Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Ottlová, MartaTisk


Charakteristika: Muzikoložka, pedagožka a editorka

Datum narození/zahájení aktivity:22.2.1946
Text
DíloLiteratura

Ottlová, Marta, muzikoložka, pedagožka a editorka, narozena 22. 2 1946, Kladno.

 

Po maturitě na střední ekonomické škole v Praze (obor zahraniční obchod) studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze hudební vědu (1965–70, PhDr. 1971 na základě práce Tektonické problémy ve studijních skladbách Bedřicha Smetany). Od roku 1971 pracovala v Ústavu teorie a dějin umění (resp. Ústavu pro hudební vědu) ČSAV, kde zůstala do roku 1992; v té době absolvovala čtyřsemestrální postgraduální studium hudební teorie na Hudební fakultě AMU v Praze. Psala kritiky a popularizační texty ke gramofonovým nahrávkám, spolupracuje s Českou filharmonií a Českým rozhlasem. V letech 1971–90 byla členkou české skupiny a redaktorkou mezinárodního projektu RILM (publikovala na tisíc abstrakt z české hudebně vědné literatury). Přednáškovou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zahájila v roce 1991, od 1992 působí na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nejprve jako odborná asistentka a od 2006 jako docentka (pro obor hudební věda se habilitovala roku 2005 prací Jiné pohledy. Deset muzikologických kapitol k problematice 19. století). Vede přednášky a semináře k české a evropské hudbě 19. století, dějinám opery a libreta, recepci hudby 19. století. Ve středu jejího badatelského zájmu stojí osobnosti Giacomo Meyerbeera, Bedřicha Smetany a Augusta Wilhelma Ambrose.

 

V roce 1981 stála spolu s Milanem Pospíšilem a Tomášem Vlčkem u založení mezioborového sympozia k problematice 19. století v Plzni, stále se podílí na jeho přípravě a zároveň dramaturgicky zasahuje do plzeňského hudebního festivalu Smetanovské dny. Editovala několik sborníků z plzeňských sympozií, od roku 1994 je navíc editorkou sborníku Ústavu hudební vědy FF UK Miscellanea musicologica. Spolupracuje s Muzeem Bedřicha Smetany, byla vědeckým garantem mezinárodních konferencí k výročím Antonína Dvořáka (1991) a Bedřicha Smetany (1994 a 2004). Je členkou mezinárodního týmu vydávající dílo Giacomo Meyerbeera. Spolupracovala na vybraných heslech pro hudební slovníky The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Hudební divadlo v českých zemích: osobnosti 19. století, Slovník české hudební kultury, Österreichisches biographisches Lexikon 1815–1950. Podnikla řadu studijních a badatelských pobytů v Londýně, Curychu, Vídni, Bayreuthu, účastnila se kongresů v USA (New Orleans), SRN (Saarbrücken, Berlín, Výmar, Drážďany, Schloss Thurnau), Rakousku (Vídeň). V letech 2005–07 byla hostující profesorkou na New York University in Prague.

 

Práce Ottlové se vyznačují protikladným přístupem, něž který ustálila díla Zdeňka Nejedlého a jeho pokračovatelů (Mirko Očadlík, zejména Jaroslav Jiránek a další). Spíše než o literaturu se opírá se o pramennou základnu – o repertoár Prozatímního a později i Národního divadla, o názory Jana Nerudy, Elišky Krásnohorské nebo o produkci Karla Šebora a Karla Bendla. K neotřelým spojům mezi dobovými jevy podává jasné argumenty. Velkolepé koncepce českých dějin a sugestivní výklady, které brzdily muzikologické bádání zejména po roce 1948, narušuje opakovaným ověřováním jednotlivých závěrů starších autorů.


Dílo

Dílo literární


Knihy

Bedřich Smetana a jeho doba (s Milanem Pospíšilem, Praha, Lidové noviny, Knižnice dějin a současnosti 1997).

