Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Zich, Karel

Tisk


Charakteristika: Zpěvák, skladatel, kytarista a klávesista

Datum narození/zahájení aktivity:10.6.1949
Text

Zich, Karel, zpěvák, skladatel, kytarista a klávesista, narozen 10. 6. 1949, Praha.
 
Hudba u Zichů byla součástí rodové tradice: Karlův dědeček Otakar Zich (1879–1934) byl hudebním skladatelem a profesorem estetiky, druhý děd Karel Moravec (1880–1959) houslistou a violistou, členem Ševčíkova kvarteta, profesorem konzervatoře a AMU, strýc Jaroslav Zich (1912–2002) hudebním teoretikem a skladatelem. Karel Zich byl od pěti let vedený ke hře na klavír, k němuž si v jedenácti přibral kytaru. V letech 1964–65 pomáhal Michalu Prokopovi a Ivanu Trnkovi rozběhnout skupinu Framus, později známou jakou Framus Five; o jeho talentu věděl i textař Jiří Štaidl. Po maturitě na SVVŠ (1967) Karel Zich studoval po tři roky kompozici na Státní konzervatoři v Praze a současně navštěvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde ukončil obory estetika a sociologie a graduoval jako doktor filozofie. Během studií se stal na pět let členem Spirituál kvintetu (1968–73) a sólové příležitosti, které zde dostal (Doney Gal a Kovbojův nářek), zaznamenal na LP Písně amerického západu. Na EP Černošský ghetto (1971) dal vyniknout hlasovému zabarvení, značně podobnému timbru Elvise Presleyho, a tato poloha zůstala Zichovou vděčnou specialitou na koncertech, ale i na deskách převážně exportního charakteru (Let´s Sing Some Elvis Presley Songs, Karel Zich Sings Elvis Presley).
 
Koncem roku 1972 Karel Zich přistoupil na spolupráci s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu a otevřel si tím prostor k sólové kariéře. Vlastní tvorbu prokládal skladbami renomovaných autorů (Bohuslav Ondráček, Petr Janda, Karel Svoboda) a převzatými hity ze zahraničí (Alenka v říši divů, Mosty). V anketě Zlatý slavík ho tato proměna vynesla během let 1972–74 ze sto prvního na dvanácté resp. páté místo. Ještě více se Karel Zich osamostatnil 1979, kdy založil doprovodnou skupinu Flop, vedenou skladatelem a multiinstrumentalistou Josefem Kolínem, který pro něj napsal několik zdařilých hitů (Na prvním programu, Měla na očích brýle). Tvárnost a univerzálnost umožňovala Karlu Zichovi interpretovat písně typického středního proudu populární hudby, ale i rock´n´rolly, folk a spirituály. Spolupracoval takřka se všemi předními českými textaři (Zdeněk Rytíř, Zdeněk Borovec, Pavel Vrba, Michael Prostějovský, Miroslav Černý, Ivo Fischer, František Novotný), později si obzvlášť porozuměl s Michalem Bukovičem. Nevyhýbal se soutěžení na festivalech, včetně zahraničních (Drážďany, Sopoty). Byl druhý na Děčínské kotvě 1975 s písní Září nad Řípem a s Vondráčkovou a Borovcovou skladbou Máš chuť majoránky vyzpíval 1977 stříbrnou Bratislavskou lyru. Stejný výsledek na Lyře si zopakoval 1983 s vlastní melodií Jeden tón na Bukovičův text. K Zichovým přednostem patřila hra na dvanáctistrunnou kytaru, proto byl často zván k hostování na deskách svých kolegů. Uplatnil se i jako autor několik filmových soundtracků a hudby pro „zpívající fontánu“ v Mariánských Lázních. Bez většího efektu skončily Zichovy pokusy o průnik na zahraniční gramofonový trh prostřednictvím firem Aves (SRN) a Tonpress (Polsko).    
 
