Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Filharmonie Hradec KrálovéTisk

(Operní orchestr města Hradce Králové, Symfonický orchestr Hradec Králové, Státní symfonický orchestr Hradec Králové)

Charakteristika: Hudební těleso

Datum narození/zahájení aktivity:10.8.1978
Text

Filharmonie Hradec Králové (Operní orchestr města Hradce Králové, Symfonický orchestr Hradec Králové, Státní symfonický orchestr Hradec Králové), hudební těleso, zahájení aktivity 10. 8. 1978.
           
Profesionální královéhradecké hudební těleso Operní orchestr města Hradec Králové byl založen v roce 1978. V únoru toho roku se uskutečnily první konkurzy do orchestru jako základu budoucí opery. Opera se měla budovat postupně, počítalo se zvláště se spoluprací mladých pěvců z pražské AMU (tato spolupráce pak skutečně trvala několik let, v pražském divadle Disk byla například provedena Veselohra na mostě Bohuslava Martinů a jiné), v hlavních rolích se předpokládala účast renomovaných umělců, většinou z pražského Národního divadla. Operní orchestr zahájil svou činnost, i když ne ještě v plném obsazení, v Mýtské věži na Husově náměstí 10. 8. 1978. Prvními dirigenty byli Vojtěch Javora a Rudolf Krečmer. První představení (Gioacchino Rosini Lazebník sevillský, dirigent Rudolf Krečmer) se konalo nikoli v Hradci Králové, ale 14. 9. 1978 na zájezdu v Mariánských Lázní (reprízy v Ústí nad Labem 15. a 16. 9.). První koncert v Hradci Králové se konal 18. 9. 1978 (nesl podtitul „Ze světových operních árií“, jako vůbec první dílo zazněla předehra ke Smetanově Hubičce, sólisty byli Božena Effenberková, Naďa Šormová, René Tuček, Jiří Zahradníček a Karel Petr, dirigovali Rudolf Krečmer a Vojtěch Javora).
Premiéry dalších oper (Antonín Dvořák Rusalka, v únoru 1979 Giuseppe Verdi Traviata) vyjevily nutnost vytvoření operní scény se všemi profesionálními složkami, sólisty, sborem, baletem i technickým zázemím. Po zjištění finanční náročnosti bylo navrženo změnit operní těleso v symfonické. Zatímco Operní orchestr města Hradce Králové navazoval na tradici Lidové opery, v letech 1951–61 významného hudebního fenoménu v Hradci Králové (V studni, Hubička, Carmen, Rusalka, Prodaná nevěsta, Netopýr a další, celkem dvanáct premiér, 283 představení), symfonický orchestr mohl navázat na tradici sahající až do osmdesátých let 19. století. V roce 1887 byla v Hradci Králové založena Filharmonická jednota jako první symfonický orchestr ve městě. Orchestr jednoty měl přibližně šedesát členů, pěvecký sbor kolem stovky zpěváků. Filharmonická jednota úzce spolupracovala se skladatelem Karlem Bendlem. Mezi čestné členy Filharmonické jednoty patřil Antonín Dvořák, který s jednotou spolupracoval před svým odjezdem do Ameriky (v Klicperově divadle uvedeno Stabat Mater za autorova řízení). Filharmonická jednota existovala do roku 1902. V roce 1919 bylo založeno Místní orchestrální sdružení, které zaniká po úmrtí kapelníka Aloise Macáka v březnu 1920. V roce 1921 bylo založeno při Tělocvičné jednotě Sokol amatérské hudební těleso s názvem Hudební odbor Sokola. První koncert se konal 9. 4. 1921 v městském Klicperově divadle. V červenci 1921 bylo těleso přejmenováno na Filharmonii Sokola v Hradci Králové (první koncert se konal 15. 12. 1921). V roce 1930 byla postavena nová Sokolovna a vedle tělocvičných sálů i sál pro Filharmonii. V dubnu 1939 uvedla Filharmonie Sokola Smetanovu Mou vlast. Koncert sklidil u publika bouřlivé ovace a stal se symbolickou manifestací národní hrdosti a síly. V roce 1941 byla činnost Sokola i Filharmonie zakázána. V srpnu 1942 byl na příkaz starosty vytvořen Městský symfonický orchestr, který se po konci druhé světové války rozdělil na dvě tělesa. Sokolská Filharmonie obnovila činnost v roce 1946. Přecházela pod různé zřizovatele a postupně ze jména zmizelo označení „sokolská“. V roce 1957 vznikl při symfonickém orchestru estrádní soubor. Poklesla kvalita, došlo k odlivu mladých, zájem o symfonické koncerty klesl. Byly učiněny pokusy oživit zájem pořádáním netradičních koncertů, například pro akordeon a orchestr (1964). Činnost končí koncertem 29. 4. 1965.
