Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Horschelt, KatharinaTisk

(Koberwein)

Charakteristika: Tanečnice, herečka, baletní mistryně

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1765
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.12.1838
Text
Literatura

 
Horschelt, Katharina (roz. Koberwein), tanečnice, herečka, baletní mistryně, narozena 1765, zemřela 3. 12. 1838.
 
Jako manželka baletního mistra Franze Horschelta tančila v jeho baletech a s ním také měnila svá působiště. Měli spolu čtyři děti, s nimiž zahájila Kateřina svoji působnost jako baletní mistryně. V roce 1805 působila se svými dětmi ve Vratislavi, v roce 1806 ve vídeňském Theater an der Wien. Z této doby je znám její repertoár: uvedla balety Der Schmetterlingsfänger (14. 5. 1806), Die Zigeunerfamilie (7. 6. 1806) a Die Tanzlektion (30. 9. 1806) a pak ještě opakovali 4. 12. 1806 Der Schmetterlingfänger v Theater in der Leopoldstadt. Poté jezdila se svými dětmi po zájezdech. Když se stal její manžel Franz Horschelt hercem v Burgtheater v roce 1810, přesídlila zřejmě celá rodina do Vídně. Sedmnáctiletý syn Fridrich se osamostatnil jako tanečník v Theater in der Leopoldstadt a podle časopisu Thalia z roku 1812 tančila sólistka vídeňského divadla Kärtnertortheatre, paní De Caro se svou jedenáctiletou žačkou Babette Horschelt velmi úspěšné Pas de deux, které bylo „vřele přijato“. Vídeňské materiály uvádějí, že v době vídeňského kongresu byly sólistkami ve Dvorním divadle jak dcera Babette (1801–1832), tak starší Karolina (1796–1819) a matka Kateřina. Kateřina Horschelt se svými dcerami hostovala v téže době také v Praze ve Stavovském divadle. Jsou o tom zprávy z vídeňských divadelních novin. V dubnu uvedla „Madame Horschelt und ihre Töchter“, které byly podle tisku velice dobré tanečnice, krátký balet Der Jahrmarkt, který se velice líbil, a jako druhý titul Der listige Werber, který právem propadl. 5. května 1814 pak dávali poprvé Didelotův balet Zephir a Flora, který pro zdejší scénu upravila a uvedla Kateřina Horscheltová. Karolina tančila roli Zephira a mladší Babetta tančila Floru, Amorka pak Augusta Schröder. Rok na to, při návštěvě ve Stavovském divadle, uvedla Kateřina Horscheltová ke své benefici Daubervalův balet Das übelgehütete Mädchen. Hlavní roli tančila slečna Frühmann a Karolina tančila mladého Colina. Tanečník Supper představoval nešikovného nápadníka. Syn Horscheltových Fridrich v Praze nikdy nevystupoval. Psalo se, že měli čtyři děti, ale zachovaly se zprávy jen o těchto třech.

Literatura
I. Lexika
Chronologisches Verzeichniss aller Schauspiele, deutschen und italienischen Opern, Pantomimen und Baletten, welche seit dem Monath April 1794 bis wieder dahin 1807, nämlich durch volle 13 Jahre sowohl in der k.k. Hoftheatern als auch in den k.k. priv. Schauspielhäusern vormals auf der Wieden nun an der Wien und in der Leopoldstadt aufgeführt worden sind (Wien 1807).
Junk, Viktor: Handbuch des Tanzes (Stuttgaart 1933).
 
II. Ostatní
Thalia 1812, Nr. 27 z 1. 4., s. 108.
Theaterzeitung, Nr. 41 z 6. 4. 1814, s. 160, Nachrichten von Prag.
Theaterzeitung, Nr. 70 z 13. 6. 1814, s. 278, Prag.
Theaterzeitung, Nr. 61 z 27. 7. 1815, s. 244, Nachrichten von Prag.
 
Božena Brodská
Text

Datum poslední změny: 18.3.2009