Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bartoň, LubomírTisk


Charakteristika: Klarinetista a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:20.7.1945
Text

Bartoň, Lubomír, klarinetista a pedagog, narozen 20. 7. 1945, Brno.
 
Absolvoval brněnskou konzervatoř (1962–68) a Janáčkovu akademii muzických umění (1968–72), pod vedením Antonína Doležala. Svá studia rozšířil na JAMU postgraduálním studiem komorní hudby u Arnošta Bourka (1975–78) a účastí na mezinárodních interpretačních kurzech v Bayreuthu (1976). V letech 1974–75 byl stipendistou Hudebního studia, kde působil jako konzultant Géza Novák.
První pedagogické zkušenosti získal na lidové škole umění (1968–76) odkud přestoupil na brněnskou konzervatoř (1976). Zde v současnosti, vedle hlavního oboru hry na klarinet, vyučuje komorní hře, metodice, historii a literatuře klarinetu a vede interpretační semináře. Za dobu svého působení na brněnské konzervatoři vychoval několik desítek úspěšných absolventů. Jako pedagog je rovněž činný na brněnské JAMU, kde od roku 1996 vyučuje externě klarinet, studium orchestrálních partů, přednáší o historii a literatuře nástroje a také o metodice a výrobě plátků.
Svou uměleckou dráhu zahájil v orchestru Mahenovy činohry (1970–72) a koncertoval rovněž s Janáčkovou filharmonií Ostrava (interpretace koncertu Es dur Františka Vincence Kramáře, 1972). V roce 1973 byl spolu s Juliem Kessnerem, Josefem Bartoníkem, Bohušem Zoubkem a Zdeňkem Škrabalem zakládajícím členem dechového kvinteta Q Moravi. S tímto souborem se účastnil několika desítek premiér skladeb soudobých autorů (díla Petra Fialy, Evžena Zámečníka, Zdeňka Zouhara, Miloslava Ištvana, Rudolfa Růžičky, Františka Emmerta, Michala Košuta, Dalibora Spilky, Ctirada Kohoutka, Milana Slimáčka, Milana Kaňáka, Zdeňka Pololáníka, Pavla Blatného a dalších). Mezi léty 1974–76 spolupracoval s Moravským a Kynclovým kvartetem, s nímž provedl Klarinetový kvartet Lubomíra Železného a byl rovněž členem Satirického divadla Večerní Brno (1975). Později, spolu s klavíristkou Hanou Pelikánovou, založil komorní soubor Duo con brio (1979). Umělecká spolupráce obou umělců byla zahájena téhož roku sólovým recitálem na festivalu Dny mladé tvorby v Luhačovicích. V roce 1981 spolupracoval s Kubínovým kvartetem, v letech 1984–86 byl ještě členem orchestru Státní filharmonie v Brně. Účastnil se rovněž uměleckých zájezdů do Maďarska, Německa, Španělska, Rakouska, Alžíru, Holanska atd.

Bartoň je svým premiérováním klarinetové literatury úspěšným propagátorem děl soudobých českých skladatelů. V roce 1980 přednesl v Rytířském sále pražského hradu skladby Arnošta Parsche Vůně dřeva pro klarinet a cimbál a na zahajovacím koncertě Mezinárodního hudebního festivalu Brno, s podtitulem „hudba naší doby“, představil skladbu Arabesky pro klarinet a klavír Vladimíra Wernera. Uvedl rovněž kompozice Hudba per clarinetto solo Michala Košuta (1984) a Trio pro klarinet, bicí a klavír Miloslava Ištvana (1988). Důležité jsou premiéry děl se sólovým klarinetem z tvorby soudobých českých skladatelů: Sváteční dny Jiřího Bulise (1970), Dialogy pro klarinet a klavír Petra Fialy (1977), Suita pro klarinet a klavír Jiřího Matyse (1978), Přátelské setkání Vojtěcha Mojžíše, Sonatina briosa Dalibora Spilky (1981), Suity pro klarinet sólo Gustava Křivinky (1982), Musica profana II. pro klarinet trubku a klavír Leoše Faltuse, písně pro mezzosoprán a klarinet V rozbřesku přijď Miloslava Ištvana a již zmiňované skladby Arnošta Parsche, Vladimíra Wernera a Michala Košuta

 
Své interpretační umění zaznamenával především v nahrávacích studiích Českého rozhlasu. Se souborem Q Moravi nahrál více než padesát snímků převážně soudobých skladatelů. Sólově nebo v umělecké spolupráci s Hanou Pelikánovou realizoval nahrávky z děl Petra Fialy, Dalibora Spilky, Vladimíra Wernera, Jiřího Matyse, Jarmily Mazourové,  Leoše Faltuse, Jiřího Bulise, Arnošta ParscheMiloslava Ištvana a rovněž skladby Glinky, Debussyho a Regera). Hlavními společnostmi u nichž Bartoň vydává jsou Supraphon, Panton, Český rozhlas a Česká televize.
 
Byl oceněn na několika domácích či mezinárodních soutěžích interpretů. Získal druhou cenu na Chomutovské hudební soutěži (1971), první cenu na Interpretační soutěži komorních souborů v Kroměříži (1974) a stal se finalistou Mezinárodní soutěže komorních souborů v Mnichově (1975).
 
Vedle některých okresních, městských nebo celostátních kol lidových škol umění zasedal např. v Chomutovské hudební soutěži dechových nástrojů, Interpretační soutěži Ministerstva kultury, Soutěžní přehlídce konzervatoří České republiky nebo Mezinárodní soutěži dechových nástrojů Pražského jara.
 
Úspěšná byla jeho činnost hudebně-popularizační. Pořádal tvůrčí dílny s díly C. M. Von Webera a Jiřího Matyse ve Smetanově muzeu v Praze (1982), byl spolutvůrcem celovečerního sólového recitálu pro hudební mládež v brněnském Besedním domě (s díly Mozarta, Glinky, Martinů, Poulenca, Stravinského a Petra Fialy), vystupoval v pořadech České televize věnující se tvorbě Bohuslava Martinů (Hrají si pro potěšení, 1979), Arnošta Parsche (Hudba z Respiria, 1982) a věnoval se odkazu Carla Marii von Webera (Hudební nokturno, 1980).


Diskografie

Antonína Rejcha, Evžen Zámečník a Leoš Janáček (LP, Panton 1978);
Johann Sebastian Bach, Antonín Rejcha, Paul Hindemith Györg Ligeti (CD, PEHY 1994);

Václav Trojan (LP, Supraphon 1987).

Literatura

I. Lexika
Who is …? (v České republice)1 (Hübners blaues Who is Who, Zug 2002).
 
II. Ostatní
http://www.konzervator.brno.indos.cz/Klarinet/BartonLubomir/Default.htm
www.konzervatorbrno.cz
 
Jakub V. Vlček

Datum poslední změny: 12.5.2009