 

Studie, stati

Smetanova Sonáta g moll (Hudební rozhledy 24, 1971, č. 2, s. 69–78);

Tektonické problémy ve Smetanových studijních skladbách (Hudební věda 11, 1974, č. 2, s. 150–161);

Smetanovy studijní pochody z roku 1845 (in: Česká hudba světu, svět české hudbě, Praha, Panton 1974, s. 20–37);

K otázce českosti v hudbě devatenáctého století (s Milanem Pospíšilem, in: Sborník pro Ivana Vojtěcha, Ottlová, Marta, ed., Praha, samizdat 1978–1979, s. 52–61);

Dialogy Milana Slavického (Hudební rozhledy 32, 1979, č. 11, s. 509–510);

Verzeichnis der Kompositionen und theoretischen Schriften von Karel Janeček (in: Živá hudba. Sborník prací hudební fakulty Akademie múzických umění VII, Praha, SPN 1980, s. 157–179);

K problematice české historické opery 19. století (s Milanem Pospíšilem, Hudební rozhledy 34, 1981, č. 4, s. 169–172);

Opera „Crnogorci“ od Karla Bendla (s Milanem Pospíšilem, in: Pobjeda. List socijalističkog saveza radnog naroda Crne Gore 1981, 1. 8., s. 12 [k stému výročí premiéry opery na žádost tehdejšího velvyslance SFR Jugoslávie Miodraga Vlahoviče v Československu]);

Zur Frage des Tschechischen in der Musik des 19. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu, Brno, Česká hudební společnost 1981, s. 99–104);

Die Aufgaben der französischen „Grand Opéra“ in der Bildung der Nationaloper, dargestellt am tschechischen Kontext (in: sborník 2. Romantikkonferenz: Die Rolle der romantischen Musik bei der Herausbildung eines demokratischen Nationalbewuβtseins, Dresden 1982, s. 82–90);

Operní libreto jako modifikace dramatu (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Hudba a literatura, Frýdek–Místek, Okresní vlastivědné muzeum 1983, s. 36–39);

Proměny hudby v městské společnosti 19. století (s Milanem Pospíšilem, in: sborník Město v české kultuře 19. století. Studie a materiály Národní galerie I [2. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1982], Praha, Národní galerie v Praze 1983, s. 93–100);

Rola wielkiej opery francuskiej w rozwoju czeskiej opery narodovej (Muzyka 28, 1984, č. 4, s. 45–50);

Smetanův Meyerbeer (s Milanem Pospíšilem, Hudební věda 21, 1984, č. 4, s. 355–363);

Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert (s Milanem Pospíšilem, Die Musikforschung 38, 1985, č. 1, s. 1–8);

Zu den Motiven des tschechischen Wagnerianismus und Antiwagnerianismus (s Milanem Pospíšilem, in: Oper heute. Ein Almanach der Musikbühne 9, Berlin, Henschelverlag Kunst und Gesellschaft 1986, s. 165–182);

Grand Opéra auf kleiner Bühne (s Milanem Pospíšilem, in: Atti del XIV congresso della Società internazionale di musicologia. Transmissione e recezione delle forme di cultura musicale, III, Free Papers, Torino, EDT s.r.l. 1990, s. 859–866);

L´opera italiana e l´opera nazionale ceca (s Milanem Pospíšilem, in: Biblioteca teatrale. Rivista trimestrale di studi e ricerche sullo spettacolo. Nuova serie, 1991, č 22–23, s. 17–51);

Italská opera v kontextu české národní opery (s Milanem Pospíšilem, in: Miscellanea musicologica, Tomus XXXIII, Praha, Karolinum 1992, s. 39–69);

Smetana a Dvořák. Na materiálu prvních vět posledních kvartetů (Hudební věda 29, 1992, č. 2, s. 110–117);

Meyerbeerovo operní divadlo světa v Čechách (s Milanem Pospíšilem, in: Umění a civilizace jako divadlo světa, Praha, Ústav pro hudební vědu AV ČR 1993, s. 146–156);

