Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Tarraco, OreTisk

(Kulhánek, František; Carratera)

Charakteristika: Tanečník

Datum narození/zahájení aktivity:24.9.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:23.7.1934
Text
Literatura

Tarraco, Ore (vl. jm. František Kulhánek, pseud. Carratera), tanečník, narozen 24. 9. 1889, Číšovice u Mníšku, zemřel 23. 7. 1934, tamtéž.
 
Původním povoláním bankovní úředník, syn lesního správce,  stal se ve dvacátých a třicátých letech 20. století svébytným členem pražské avantgardy, označován za „exotického tanečníka“. Byl samouk, vztah k hudbě získal prostřednictvím své bytné, matce skladatele Frimla, exotickou inspiraci hledal v muzeích a tehdejším biografu. Vycházel z orientálních vyobrazení, inspirován pózami a atmosférou Dálného východu. Jeho kreace byly stylizované, ačkoliv tehdejší společnost, zvláště v zahraničí, ho často za Inda považovala. Přitom se však dostal i k Jaquesovi Dalcrozovi, v jehož technice se zdokonalil. Vystupoval v pražských kabaretech: Červená sedma, Alhambra, ale také v Uranii, kině na Slovanech, Národním domě na Vinohradech, Plodinové burse, své celovečerní koncerty uspořádal též např. v Rudolfinu (1919), spolupracoval s režisérem Karlem Hugo Hilarem na Shakespearově inscenaci Blažena a Beneš (Národní divadlo v Praze 1926) a s Karlem Hašlerem (revue Honzo, nedej se!, 1927). Ve třicátých letech hostoval v Praze v Městském divadle na Vinohradech v roli Siamského tanečníka ve Fallově Rozvedené paní (1933), uvedl řadu představení v Uranii, Umělecké besedě a v Komorním divadle (Siamský královský tanec, Démon a matka, Derviš, Tančící princ atd.). Během své kariéry podnikl mnoho zahraničních cest: v roce 1918 půlroční turné (Krakov, Lvov, Budapešť), v roce 1920, poté co natrvalo opustil zaměstnání v bance, turné po Švýcarsku, Německu, Jugoslávii, Řecku, Rusku, Turecku, Maďarsku, Rumunsku. Vystoupil v pařížské Invalidovně (1927), ve Studiu na Champs-Elysées s Jeanne Ronsayovou (1929). Přes Španělsko se dostal až do Tunisu, po té si zopakoval Jugoslávii a s revuálním divadlem prošel celým Rumunskem.
Literatura
I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001, s. 332).

II. Ostatní
Siblík, Emanuel: Tanec mimo nás i v nás (Václav Petr, Praha 1937, s. 312–315).
 
Kateřina Boková
Text

Datum poslední změny: 19.3.2009