Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Nopová, LídaTisk

(Žežulková, Ludmila)

Charakteristika: Zpěvačka, pianistka, skladatelka a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:9.5.1947
Text
DíloDiskografieLiteratura

Nopová, Lída (roz. Žežulková, Ludmila), zpěvačka, pianistka, skladatelka a pedagožka, narozena 9. 5. 1947, Domažlice.

Studovala hru na klavír u Antonína Brejchy na Konzervatoři v Plzni (absolvovala 1970), zpěvu se učila u Boženy Hezké, základům skladby a aranžování u Vlastimila Hály (obojí soukromě). V letech 1970–72 byla zpěvačkou jazzového orchestru Pavla BayerlehoArmádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, 1972–73 v Country Beatu Jiřího Brabce (společně s Naďou Urbánkovou) a 1973–74 v souboru Josefa Laufra. Od 1974 působila (a také nahrávala) ve skupině Bezinky, spolupracovala rovněž se zpěvákem Karolem Duchoněm a s Orchestrem Gustava Broma v pořadu Já na bráchu blues, s Helenou Vondráčkovou, Jiřím Kornem a dalšími. Byla členkou vokálního tria Bezinky (1973–83) a zároveň také doprovodného sboru Karla Gotta při orchestru Ladislava Štaidla (1979–87). Od 1977 se rovněž uplatňovala jako hráčka na klávesové nástroje a od poloviny sedmdesátých let též  jako skladatelka (písně Nejhezčí trápení – 1983 a Přej si sen – 1988 získaly Zlatou Děčínskou kotvu, dále Pasažér  – 1983, společně s Jiřím Kornem, který píseň interpretoval, Průšvih – 1984, interprety byli Petr Kotvald a Stanislav HložekDigi dou – 1985, titíž interpreti, Co já vím – 1985, Hana Zagorová a Karel Gott, Hej..., – 1985, Hana Zagorová a další). Na gramofonové desky nazpívala řadu písní (LP Trialog se souborem Bezinky pro firmu Opus, XXIII. Výběr Supraphonu a četná SP; za Zdenu Studénkovou nazpívala ústřední píseň filmu Anděl s ďáblem v těle – 1983), četné nahrávky má i v rozhlase a televizi.

Od 1987 působila jako pedagog zpěvu na pražské konzervatoři, od 1993 je vedoucí tamního oddělení populární hudby. Jejími soukromými žáky jsou mimo jiné David Koller, Petr Muk, na konzervatoři Dagmar Sobková (Dasha), Radůza, Magda Malá, Lída Finková a další. Nopová je vokální partnerkou Pavla Bobka (od 1986) a spolupracuje s Hanou Zagorovou (od 2002, také jako klávesistka). Její pěvecký projev se vyznačuje velkým rozsahem, intonační jistotou, výrazovým temperamentem a vysokou muzikálností.

Dílo
Skladby (výběr)
Tvůj ostrov nadějí (text Václav Babula, 1975);
Příběh z dětství (text Václav Babula, 1975);
Ráno (text Vladimír Mertlík, 1977);
Xangaré (text Vladimír Čort, 1980);
220 voltů v srdci mám (text Michal Bukovič, 1981);
Nejhezčí trápení (text Jana Spisarová, 1983);
Pojď a budeme se smát (text Jana Spisarová, 1984);
Digi dou (text Jiřina Fikejzová, 1985);
Hej (text Pavel Žák, 1985);
Co já vím (text Pavel Žák, 1985).
Diskografie
Nejhezčí trápení (Supraphon, 1983);
Pojď a budem se smát (Supraphon, 1984);
Tvůj ostrov nadějí (Supraphon, 1985);
Přej si sen (Supraphon, 1988).
Literatura
I. Lexika
EJ.

II. Ostatní
Dlouhá, Nina: Noblesní muzikantství Lídy Nopové (Gramorevue 20, 1984, č. 4, s. 13).

Petar Zapletal
Datum poslední změny: 14.2.2005