Sony Music Bonton 1999);
Soul (projekt bratří Tesaříků a Jindřicha Malíka, Sony Music Bonton 2000);
Velbloud, ten se má.../Do bačkor ne... (reedice na dvou CD s 11 bonusy ze starších singlů, Sony Music Bonton 2001);
Souboj na kuchyňský nože (Česká hudba 2001).
Literatura
I. Lexika
EJ (heslo Aleš Opekar).
 
II. Ostatní
Dorůžka, Petr: Yo Yo Band – hračka s černými útrobami (Melodie 15, 1977, č. 11, s. 323).
Horáček František: Yo Yo Band, hračka pro čtyři hlasy (Melodie 19, 1981, č. 6, s. 171).
Neumann, Alexandr: Yo Yo Band a Méďa Béďa (Melodie 20, 1982, č. 5, s. 136).  
Chuchma, Josef: Ach jo – Yo Yo Band čili Reggae jenom tak (Mladý svět 1985, č. 49, s. 20).
Tůma, Jaromír: Yo-Yo Band, ten se má... (Mladý svět 1987, č. 2, s. 31).
Riedel, Jaroslav: Do bačkor ne... (recenze LP, Melodie 27, 1989, č. 4, s. 124).
Tesařík, Richard: Jak to slyším (Melodie 28, 1990, č. 10, s. 313).
Horáček, František: Pohádky doopravdy (Rock & Pop 1991, č. 6, s. 17).
Konrád, Ondřej: Jó, Yo Yo Band (Rock & Pop 1991, č. 11. s. 9).
Knechtl, Karel: Lehkou chůzí (recenze LP, Melodie 1992, č. 2, s. 92).
Tůma Jaromír: Kapela bez cédéčka (Melodie 1992, č. 9. s. 92).
Bez, Ondřej: Trampové z vináren (Rock & Pop 1993, č. 13, s. 9).
Tesařík, Richard: Křížový výslech (Rock & Pop 1997, č. 6, s. 53).
 
http://www.yoyoband.cz/
 
Jaromír Tůma
Text

Datum poslední změny: 10.3.2009