L´ opera chèque et wagnérisme (s Milanem Pospíšilem, in: Actes du symposium Cosmopolitisme et nationalisme en musique, Paris, Mouvement Janáček No spécial, Mars 1993, s. 53–59);

Daily Repertoire of the Provisional Theatre Opera in Prague. Chronologicalllist (s Janem Smacznym, in: Miscellanea musicologica. Sborník prací Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomus XXXIV, Praha, Karolinum 1994, s. 9–139);

Motive der tschechischen Dvořák-Kritik am Anfang des 20. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: Dvořák-Studien, Mainz, B. Schott´s Söhne 1994, s. 211–216);

Smetanas Triumph-Symphonie (in: Bedřich Smetana 1824–1884. Report of the International Musicological Conference, Praha, Muzeum Bedřicha Smetany 1995, s. 91–101);

Zwei kleine Meyerbeeriana: 1. Das erste Meyerbeer-Bild in tschechischer Sprache und der Robert-Stoff in Böhmen. 2. Ein anderer Schattentanz (in: Giacomo Meyerbeer – Musik als Welterfahrung. Heinz Becker zum 70. Geburtstag, München, Ricordi & Co. 1995, s. 183–197);

Ballabile delle larve. An Unknown Source from the Collections of the National Museum in Prague Regarding Stage Direction and Choreography for the ´Ballet des nonnes´ from the Opera Robert le diable by Giacomo Meyerbeer (s Milanem Pospíšilem, in: Miscellanea musicologica. Sborník prací Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomus XXXV, Praha, Karolinum 1996, s. 97–155);

The ´Dvořák Battles´ in Bohemia: Czech Criticism of Antonín Dvořák, 1911-15 (in: Rethinking Dvořák. Views from Five Countries, Oxford, Clarendon Press 1996, s. 125–133);

Ballabile delle larve. Eine unbekannte Quelle aus den Beständen des Nationalmuseums in Prag zur Regie und Choreographie des Nonnenballets aus Robert le Diable (s Milanem Pospíšilem, in: Meyerbeer und der Tanz. Meyerbeer-Studien 2, Feldkirchen bei München, Ricordi, Paderborn: University Press 1998, s. 286–294);

Oper und Traum: Le Pardon de Ploërmel (in: Meyerbeer und das europäische Musiktheater. Thurnaer Schriften zum Musiktheater 16, Laaber, Laaber-Verlag 1998, s. 127–133);

Fibichovo erotické období. K Náladám, dojmům a upomínkám (s Milanem Pospíšilem, in: Sex a tabu v české kultuře 19. století, Praha, Academia 1999, s. 114–123);

Music - ´another world´ (in: Prague 1900. Poetry and ecstasy, Amsterdam, Van Gogh Museum, Zwolle, Waanders Uitgevers 1999, s. 31–37, 215–216);

Hudební salon a salonní hudba (s Milanem Pospíšilem, in: Salony v české kultuře 19. století, 18. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1998, Praha, KLP 1999, s. 47–54);

Jiný svět hudby přelomu století (Hudební věda 37, č. 1–2, 2000, s. 77–86);

Eine unbekannte Quelle zu Angelo Neumann (in: Deutschsprachiges Theater in Prag. Begegnungen der Sprachen und Kulturen, Prag, Divadelní ústav 2001, s. 397–402);

Smetanův Dalibor jako tragická opera (in: Fenomén smrti v české kultuře 19. století, Praha, KLP 2001, s. 230–237);

Balada v Dvořákově a Kvapilově Rusalce (Hudební věda 39, 2002, č. 4, s. 351–360);

Ein Beitrag zur Wagner-Rezeption im Prag des 19. Jahrhunderts (s Milanem Pospíšilem, in: „Schlagen Sie die Kraft der Reflexion nicht zu gering an“. Beiträge zu Richard Wagners Denken, Werk und Wirken, Mainz, Schott Musik International 2002, s. 128–134);

