Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Freemanová, MichaelaTisk

(Kopecká)

Charakteristika: Muzikoložka

Datum narození/zahájení aktivity:21.11.1946
Datum úmrtí/ukončení aktivity:15.6.2017
Text
Dílo

Freemanová, Michaela (roz. Kopecká), muzikoložka, narozena 21. 11. 1946, Praha, zemřela 15. 6. 2017, Praha.

Hudební vědu vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1967–72, diplomová a disertační práce Vztah slova a hudby v lyrických částech jevištních děl a kupletech Františka Škroupa), roku 1974 získala titul PhDr. Její aspirantura byla na počátku 80. let zamítnuta Národním muzeem z důvodu nedostatečné politické angažovanosti. Po absolvování studií nastoupila v Supraphonu (1972–75), od roku 1975 až do roku 1987 byla pracovnicí Národního muzea – Muzea české hudby jako pracovník hudebního archivu (1975–79), vedoucí sbírky hudebních  nástrojů (1979–81) a vedoucí knihovny (1981–86). V letech 1992–93 byla hudební kurátorkou Pražského Hradu, od roku 2002 je zaměstnankyní Akademie věd České republiky.
V letech 1993–99 byla členkou předsednictva festivalu Pražské jaro, působila také jako poradce dramaturgie koncertů staré hudby, mimo jiné dvou sérií koncertů ke světovému výročí UNESCO pod názvem "300 let klavíru". Působí ve vědecké radě Ústavu hudební vědy ČSAV (1997–99, od 2000). Je členkou výborů Mozartovy obce, Společnosti pro starou hudbu a České společnosti Josepha Haydna.
Účastní se domácích i zahraničních konferencí a projektů, v 80. letech spolupracovala při přípravě konferencí České hudební společnosti o hudební kultuře renesance a baroka, v roce 1984 samostatně připravila konferenci o vodoznacích ve Velkých Losinách. Pro český rozhlas připravila několik cyklů pořadů (1996 dobové hudební nástroje, 1996 duchovní tvorba Georga Friedricha Händela, 1997 anglická duchovní hudba, historická vánoční hudba, Franz Schubert, 1998 romantická píseň, 2000–01 historické hudební nástroje).
Významně se uplatňuje v oblasti propagace straší hudby, od roku 1989 spolupracuje s předními britskými a americkými hudebníky a nástrojaři a společně se svým manželem Davidem Freemanem organizuje studijní a vzdělávací projekty a kurzy interpretace a výroby nástrojů. V letech 1991–94 připravovala festival Slavnosti staré hudby.
Vědecky se Freemanová zaměřuje na hudební život 17. až první poloviny 19. století, hudební teorii 18. století, italské oratorium v českých zemích, vztah Josepha Haydna k české kultuře a vodoznaky notových papírů. V současné době pracuje společně s Evou Mikanovou na přípravě edice korespondence Antonína Kammela s hrabětem Vincencem Valdštejnem, pokračuje ve výzkumu hudebních sbírek milosrdných bratří na českém území a bádá v oblasti hudebního života v českých zemích v 18. a 19. století v rámci projektu European Science Foundation Musical Life in Europa 1600–1900.


Dílo

Dílo literární

Knižní publikace
Procházky kulturní Prahou (hudební), společně s O. Dlabolou (Praha 1988);
Collectio Fratrum Misericordiae Kukussiensis (Praha 1998).

Studie v časopisech a sbornících (výběr)
Takzvaná „loci communes“ v hudbě 18. století (Kolokvium Hudba a literatura, Frýdek-Místek 1983);
Hudební život východočeských konventů milosrdných bratří (Muzikologické dialogy 1984, Hradec Králové 1986, s. 193–211);
Hudební život moravských konventů milosrdných bratří (Morava v české hudbě, Brno 1985, s. 25–28);
Antonín Kammel v Londýně (Hudební věda 31, 1994, č. 4, 399–402);
Rakouské soustátí z pohledu výroby (notového) papíru v českých zemích a ve střední Evropě (Kritické edice hudebních památek, Olomouc 1997);
Pietro Metastasio’s oratorio librettos in the Czech Lands – a document of the changes of taste in the 18th and 19th centuries (Händel-Jahrbuch 1999, s. 270–275);
The librettos of the Italian oratorios in the Bohemian Lands in the 18th century (Händel-Jahrbuch 2000, s. 231–246);
Jednota umělců hudebních ku podpoře vdov a sirotků 1803–1903 a její role v životě Prahy 19. století (Documenta Pragensia XVIII, Praha 2000, s. 177–199);
Ve stopách Troldova výzkumu hudebního života milosrdných bratří (Hudební věda 37, 2000, 3–4, s. 287–305);
The two Haydns and the brothers Hospitallers: the four pupils, less known sources (Hudební věda 38, 2001, 3–4, s. 333–342);
Johann Gottlieb Naumann a hudební sbírka v Náměšti nad Oslavou (Opus musicum 34, 2002, č. 4, s. 4–10);
Oratorium (a opera) v olomoucké diecézi za Wolfganga Hannibala Schrattenbacha (Hudba v Olomouci – Historie a současnost I., in honorem Pavel Čotek, ed. Eva Vičarová, UP Olomouc 2003, s. 78–82);
Heinrich Wilhelm von Haugwitz – Übersetzer der Iphigenia in Aulis (Haugwitzové a hudby, Náměšť nad Oslavou 2003, s. 21–31).

Jana Spáčilová

Datum poslední změny: 19.10.2005