Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Harapes, VlastimilTisk


Charakteristika: Tanečník, choreograf, režisér a šéf souboru

Datum narození/zahájení aktivity:24.7.1946
Text
Literatura

Harapes, Vlastimil,  tanečník, choreograf, režisér, šéf souboru, narozen 24. 7. 1946, Chomutov.

Tento danseur noble klasického oboru se stal typickým fenoménem českého baletu své generace. Taneční konzervatoř v Praze absolvoval v roce 1965. V sezóně 1968/69 mu půlroční stáž na leningradském státním tanečním učilišti Agrippiny Vaganovové u Alexandra Puškina a Mariny Šamševové pomohla získat technickou jistotu (studium ukončil rolí Prince v Labutím jezeru v Malém akademickém divadle opery a baletu, 1968). Členem baletu Národního divadla v Praze se stal v roce 1966 (od 1971 sólistou). Začal být systematicky obsazován do rolí tzv. prvního oboru, a to nejen díky svému elegantnímu vzhledu, dokonalým tělesným proporcím a vysoké kultuře pohybového projevu, ale i výjimečnému scénickému vyjádření. V souvislosti s jeho interpretačními schopnostmi bývala skloňována taková slova jako herecká suverenita, neokázalá bravura, jevištní fluidum, charismatická osobnost. Vlastimil Harapes účinkoval v Národním divadle v Praze ve více než padesáti titulech, klíčové bylo nastudování Romea (a Mercucia) v Kůrově Weiglově inscenaci Romea a Julie choreografa Miroslava Kůry a režiséra Petra Weigla v roce 1971. Tančil na řadě světových scén (Maďarsko, Japonsko, Rakousko, Francie, NDR, Kuba, Skotsko, Itálie, Belgie ), v letech 1977–83 byl stálým hostem Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf/Duisburg (role Prince v Labutím jezeru, Spící krasavici, Oidipus v baletu Sfinx, hlavní role v Duchovi růže, Bajadéře). Z postav ztvárněných v Národním divadle je to například Princ v Labutím jezeru (1971, 1982) a v Šípkové Růžence (1973), Adam ve Stvoření světa (1975), Radúz v Radúzovi a Mahuleně, Escamilio ve Vášni, titulní role ve Faunově odpoledni a Spartakovi (1976), Princ v Popelce (1977), Colin v Marné opatrnosti (1980), titulní role v Hoffmannových povídkách (1981) nebo v Macbethovi (1984), Orion v Sylvii (1985), Basil v Donu Quijotovi (1986). V letech 1987–89 byl zároveň sólistou a šéfem baletu Laterny magiky (titulní role v Odysseovi, 1988).  Šéfem baletu Národního divadla se stal v roce 1990 (do 2003), na vzniku některých inscenací se podílel i jako režisér či choreograf: Popelka (1994) a Někdo to rád…(ND 1994, 2001, Divadlo J. K. Tyla v Plzni 2003), Mauglí (Národní divadlo 1996) a Labutí jezero (Národní divadlo 1996, Městské divadlo v Ústí nad Labem 1991). Je autorem libreta k baletu Broučci (Národní divadlo 1992, Městské divadlo v Ústí nad Labem 2000). V rámci divácké ankety televizní rolnička byl dvakrát vyhlášen nejlepším tanečníkem roku (1984, 1986); titul zasloužilý umělec obdržel 1976, národní umělec 1989. Stal se členem rady Kyliánovy nadace v Praze (1991), zasedal jako člen poroty na mezinárodní soutěži klasického tance Prix Carpeaux ve Francii (od 1993), předsedá udílení ceny Philip Morris Ballet Flower Award (od 1994). Klasickému tanci vyučoval ve Florencii (od 1993), Římě (2003) a na Taneční konzervatoři v Praze (od 1996).
O veliké šíři jeho uměleckého působení svědčí i výčet rolí filmových: Markéta Lazarová (1965), Den pro mou lásku (1976), Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977), Jak dostat tatínka do polepšovny (1977), Panna a netvor (1978), Operace mé dcery (1986), Bolero (2004) a jiné. Na Arsfilmu v Kroměříži získal hlavní cenu také televizní dokument Hodiny bez potlesku, věnovaný jeho osobnosti (1980). Účinkoval v české televizní inscenaci rockové opery Juno a Avos (1986). Po odchodu z Národního divadla se věnuje rolím činoherním, zejména v inscenacích Gustava Skály: Škola pro ženy (Divadlo Metro Praha, 2002), Salieri? Mozart! (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, 2003), Nevidím to černě (Divadlo Metro Praha, 2004). Svou všestrannost uplatnil i v pěveckých rolích na poli muzikálovém: Kráska a zvíře (2001, zde i režijní supervize) nebo Babička (2000). V roce 2002 byl jmenován čestným členem Národního divadla v Praze.