Giacomo Meyerbeer im Böhmen des 19. Jahrhunderts. Ein Beitrag zur Rezeptionsgeschichte (in: Meyerbeers Bühne im Gefüge der Künste. Meyerbeer-Studien 4, Feldkirchen bei München, Ricordi, University Press Paderborn 2002, s. 364–381);

Slovo prostředkující hudbu: K pražským fejetonům Augusta Wilhelma Ambrose (s Milanem Pospíšilem, in: Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha, KLP 2002, s. 421–429);

French Comedy and the Czech Opera: Smetana´s Dvě vdovy (The Two Widows) (in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha, KLP 2003, s. 462–476);

Offenbach´s Arrival on the Czech Stage (in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha, KLP 2003, s. 266–276);

Giacomo Meyerbeer v Praze 19. století. Příspěvek k dějinám recepce (in: Hudební divadlo jako výzva, Praha, Národní divadlo 2004, s. 133–160);

Offenbachův vstup na českou scénu (in: Hudební divadlo jako výzva, Praha 2004, s. 161–170);

Schönbergův výrok o Smetanovi (Hudební věda 41, 2004, č. 1–2, s. 63–68);

Soukromé hudební školy v Praze 19. století a otázka české školy operní (s Milanem Pospíšilem, in: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR 2004, s. 430–438);

Richard Wagner a Bedřich Smetana. Malá úvaha na staré téma (in: Richard Wagner a česká kultura. Knihovna opery Národního divadla 7, Praha 2005, s. 221–238);

Idea slovanské hudby (s Milanem Pospíšilem, in: Slovanství a česká kultura 19. století „Slavme slavně slávu Slávóv slavných“, Praha, KLP 2006, s. 172–183);

Hostinskýs und Fibichs Braut von Messina: Tschechischer Wagnerianismus (s Milanem Pospíšilem, in: Schiller und die Musik, Köln, Böhlau Verlag 2007, s. 113–122);

Zum rezeptionsgeschichtlichen Hintergrund der tschechischen Nationaloper (s Milanem Pospíšilem, in: De musica disserenda III, 2007, č. 1, s. 23–34);

Meyerbeer’s Operas in Nineteenth-Century Prague and Their Impact on Prague Opera Orchestras. 1. The reception of Meyerbeer in Prague. 2. Meyerbeer and Prague opera orchestras (s Milanem Pospíšilem, in: The Opera Orchestra in 18th- and 19th –Century Europe. II: The Orchestra in the Theatre – Composers, Works, and Performance, [Berlin], BWV 2008, s. 249–262);

K repertoáru exotismů v české hudbě 19. století (s Milanem Pospíšilem, in: Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Praha, Academia, KLP 2008, s. 339–353).

 

Redakce

Antonín Dvořák 1841–1991: report of the international musicological congress Dobříš 17th-20th September 1991 (Milan Pospíšil and Marta Ottlová – ed., Praha: Ústav pro hudební vědu Akademie věd České republiky, 1994);

Bedřich Smetana 1824–1884: report of the International Musicological Conference Praha, 24th-26th May 1994 (Olga Mojžíšová and Marta Ottlová – ed.; Praha, Muzeum Bedřicha Smetany, 1995).

 

Překlady

Dahlhaus, Carl: K dějinám principů hudebních edic;
Badurová-Skodová, Eva: Textové problémy v mistrovských dílech 18. a 19. století;
Tyson, Alan: Textové problémy Beethovenova Houslového koncertu (překlad z němčiny a italštiny, in: Kritika hudebního textu. Metody a problémy hudební filologie, Clavis Monumentorum Musicorum Regni Bohemiae, Series S, Subsidia, Maria Caraci Vela, Alena Jakubcová, Angela Romagnoli, Jiří K. Kroupa, eds., Praha, KLP 2001, s. 50–58, 157–171, 212–229).

Literatura

http://musicology.ff.cuni.cz/ottlova.htm

 

Jiří Kopecký

Datum poslední změny: 7.8.2009