Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Feigert, EmilTisk


Charakteristika: Tanečník a baletní mistr

Datum narození/zahájení aktivity:25.5.1849
Text
Literatura

Feigert,  Emil, tanečník a baletní mistr, narozen 25. 5. 1849, Praha, zemřel ? ?, Hamburg (Německo).

Učil se u svého otce, ve Stavovském divadle začínal za baletního mistra Václava Reisingera v roce 1863, byl oznamován jako „malý Feigert“, když na benefici svého šéfa v Jiříkově vidění zatančil komickou polku s malou Svobodovou (31. 5. 1863). Za rok nato, opět v Jiříkově vidění v choreografii Marie Kneislové tančil s mladou Rehwaldovou mazurku (7. 4. 1864) a rok nato (7. 4. 1865) s Rehwaldovou a Svobodovou pas de trois, opět v Jiříkově vidění, v choreografii Kneislové. Podle Nerudy tančil „ohnivě a hbitě“. Zřejmě byl drobný a štíhlý. Když napodoboval Policinella Johna Blicka, byl to prý John Blick „ve zmenšeném, takřka kapesním vydání“. V tanečním divertissementu Květiny v choreografii Kneislové tančil Motýlka. Byl jediným mužským tanečníkem v souboru. Když od sezóny 1865/66 přešel z Prozatímního divadla do Stavovského k baletní mistryni Terezii Kilanyi nic se nezměnilo. Tančil opět se Svobodovou a Rehwaldovou různá pas de trois, na příklad tarantellu (22. 10. 1866) a byl i tam jediným mužským tanečníkem. Získal však více zkušenosti, neboť na této scéně se dávaly větší balety. Tančil roli Fauna v baletu Alfea (1866) a hlavní roli v baletu Saltarello (1869). V roce 1870 se hodlal vrátit do Prozatímního divadla jako choreograf. 19. dubna 1870 byla uvedena jeho první pohostinská hra, ve které uspořádal tance, které tančil s Marií Hentzovou a 21. 4. to byla druhá a poslední pohostinská hra, ve které tančil s Hentzovou polský národní tanec Varsovienne a komickou polku a na závěr předvedl sám Slovácký tanec. Baletním mistrem se nestal a odjel do ciziny. V roce 1872 (18.července) se v Berlíně v kostele sv. Hedvigy oženil s Marií rozenou Freiheimovou ze Štýrského Hradce a poté byli výměrem c. k. místodržitelství v Praze propuštěni ze svazku Rakouska a příslušnost nabyli oba dva v Hamburku, kde byl Emil Feigert nejdříve tanečníkem a od roku 1873 baletním mistrem.

Literatura
I. Lexika
Český taneční slovník (Praha 2001).

II. Ostatní

Hlas, 1864, z 19. 4., 9. 8. a 17. 10.
Bohemia, 1866, s. 673; Nr. 301 z 19. 12.

Božena Brodská
Text

Datum poslední změny: 18.3.2009