Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Merta, ZdeněkTisk


Charakteristika: Skladatel, pianista a leader

Datum narození/zahájení aktivity:25.4.1951
Text

Merta, Zdeněk, skladatel, pianista a leader, narozen 25. 4. 1951, Hranice.
 
V roce 1979 ukončil studium hry na varhany a kompozice na Státní konzervatoři v Praze a následoval tak svého otce, povoláním diplomata, který se zde učil hře na violu. V letech 1981–87 si rozšířil vzdělání na Hudební fakultě Akademie múzických umění v oboru kompozice a jako absolventskou skladbu uvedl svůj Koncert pro Yamahu DX 7 a orchestr. Znalosti si doplnil na stážích ve Velké Británii, SRN a v USA. Na konzervatoř se vrátil jako profesor skladby.
 
Počínaje rokem 1970 se Merta paralelně zabýval populární hudbou, zprvu jako klávesista Skupiny Františka R. Čecha v divadle Semafor. V roce 1972 převzal vedení Kardinálů, kteří se v té době stali doprovodnou skupinou zpěvačky Petry Černocké, pro niž Merta hojně skládal a občas s ní zpíval v duetu. Paradoxně nejvíc na sebe upozornil jako autor bubblegumového hitu Hastrman tatrman v podání exotického zpěváka Ronyho Martona a s doprovodem Orchestru Karla Vlacha. V jeho stínu poněkud zanikly šansony, které Merta zkomponoval pro Hanu Hegerovou. Psal rovněž pro Petra Rezka, dalšího sólistu Kardinálů, ale i Evu Pilarovou a Hanu Zagorovou.
 
Erudovanost a ambice vedly Mertu k větším hudebním celkům, z nichž první, muzikál Mikuláš Dačický z Heslova, uvedlo Divadlo Petra Bezruče v Ostravě a v upravené podobě byl také součástí zájezdových programů skupiny Kardinálové. V roce 1984 Merta ukončil spolupráci s Černockou a zpěvačce Petře Janů připravil komponovaný pořad v režii Borise Hybnera Trochu jinak, který s ní uvedl v pražské Redutě. Merta za něj obdržel cenu Ministerstva kultury, určenou nejlepšímu klubovému představení v roce 1986. Tehdy už představil další program pro Redutu se svou novou pěveckou partnerkou a pozdější manželkou Zorou Jandovou. Premiéra v režii Josefa Laufera byla příkladnou ukázkou hereckého zpívání a pro Jandovou znamenala odrazový můstek k debutovému albu Tisíckrát. Pro koncertní zájezdy sestavil Merta skupinu KAZZ, kterou spolu s ním a Zorou tvořili Karel Heidenreich (kytara) a Aleš Buriánek (klávesy). V letech 1992, 1994 a 2000 Merta s Jandovou absolvovali tři turné po menších scénách v USA s programy Songs From Prague, Because... a Best Of Zora.
 
Ačkoliv se Merta prosadil jako autor četných filmových a televizních partitur (mimo jiné pro režiséry Juraje Herze, Jitku Němcovou, Vladimíra Drhu) a vážné hudby (Povídání pro hlas, housle a violoncello, písňový cyklus Žena, Koncert pro elektrickou kytaru a orchestr, Tance století pro trubku a orchestr, klavírní cyklus Ulice, Scherzo, Dumku a Ragtime pro housle a klavír, které Pavel Šporcl nahrál pro firmu Universa), více než koncertní tvorba ho láká hudební divadlo. Mířil k němu už na konci osmdesátých let v hudebních komediích Válka o knoflíky a Ptákoviny a v televizním baletu Diagnózy s pěveckými party Marcely Králové a Jana Nového Cimbury. V tomto směru bylo pro Mertu osudové setkání s libretistou, režisérem a ředitelem Městského divadla v Brně Stanislavem Mošou, který ho získal pro jevištní spolupráci s talentovanými studenty brněnské Janáčkovy akademie múzických umění. Ti se prvně představili 1991 vedle Zory Jandové a alternující Ireny Budweiserové v Mertově a Mošově muzikálu Sny svatojánských nocí, za který autoři obdrželi cenu Českého hudebního fondu. V roce 1993 uvedli další novinku Bastard a pak byli dvakrát nominováni na cenu Alfréda Radoka za Babylon (1998) a Svět plný andělů (2000). K vrcholům Mertovy kariéry patřil i jeho multimediální balet Casanova pro divadlo Laterna magica (v režii Juraje Jakubiska) a první české nastudování Mše Leonarda Bernsteina, kterou v srpnu 1997 uvedlo na tři sta účinkujících na Pražském hradě (znovu byla uvedena v roce 2001 na festivalu Moravský podzim).
 
V současné době Merta dokončuje operu Ruleta podle libreta Stanislava Moši, která má mít premiéru v září 2004 ve Státní opeře v Praze, a operetu Ferdinand d´Este podle libreta Karla Šípa, jejíž uvedení připravuje 30. 11. 2004 Divadlo J. K. Tyla v Plzni.
Diskografie
Lidí se ptej (s Petrou Černockou, Supraphon 1975);
Ten kluk už dávno se mnou není (s Petrou Černockou, Supraphon 1979);
Modrá zem (kompilace Petra Rezka, Supraphon 1984);
Monitor (s Petrou Černockou, Supraphon 1986);
Tisíckrát (se Zorou Jandovou, Supraphon 1988);
Sny svatojánských nocí (písně z muzikálu, Městské divadlo Brno 1992);
Bastard (písně z muzikálu, Multisonic 1994);
Live (se Zorou Jandovou, Bonton 1997);
Babylon (písně z muzikálu, Popron Music 1999);
Svět plný andělů (písně z muzikálu, Městské divadlo Brno 2000);
Ryba z Havaje (písničky pro děti se Zorou Jandovou, Česká hudba 2001).
Literatura
I. Lexika
EJ (heslo Ivan Poledňák).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
 
II. Ostatní
Rejžek, Jan: Šansony a hastrmani Zdenka Merty (Melodie 1976, č. 1, s. 15).
Tůma, Jaromír: Opera na Fontáně (Melodie 1992, č. 9, s. 5).
Poledňák, Ivan: Sny svatojánských nocí (Opus musicum 24, 1992, č. 1, s. 14).
Stanislavčík, Tomáš: Osudové setkání s Leonardem Bernsteinem (Melodie 1997, č. 10, s. 46).
 
Jaromír Tůma
Text

Text

Datum poslední změny: 3.3.2009