Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hassreiter, JosefTisk


Charakteristika: Tanečník, choreograf, baletní mistr a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:31.12.1845
Datum úmrtí/ukončení aktivity:8.2.1940
Text
Literatura

Hassreiter, Josef, tanečník, choreograf, baletní mistr a pedagog, narozen 31. 12. 1845, Vídeň (Rakousko), zemřel 8. 2. 1940, tamtéž.
 
Josef Hassreiter byl nejvýznamnější osobností vídeňského baletního dění konce 19. a začátku 20. století a jedním z typických tvůrců tohoto období v celosvětovém měřítku. Jeho osobitý choreografický a interpretační pozdně romantický styl se opíral o estetiku výpravného baletu, založeného na scénickém efektu masových sborů, rozvinuté jevištní mašinérie, nákladných dekorací a kostýmů a virtuózních sólových tanečních výstupů. Velký podíl v takto koncipované jevištní taneční formě připadal netanečním prostředkům, zejména tzv. mimování (specifické herectví beze slov). Tematicky čerpaly jeho choreografické opusy často ze současnosti, s realistickou kresbou konkrétního prostředí a lidských typů (například vídeňských), virtuóznímu klasickému tanci v nich příslušelo místo ornamentu, efektní ozdoby, s mnohdy ireálným, symbolickým charakterem (alegorie lásky apod.), ve sborových tancích se uplatnila pohybová inspirace dobovými společenskými tanci (valčík, galop apod.). Jako tanečník byl žákem Gustava Careye a Giovanni Gollineliho, působil v Mnichově, Stuttgartu a Vídni (od 1870). V letech 1891–1920 byl baletním mistrem vídeňské Dvorní opery, choreografem a ředitelem baletní školy při divadle. Prvním a největším choreografickým úspěchem byl balet Die Puppenfee (1889), během své kariéry vytvořil přes třicet zejména kratších dějových baletů s pohádkovými, alegorickými a vlasteneckými náměty. Soustavně spolupracoval se skladatelem Josefem Bayerem. Mezi nejčastěji uváděné balety patřily vedle Die Puppenfee práce Sonne und Erde, Rouge et noir, Rund um Wien. Hassreiterův vídeňský repertoár se stal vzorem pro ostatní rakouská divadla a opanoval také scénu pražského Nového německého divadla, balet Die Puppenfee byl hrán i na českých scénách a v řadě evropských divadel. Tvořily určitou protiváhu rozšířeného dobového italského repertoáru (Excelsior).V pražském Novém německém divadle byly jeho balety inscenovány buď jím samým, nebo za jeho dozoru, případně jeho vídeňskými asistenty (Alfred Rathner, Louis Frappart), většinou v původních dekoracích a kostýmech. Balet Die Puppenfee se stal vůbec nejúspěšnějším titulem pražské německé scény (osm nastudování, premiéra 12. 1. 1889, hrál se v letech 1889–1900, 1903–10, 1915 a dramaturgie se k němu vracela ještě v letech 1926 a 1937). Z jeho dalších děl byly uvedeny balety Rund um Wien (1895, nastudování Hassreiter, 1907, Rathner), Sonne und Erde (1895,1897), Vergissmeinnicht (1899, nastudování Hassreiter a Grecco Poggiolesi, 1908, Strigel, 1915, Poggiolesi), Harlekin als Elektriker (1903) a Jahreszeiten der Liebe (1912). Obrovský divácký úspěch baletu Die Puppenfee vedl ředitele Národního divadla v Praze Adolfa Schuberta k jednání s ředitelem Nového německého divadla Angelo Neumannem o uvolnění titulu k provozování na české scéně v době konání Jubilejní zemské výstavy (1891), německý ředitel však přenechal balet české scéně až po výstavě vzhledem k finančnímu prospěchu, který z něj plynul.

Literatura
Brodská, Božena: Dějiny českého baletu do roku 1918, skriptum (Praha 1983).
Gremlicová, Dorota: Taneční umění na scénách Nového německého divadla v Praze/Die Tanzkunst am Neuen deutschen Theater Prag (1888–1938) (Praha 2002).
 
Dorota Gremlicová
Datum poslední změny: 19.5.2005