Literatura
I. Lexika
Národní divadlo a jeho předchůdci (Praha 1988, s. 134–135).
Harapes, Vlastimil (Pluto, Praha 1997).
Český taneční slovník (Praha 2001, s. 92–93).
 
II. Ostatní
Ižová, Alena: Talent zblízka (Film a divadlo. 5. 6. 1975, rozhovor).
Pešková, Hana. Mistři baletního umění (Květy Praha 17. 6. 1976. s. 36–37, portrét).
Storchová, M.: Odlepit se od země a snít (Kino, Praha 9 . 6. 1982, rozhovor).
Maléřová, Zuzana: Vyzvání na malý taneček s duší (Taneční listy 27, 1989,  č. 8, s. 9–11, rozhovor).
Brožová, Jarmila: aby balet… (Scéna 15, 5. 9. 1990, č. 18, s. 6–7, rozhovor).
Představujeme… (Taneční listy 30, 1992, č. 4, 3. s. obálky, portrét).
Křenková, Mahulena: Chci budovat původní materiál. (Divadlo 1, 1995, s. 50–51, rozhovor).
Kazárová, Helena: Abrahámoviny apoštola baletu. (ND informuje 1996, červen, s. 26–28, portrét).
Dočekal, Boris: Chci kousek místa pro tajemství (Mladá fronta Dnes Magazín, č. 30, 25. 7. 1996, s. 21–22, rozhovor).
Houdek, Jiří: Hvězdná sláva a dětství v cizích zahradách (Televize 50, 29. 11. 1999, s. 14–15, rozhovor).
Mlíkovská, Jiřina: Růže pro krejčovskou pannu (Taneční listy 37, 2000, č. 2, s. 7, recenze).
Ptáčková, Zuzana: Už nepotřebuji celou zmrzlinu (Televize 30, 16. 7. 2001, č. 30, s. 14–15, rozhovor).
Tlučhoř, Jiří: Na baletu nelpím, s láskou vzpomínám na film (Právo 11, 4. 8. 2001, č. 180, s. 11, rozhovor).
Prchalová, Radka: Možná se mě chtějí zbavit (Mladá fronta Dnes 9, 30. 8. 2001, č. 35, s. 12–15, rozhovor).
Kalenská, Blanka: Harapes: co se má stát, to se stane (Kladenský deník, 2. 11. 2001, s. 30, rozhovor).
Boková, Kateřina; Paseková, Dana: Rozhovor se šéfem baletu stávajícím a nastávajícím (Taneční listy 38, 2001, č. 8, s. 5–7, rozhovor).
Vašek, Roman: Kvalitativní rozmach na poslední chvíli (Mladá fronta Dnes 13, 18. 1. 2002, č. 15, s. C/11, zhodnocení).
Vašek, Roman: nesmělé taneční kroky směrem k Evropě (Mladá fronta Dnes 13, 19. 7. 2002, č. 166, s. C/5, analýza).
Kumštýřová, Helena: Život tanečníka je krátký, ale intenzivní (Týdeník rozhlas, č. 30, 2002, s. 1 a 5. rozhovor).
 
Kateřina Boková
 
Text

Datum poslední změny: 19.3.2009