Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hladík, RadimTisk


Charakteristika: Kytarista, skladatel, leader, producent a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:13.12.1946
Text

Hladík, Radim, kytarista, skladatel, leader, producent a pedagog, narozen 13. 12. 1946, Praha.
 
Od pěti let se učil hrát na klavír a na pražské konzervatoři studoval dva roky hru na kytaru u Milana Zelenky. Školu, stejně jako gymnázium, nedokončil. Už jako patnáctiletý uspěl v konkurzu na místo kytaristy v pražské beatové skupině Komety, 1965 se profesionalizoval ve skupině Fontána, která vzápětí přijala název Matadors a do svého zániku v roce 1969 byla považována za jeden z nejkvalitnějších a nejprogresivnějších souborů na české beatové scéně. U Matadors Hladík přešel z obligátního stylu skupiny Shadows na britský rhythm-and-blues (Rolling Stones, Pretty Things, Yardbirds) a v jeho duchu rovněž komponoval (Get Down From The Tree, I Feel Se Lonely, Indolence). Když varhaníka Jana Obermayera povolali na vojnu, střídal hru na kytaru s klávesami. Jakkoli silná byla koncentrace individualit v kapele, Hladík vyčníval nad své okolí a sklízel ocenění jako nejlepší kytarista, popřípadě beatová osobnost rocku. Po vzoru Jimiho Hendrixe fascinoval publikum jevištními triky (hraním s nástrojem za krkem, používáním zubů jako trsátka) a s nárůstem obliby britských formací Ten Years After s kytaristou Alvinem Leem a Cream s Erikem Claptonem  protahoval délku kytarových sól. U kytar s pověstným talismanem ze stříbrné lišky, které si sám upravuje, jako jeden z prvních u nás použil booster, zpětnou vazbu a wah-wah pedál. 
 
Na podzim 1968 stál u zrodu skupiny Blue Effect, která byla v roce 1970 nucena změnit název na Modrý efekt resp. M. efekt; koncem 80. let se však vrátila k původnímu jménu. Od samého počátku se v ní prosazoval autorsky, ať již na LP Meditace (Paměť lásky, Fénix, Stroj na nic, Rainy Day – společně s Jiřím Kozlem, Blues About Stone – s kreditem připsaným kapele), nebo na jednom z prvních domácích pokusů o symbiózu rocku a jazzu, albu Coniunctio (Návštěva u tety Markéty, vypití šálku čaje). Po nahrazení zpěváka Vladimíra Mišíka Leškem Semelkou se Hladík stal faktickým leaderem souboru. Společné album Nová syntéza M. efektu a Jazzového orchestru Československého rozhlasu bylo vydáváno za doklad toho, že český beat vyspěl a Hladíkova skladba Klíště v působivém Semelkově podání byla dávána za vzor. Ve skutečnosti šlo o značně uměle vyvolanou vlnu, kterou se rock bránil před politickými represáliemi – například četné Hladíkovy instrumentálky vznikly proto, že u původních písní byl zakázán anglický text. Díky své kvalitě některé z nich přetrvaly jako rocková "klasika" a především k Čajovně se posluchači rádi vracejí. Ta vyšla ovšem dříve v zahraničí na exportním albu A Benefit Of Radim Hladík (1974) a teprve poté doma na LP Modrý efekt a Radim Hladík (1975). Petr Dorůžka ve své recenzi (Melodie 1976, č. 4, s. 128) dokonce s nadsázkou doporučil přehrát tento vinyl na 45 otáček, aby získal na vzrušivosti.
 
Všestrannost a hudební rozhled umožnily Hladíkovi, aby se realizoval také v blízkých  žánrech. V roce 1972 uvedl s JOČRem na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze Jazzové variace na baletní suitu Arama Chačaturjana Gajané, které Supraphon vydal na LP Jazz Ludvikovskij/Gajané. Orchestr si ho zval i k nahrávání populární hudby pod hlavičkou TOČRu. Významné byly Hladíkovy kontakty se slovenskou scénou, ať již v trojici se zpěvákem Pavolem Hammelem a varhaníkem a pianistou Mariánem Vargou (tři alba v letech 1972, 1977 a 1993), nebo basovým kytaristou Fedorem Frešem, členem M. efektu v období nahrávání LP Svitanie. Mimo rámec M. efektu se 1979 uskutečnila spolupráce jeho tří členů, zpěváka Semelky, kytaristy Hladíka a bubeníka Vladimíra Čecha, z níž  vzešly čtyři nahrávky pro Panton, mezi nimi vítězná skladba Bratislavské lyry 1979 Šaty z šátků. V 80. letech se Hladík začal zajímat o počítačovou hudbu, zajížděl do klubů v trojici se zpěvákem a kytaristou Oldřichem Kellnerem a klávesistou Lubošem Mandou a pedagogický účel plnily jeho výkladové produkce pro školní mládež, na které zařadil také ukázky z klasiky. Přestože připustil zánik skupiny M. efekt ("nechtěl jsem poškodit dobrou značku," jak se vyjádřil v Mladém světě 1986, č. 18, s. 31), znovu ji svolává pod názvem Blue Effect při propagačních příležitostech, jako bylo vystoupení v pražském klubu Vagon, které doprovodilo vydání sampleru Beatová síň slávy
 
