Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Blue EffectTisk

(Modrý efekt; M. efekt)

Charakteristika: Pražská rocková skupina

Text

Blue Effect (Modrý efekt; M. efekt), pražská rocková skupina, projekt kytaristy a leadera Radima Hladíka. 
 
Skupinu Blue Effect založil v říjnu 1968 na popud Jiřího Kozla kytarista a leader Radim Hladík, který odmítl následovat svůj předchozí soubor Matadors na dlouhodobé zahraniční angažmá (torzo Matadors, doplněné o méně známé hráče, nevydrželo déle než rok). Skupina Blue Effect se bez ohledu na časovou tíseň dokázala připravit na koncertní premiéru, která se odehrála 27. 11. 1968 v Music f Clubu v Praze na Smíchově. Vzápětí na Vánoce 1968 exceloval na druhém československém beatovém festivalu v pražské Lucerně, kde byl vyhlášen objevem roku a měl i nejlepší píseň, Sunny Grave s hudbou Vladimíra Mišíka. Skupina ji 1. 2. 1969 natočila v karlínském Studiu A s českým textem Jiřího Smetany Slunečný hrob na svůj první singl v kombinaci s evergreenem I´ve Got My Mojo Working, který potvrzoval příklon Blue Effectu od psychedelie k rhythm-and-blues resp. blues, protažené v nekonečná jam sessions.
 
Prvotní Blue Effect tvořila sestava Radim Hladík (kytara), Vladimír Mišík (zpěv), Miloš Svoboda (ex-Donald, doprovodná kytara a zpěv), Jiří Kozel Mužík (ex-P-67, basová kytara) a Vlado Čech (ex-New Force, bicí). Už bez Svobody skupina v létě 1969 nahrála album Meditace, po Mišíkově nedobrovolném odchodu v roce 1970 propůjčil skupině svůj charakteristický zastřený hlas klávesista a zpěvák Lešek Semelka. Neutěšené politické poměry odvedly skupinu na dlouhodobé zájezdy do Polska a když se po návratu dostala do nahrávacího studia, experimentovala v poněkud odtažité jazzrockové fúzi se souborem Jazz Q Martina Kratochvíla a Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu, s nímž v letech 1971 a 1974 vystoupila na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze a nabídla živá provedení studiových projektů Nová syntéza a Nová syntéza II. V roce 1972 nahradil Kozla bývalý Semelkův spoluhráč Josef Kůstka, po natočení Nové syntézy II však Semelka a Kůstka odešli a založili kapelu Bohemia. Adekvátní náhradu tvořili klávesista a zpěvák Oldřich Veselý a basový kytarista Fedor Frešo, problém byl v tom, že první dojížděl z Brna a druhý z Bratislavy. Když se 1977 Semelka vrátil, první česká "supergroup" pokračovala bez basového kytaristy jako kvarteto s dvěma vokalisty a klávesisty (Veselým a Semelkou), kytaristou Hladíkem a bubeníkem Čechem. V této sestavě nahrála koncem roku 1978 zdařilé album Svět hledačů a o dva roky později už v triu bez Veselého LP 33. To už jazzrockový prvek v soundu souboru nahradil art rock toho typu, jaký na světové úrovni předváděla skupina Yes. 
 
V 80. letech Radim Hladík od základů přebudoval kapelu a obklopil se novými spoluhráči Oldřichem Kellnerem (kytara, zpěv), Radkem Křemenákem (basová kytara) a Josefem Havlíčkem (bicí). Existenčně je zajišťovalo mimo jiné turné v Sovětském svazu, kde roku 1982 doprovázeli zpěvačku Petru Janů. Po dalších přesunech (mimo jiné návratu Čecha, kterého 21. 7. 1986 zastihla předčasná smrt) zůstali Hladík a Kellner ve dvojici, kterou 1986 rozšířil klávesista Luboš Manda. Další variantou byla v roce 1988 sestava s Mandou, zpěvákem Lubošem Pospíšilem a bubeníkem Davidem Kollerem. Skupina oficiálně ukončila činnost 1990, zájem o starší nahrávky si však vyžádal jejich reedice a s tím související neformální produkce. Ta první se odehrála 5. 1. 1991 v rámci koncertu Comeback v pražské Lucerně, kde Blue Effect s kytaristou a zpěvákem Milošem Svobodou navázal na vystoupení jiné Hladíkovy formace Matadors. Poslední koncertní setkání v pražském klubu Vagon doprovodilo 16. 5. 2004 vydání kompletu Beatová síň slávy. Radio Beat při té příležitosti uvedlo skupinu Blue Effect i Vladimíra Mišíka do své pomyslné Beatové síně slávy. Podstatná část tohoto dvojalba vyšla prvně na CD. Tak se dostalo i na Hladíkovu a Krůtovu skladbu Golem z málo dostupného LP Staré pověsti české (rok premiéry 1976) a na zhudebněné básně Jiřího Wolkera, které skupina nahrála 1979 pro plzeňské divadlo Alfa (mimo jiné s hostující zpěvačkou Janou Kratochvílovou).


Diskografie

Meditace (Supraphon 1970);
Coniunctio (s Jiřím Stivínem a skupinou Jazz Q Praha, Supraphon 1970, Supraphon/Artia 1970);
Kingdom Of Life (anglická verze alba Meditace, Supraphon 1971);
Nová syntéza (s JOČRem, Panton a Panton/Artia 1971);
Nová syntéza 2 (s JOČRem, Panton 1974);
A Benefit Of Radim Hladík (exportní verze LP Modrý efekt a Radim Hladík, Supraphon/Artia 1974);
Modrý efekt a Radim Hladík (Supraphon 1975);
Svitanie (Opus 1977);
Svět hledačů (Panton 1979);
33 (Supraphon 1981);
Modrý efekt & Radim Hladík (kompilace, Sony Music/Bonton 2000);
Beatová síň slávy (sampler 2 CD, Supraphon 2004).

Literatura

I. Lexika
EJ (heslo Jan Křtitel Sýkora).
 
II. Ostatní
Sýkora, Jan Křtitel: Blue Effect (Pop Music Express 1969, č. 3, s. 4).
Konrád, Ondřej: Blue Effect (Melodie 7, 1969, č. 11, s. 338).
Dorůžka, Lubomír: Modrý efekt nabíledni (Melodie 8, 1970, č. 10, s. 306).
Goldscheider, Alexander: Meditace (recenze, Melodie 8, 1970, č. 10, s. 316).
Goldscheider, Alexander: Coniunctio (recenze, Melodie 9, 1971, s. 285).
Konrád, Ondřej: M. efekt – federální superskupina (Melodie 15, 1977, č. 1, s. 14).
Konrád, Ondřej: Upřímnost ještě po deseti letech (Melodie 17, 1979, č. 2, s. 37).
Černý, Jiří: Svět hledačů (recenze, Melodie 18, 1980, č. 10, s. 318).
Sýkora, Jan Křtitel: Bylo to krásný (sborník Rhythm & Blues, Praha 1985, s. 205).
Lipert, Robert: Modře značkovaná cesta (Melodie 24, 1986, č. 9, s. 25).
Fiala, František: Modře efektní tolerance (Melodie 27, 1989, č. 3, s. 74).
Lindaur, Vojtěch a Konrád, Ondřej: Bigbít (Praha 2001, s. 47).
 
Jaromír Tůma

Text

Datum poslední změny: 27.3.2009