Nejvíce se Zichovi dařilo v období po vydání rock´n´rollového alba Paráda (1983, Zlatá deska Supraphonu za 250 000 prodaných nosičů), kdy i na dalších albech Není všechno paráda (1984) a Kola pop music se točí dál (1985) uplatňoval šťastně zvolený koncept odpichových písniček s lehkých feelingem retra a někdy až přespříliš „pohodový“ slovník (Tohle nemá chybu, To byl bezvadný den, Být nad věcí, Nevadí). Zich často účinkoval v duetech, nejprve s Lenkou Filipovou (na LP Mosty), dále pak s Pavlem Bobkem, Jitkou Zelenkovou, Petrou Janů, Jiřím Vondráčkem a desetiletým „rockerem“ Petrem Vondráčkem (na LP Karel Zich &); „perličkou“  bylo jeho společné album s přední dámou americké country a rock´n´rollu Wandou Jackson, které obsahovalo rovněž dva duety; pouze pokusem o expanzi do zahraničí zůstalo – při nezvyklé dramaturgii – LP (každý na jedné straně) s belgickou interpretkou Viktor Lazló. Aby omladil svou image, přistoupil Zich na radu svého nejbližšího spolupracovníka, saxofonisty a skladatele Stanislava Chmelíka, a spojil se s dvojicí Petra Zámečníková a Jiří Strnad. V roce 1987, v období příprav pořadu a alba Karel Zich &, se jeho skupina Flop prezentovala v sestavě Horymír Vávrů (kytara), Miroslav Ryška (basová kytara), Michal Pavlík (klávesy, violoncello; dnes ve skupině Čechomor), Petr Eichler (bicí). Úlohu do programu zapojených zvukařů plnili Jan Hauser (basová kytara) a Karel Forner (perkuse).
 
Po roce 1989 Karel Zich rozšířil seznam míst, kde koncertoval (SSSR, Polsko, NDR, Kuba, Španělsko), rovněž o USA, Kanadu, Chile, Austrálii, Island atd. V současnosti vystupuje jak se svou skupinou, tak i samostatně s kytarou a vlastním recitálem. V anketě Český slavík si udržuje stabilní pozici, přestože nevystupuje v muzikálech a není tolik na očích: 27. v roce 2000, 32. v roce 2001. Od 1992 opět spolupracuje se Spirituál kvintetem a 4. 11. 2000 s ním přebíral v pražském Obecním domě Zlatou desku za album Na káře v rámci koncertu ke 40. výročí založení souboru. Pracuje v nadaci pro výkonné umělce Život umělce a je členem organizačního výboru Společnosti Fryderyka Chopina, která pořádá každoroční Mezinárodní hudební festival v Mariánských Lázních.
Diskografie
Dům č. 5 (Supraphon 1976);
Mosty (Supraphon 1981);
The Best Of Karel Zich (Supraphon – Artia 1981);
Majoránka (pouze MC, Supraphon 1982);
Paráda (Supraphon 1983);
Let´s Sing Some Elvis Presley Songs (Supraphon – Artia 1983);
Není všechno paráda (Supraphon 1984);
Kola pop music se točí dál (Supraphon 1985);
My Party (Supraphon – Artia 1985);
Sweet, Soft And Lazy (s Viktor Lazlo, Supraphon 1986);
Karel Zich & (Supraphon 1987);
Let´s Have A Party In Prague (s Wandou Jackson, Supraphon 1987);
Ani za nic (Supraphon 1989);
Karel Zich Sings Elvis Presley (MC, Multisonic 1992);
Za to může rock´n´roll (Multisonic 1992);
Karel Zich 1969–1987 (Supraphon 1994);
Já ti zpívám (Venkov/Universal 1999);
The Best Of Karel Zich (Sony Music/Bonton 2002).
 
Se Spirituál kvintetem
Písně amerického západu (Panton 1969);
Písničky z roku raz dva (Supraphon 1973);
Spirituál kvintet 20 let (3 LP, Panton 1984);
Hallelu! (Panton 1991);
Rajská zahrada (Panton 1992);
Hanba nám! (Monitor 1994);
Antologie 1960–1995 (Panton 2 CD,  1994);
Na káře (Pupava 1997);
Vánoční koncert (s Hradišťanem, Monitor EMI 1998);
Křídla holubic (Pupava 2002).
Literatura
I. Lexika
EJ.
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
 
II. Ostatní
Černý, Jiří: Kam račte se Zichovým barytonem? (Melodie 12, 1974, č. 5, s. 142).
Horáček, František: Knoflíková válka Karla Zicha (Melodie 13, 1975, č. 8, s. 229).
Černý, Jiří: Známe důvěrně proud Zichovy řeky? (Melodie 18, 1980, č. 2, s. 37).
Tůma, Jaromír: Sázava namísto vykoumaných koncepcí (Melodie 21, 1983, č. 11, s. 325).
Fiala, František: Není všechno rokenrol (Melodie 25, 1987, č. 5, s. 4).
Tůma, Jaromír: Dueta, Viktor(ka) a dvanáctistrunka (Mladý svět 1987, č. 10, s. 31).
Jelínek, Jan: Nic bych neudělal jinak (MF Dnes, 26. 5. 2001).
Pilát, Tomáš: český Elvis na chodském vzduchu (Týdeník Rozhlas 2002, č. 35).

www.zich.unas.cz

 
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 12.11.2003