Hladík se rovněž důvěrně sblížil s folkovou hudbou, zejména na společných koncertech a albech s Jaroslavem Hutkou, ve dvojici se zpěvačkou Dagmar Andrtovou-Voňkovou anebo v triu s další zpěvačkou Ridinou Ahmedovou, které improvizovaně doprovází na španělskou kytaru. Hostoval v řadě nahrávek, např. Vladimíra Mišíka, Milana Drličiaka, dvojice Saze a skupin Flamengo, Jižní pól a Lucie. Rovněž autorsky byl neobyčejně plodný, psal hudbu pro Laternu magiku i Křižíkovu fontánu (Máj, Kytice), k filmům (jeho soundtrack k Zapomenutému světlu byl 1996 nominován na Českého lva), loutkovým i rozhlasovým hrám. S manželkou Zlatou Hladíkovou provozuje agentury BABA a B.A.B.A., jako producent pomáhá nové generaci rockových souborů –  Chinaski, Walk Choc Ice, Ready Kirken. Od 2002 vystupuje příležitostně se skupinou Los Losos (s pracovním názvem Old Stars), kterou s ním tvoří Ondřej Hejma (zpěv), František Kotva (kytara), Robley Evanas (basová kytara; na tomto postu dochází k častým výměnám) a Erno Šedivý (bicí). Na programu má pestrý repertoár od Led Zeppelin, Matadors, Fleetwood Mac, Flamenga, Jimiho Hendrixe, Patti Smith a jiných. Syn Radim Hladík jr. jde v otcových stopách a sbírá prestižní ocenění jako špičkový mistr zvuku.
Diskografie
Matadors (Supraphon 1968, Supraphon/Artia 1968);
Meditace (se skupinou Blue Effect, Supraphon 1970);
Coniunctio (s Jiřím Stivínem a skupinami Blue Effect a Jazz Q Praha, Supraphon 1970, Supraphon/Artia 1970);
Kingdom Of Life (anglická verze alba Meditace, Supraphon 1971);
Nová syntéza (s Modrým efektem a JOČRem, Panton a Panton/Artia 1971);
Zelená pošta (s Pavolem Hammelem a Mariánem Vargou, Opus 1972);
Konstelace Josefa Vobruby a Václav Týfa (Supraphon 1974);
Nová syntéza 2 (s M. efektem a JOČRem, Panton 1974);
Stůj břízo zelená (s Jaroslavem Hutkou, Supraphon 1974);
A Benefit Of Radim Hladík (exportní verze LP Modrý efekt a Radim Hladík, Supraphon/Artia 1974);
Modrý efekt a Radim Hladík (Supraphon 1975);
Vandrovali hudci (s Jaroslavem Hutkou, Supraphon 1976);
Na druhom programe sna (s Pavolem Hammelem a Mariánem Vargou, Opus 1977);
Svět hledačů (s M. efektem, Panton 1979);
33 (s M. efektem, Supraphon 1981);
Pánbu na poli (s Jaroslavem Hutkou, Reflex Records 1991);
Czech Masters Of Rock Guitars (snímek Čajovna, kompilace BestI.A. 1992);
Labutie piesne (s Pavolem Hammelem a Mariánem Vargou, Monitor 1993);
Voliéra (s Dagmar Andrtovou-Voňkovou, Indies 1997);
Modrý efekt & Radim Hladík (kompilace, Sony Music/Bonton 2000);
Howgh (pod hlavičkou Pavel Foltán Band & Radim Hladík, Popron Music 2003);
Beatová síň slávy (sampler 2 CD skupiny Blue Effect, Supraphon 2004).
Literatura
I. Lexika
EJ (heslo Jan Křtitel Sýkora).
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti (Praha 2002).
 
II. Ostatní
Sýkora, Jan Křtitel: Matadoři v Praze (Czechoslovak Beat Music ´67, Panton 1968, s. 38).
Tůma, Jaromír: Radim Hladík (Melodie 5, 1967, č. 11, s. 243).
Goldscheider, Alexander: Beat či nebýt (Melodie 8, 1970, č. 4, s. 110).
Dorůžka, Petr: Modrý efekt a Radim Hladík (recenze, Melodie 14, 1976, č. 4, s. 127).
Sýkora, Jan Křtitel: Bylo to krásný (sborník Rhythm & Blues, Praha 1985, s. 205).
Tůma, Jaromír: Radim Hladík (zatím) v klubu (Mladý svět 1986, č. 18, s. 31).
Lipert, Robert: Modře značkovaná cesta (Melodie 24, 1986, č. 9, s. 25).
Hladík, Radim: Na co hraju (Melodie 26, 1988, č. 10, s. 24).
Fiala, František: Modře efektní tolerance (Melodie 27, 1989, č. 3, s. 74).
Vlček, Josef: Czech Masters Of Rock Guitar (recenze, Rock & Pop 1992, č. 18, s. 28).
Křivka, Jiří: Pánbu na poli (recenze LP, Melodie 1992, č. 10, s. 35).
Vlasák, Vladimír: Labutie piesne (recenze, Rock & Pop 1993, č. 15, s. 29).
Diestler, Radek: Starý a starší, než starý gotický (recenze LP, Rock & Pop 1995, č. 14, s. 27).
Wünsch, Jan I.: Po sedmadvaceti letech znovu do arény? (Rock & Pop 1995, č. 15, s. 26).
Bezr, Ondřej: Voliéra (recenze, Rock & Pop 1997, č. 9, s. 100).
Bezr, Ondřej: Pozitivní sršení Dagmar Andrtové a Radima Hladíka (Rock & Pop 1997, č. 10, s. 46).
Kofroň, Leoš: Modrý efekt & Radim Hladík (recenze, Rock & Pop 2000, č. 6, s 110).
Lindaur, Vojtěch a Konrád, Ondřej: Bigbít (Praha 2001, s. 37).
Staněk, Michal: O zvuku a snímačích (Muzikus 2002, č. 7).
 
Jaromír Tůma
Text

Datum poslední změny: 27.3.2009