Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Katajev, Vitaljevič IgorTisk


Datum narození/zahájení aktivity:18.2.1922Vjatka, dnešní Kirov, Rusko
Text
DíloDiskografieLiteratura

Katajev, Vitaljevič Igor,skladatel, pedagog, korepetitor, narozen 18. 2. 1922 Vjatka, dnešní Kirov, Rusko.

 

S počátky jeho hudebního vzdělání se pojí rodná Vjatka, kde bylo bohaté a živé hudební prostředí, na kterém se podílela i skladatelova matka Vera Alexejevna, operní zpěvačka a členka Městské opery. Pozitivní vztah k hudbě měl i otec Vitalij Petrovič Katajev, zpěvák chrámového sboru. V roce 1930 se rodina odstěhovala do Moskvy, kde mladý Katajev začal docházet kromě obecné školy na specializovanou hudební kolej na hodiny klavíru k Pavlu Messnerovi, kde byl mimo jiné spolužákem Mstislava Rostropoviče. Příprava na studium konzervatoře však byla přerušena s počátkem 2. světové války. Katajev nastoupil do armádního souboru 44. brigády severozápadního armádního svazku, kde se uplatnil jako bajanista. Po skončení války zahájil studium na moskevské konzervatoři u klavíristy Genricha Gustavoviče Nejgauze, od kterého po dvou letech přestoupil do třídy Lva Oborina. Po studiu byl přijat do Moskevské filharmonie jako sólový klavírista. Kromě sólové hry se zdokonaloval i v komorní hře, což ho přivedlo ke studiu na Hudební akademii Gněsiných v Moskvě. Tam se později kromě klavírní hry a kompozice věnoval i dirigování. Studia na akademii Gněsiných ukončil v roce 1970 provedením své 1. symfonie, dále bylo uvedeno jeho Trio pro hoboj, fagot a klavír. Poté byl přijat do Svazu skladatelů Sovětského svazu. V roce 1990 se i s manželkou Margaritou Fatějevovou přestěhoval do Ostravy a začal působit na tamní Janáčkově konzervatoři. V letech 1992-2005 vyučoval improvizaci a korepetici, paralelně totéž učil také na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity v Ostravě. Jako pedagog skladby působil na Základní umělecké škole E. Marhuly v Ostravě-Mariánskych Horách.

Katajevovo dílo je charakteristické zejména klavírní a komorní tvorbou. Zvláštní pozornost věnoval tvorbě pro saxofon. Jeho Koncertsymfonie pro altový saxofon a komorní orchestr (1978) je věnována interpretovi Jean Marie Londaix, s kterým spolupracoval jako korepetitor. Věnoval se také vokální tvorbě a oratoriu. Stěžejním dílem je Oratorium pro dívčí sbor, klavír, bicí a varhany, věnované manželce Margaritě Fatějevové, na jehož provedení i nahrávce se podílel dětský sbor Permoník. Katajevovy skladby byly provedeny nejen na koncertech konzervatoře a Ostravské univerzity, ale byly zařazeny i do symfonického cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava.  


Dílo

Dílo hudební (výběr)

 

Smyčcový kvartet č. 1 (1967).

Sonáta pro fagot a klavír (1968).

Preludium a fuga pro klavír (1968).   

Smyčcový kvartet č. 2 (1969).

Koncertní fantazie na melodie písně A. Ostrovského pro balalajku a lidový orchestr (1969).

Symfonie č. 1 pro symfonický orchestr (1970).

Zloj maltčik (Zlý kluk), jednoaktový balet (1972).

Soldat (Voják), oratorium pro herce – deklamátora, sóla, sbor a orchestr na texty účastníků Druhé světové války (1969); varianta pro dechový orchestr (1973).

Scherzo a Serenáda pro trombon a klavír (1973).

Koncertsymfonie pro altový saxofon a komorní orchestr (1976).

Kvartet pro 4 saxofony (1976).

Já věrju (Věřím), vokální cyklus pro pěvecký hlas a komorní soubor na texty I. Emanuela, R. Helwiga. R. Kéního, M. Fombera, A. Werdého, A. Bazéna – ruský překlad M. Kudinova.

Šest virtuózních skladeb pro klavír (1979?).

Tři básně Borise Pasternaka pro soprán a klavír („On“, „Duše“, „Vozobjóvy Hory“).

Mažajskij sněg (Možajský sníh) pro baryton, dětský a mužský sbor a dechový orchestr (na texty Pezvomajského, B. Dubrovina a vojenské lidové texty) (1981).

Igraj, zvonár (Hrej, zvonaři), oratorium pro smíšený sbor a soubor sólistů orchestru. Text V. Bednova (1991).

Kantáta Učites, rěbäta, děržátsja v sědle (Děti, držte se) pro dětský sbor a klavír (1992).

Oratorium Pameti Margarety Fatějové (Památce Margarety Fatějevové) pro dívčí sbor, varhany, klavír a soupravy bicích nástrojů (1995).

Suita „ve starém stylu“ pro varhany (nebo bajan) a orchestr (1996).

Fantazie dle ruské lidové písně Posěju lebedu (Budu sít lebedu) pro dětský sbor, bajan, elektronické varhany, bicí (1998).

5 dětských skladeb pro klavír (1998).

Concerto pro cello a orchestr (úprava koncertu pro altový saxofon) (1999).

3 jednoaktové opery dle bajek I. A. Kzylova pro sóla, sbor, balet a orchestr.

Žalmy Davidovy, pro smíšený sbor s instrumentálním doprovodem.

Diskografie

Preludium a fuga pro klavír (Muzgiz, 1969);

Koncertní fantazie na melodie písně A. Ostrovského pro balalajku a lidový orchestr (Muzgiz, 1970; také Melodija, 1970);

Scherzo a Serenáda pro trombon a klavír (Muzgiz, 1973);

Oratorium pro dívčí sbor, klavír, bicí a varhany (Stylton, 1997).

Literatura

Zuková, Daniela:  Katajev: Oratorium pro dívčí sbor, klavír, bicí a varhany. Filozofická, kompoziční a pedagogická východiska v kontextu autorova skladatelského díla. (dizertační práce, Katedra hudební výchovy, Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita, 2012).

www.musicbase.cz/skladatele/421-katajev-igor/

 

Tatiana Škapcová

Datum poslední změny: 12.1.2016