Konec první sezóny Operního orchestru města Hradce Králové byl už ve znamení symfonických koncertů. Vedení orchestru (čítající vedoucí uměleckého provozu, referentku pro nábor a propagaci, samostatnou účetní a sekretářku) v této době zajišťovalo pouze umělecký provoz. Ostatní oblasti (mzdy, doprava a jiné) spravovali zaměstnanci Parku kultury a oddechu Hradec Králové (PKO). Ředitelem tělesa v letech 1978–79 byl Miloslav Matějka, pracovník PKO, který zastával funkci vedoucího odboru vážné hudby, po něm v letech 1979 –80 Arnošt Vinklát (od roku 1978 vedoucí skupiny fagotů). V roce 1979 bylo těleso přejmenováno na Symfonický orchestr Hradec Králové (SOHK), zřizovatelem byl Park kultury a oddechu Hradec Králové. V působení Vojtěcha Javory na postu šéfdirigenta (1979–85) převažovala česká tvorba, včetně soudobé (např. Kalabis, Blatný). Nejvlastnějším polem působnosti Vojtěcha Javory byla operní tvorba (například koncertní provedení Pucciniho Madame Butterfly, 1983). S dirigentem Bohumírem Liškou SOHK nastudoval Smetanovu Mou vlast. Rudolf Krečmer dirigoval mimo jiné Dvořákovo oratorium Stabat Mater (sólisté Brigita Šulcová, Věra Soukupová, Jiří Zahradníček a Jaroslav Horáček, Pražský filharmonický sbor). V prvních sezónách několikrát hostoval dirigent František Babický, šéf opery v Liberci, který nastudoval Beethovenovu Symfonii č. 5 „Osudovou“ a s Valentinou Kameníkovou Čajkovského Klavírní koncert b moll. V provedení Janáčkovy kantáty Amarus účinkoval Vilém Přibyl (dirigoval Vojtěch Javora). Orchestr vyvíjel zájezdovou činnost po kraji. Realizovány byly koncerty pro mládež a „Přehlídka mladých interpretů“. Kritika na první účinkování orchestru v pražském Rudolfinu, uveřejněná v deníku Lidová demokracie, zařadila orchestr mezi přední mimopražská tělesa. Pragokoncert povolil první výjezd orchestru na západ (Itálie, červenec 1980). V sezóně 1980–81 nastudoval Libor Pešek Brahmsovu Symfonii č. 1, Beethovenovu Symfonii č. 7, Rachmaninovu Rapsodii na Paganiniho téma (s Valentinou Kameníkovou). Mezi dalšími sólisty se objevil Ivan Moravec, Bohuslav Matoušek, Josef Chuchro. V operetním repertoáru hostoval dirigent Miroslav Homolka. Orchestr měl abonentní cyklus též v Pardubicích, hostoval ve východočeských městech, ale napříkald i v Karlových Varech, na Dvořákově festivalu v Příbrami či v Klatovech. Výjimečným oceněním práce orchestru bylo pozvání k účinkování v rámci festivalu Pražské jaro 1981 (dirigent Josef Hrnčíř).
V letech 1980–82 zastával funkci uměleckého ředitele SOHK Josef Shejbal, který umělecky pracoval též s dechovou harmonií. Dalšími řediteli byli Jiří Kliment (1982–83) a Robert Bezděk (1983–86). Koncertní programy připomněly Rok českého divadla (1983) a Rok české hudby (1984). V letech 1985–88 byl šéfdirigentem SOHK Rudolf Krečmer, který uvedl mimo jiné Mahlerovu Píseň o zemi (alt Věra Soukupová), Beethovenovu 9. symfonii (s Pražským filharmonickým sborem), Brahmsovo Německé requiem. Krečmerův blízký vztah k opeře se projevil například koncertním provedením Gluckovy opery Orfeus a Eurydika a scénickým provedením Donizettiho buffy Don Pasquale. V letech 1981 a 1982 dirigoval orchestr též Josef Vlach, dvakrát hostoval Ľudovít Rajter (1983, 1985), Václav Smetáček dirigoval v Hradci Králové v roce 1982 (Johannes Brahms Koncert pro housle, Shizuka Ishikawa, Nikolaj Rimskij-Korsakov Šeherezáda), ve stejném roce i Rudolf Vašata (mimo jiné Ludwig van Beethoven Symfonie č. 3 „Eroica“). V roce 1986 dirigoval SOHK Václav Neumann (Wolfgang Amadeus Mozart Symfonie č. 39, Antonín Dvořák Symfonie č. 8). Téměř každoročně hostoval Bohumír Liška (mimo jiné Joseph Haydn Čtvero ročních období, 1986, Charles Gounod Requiem, 1988). Do roku 1990 stanuli na dirigentském stupínku například Rostislav HališkaOtakar Trhlík, Stanislav Macura, Radomil Eliška, Petr Altrichter, Jaromír Nohejl, Tomáš Koutník, Eduard Fischer, Mario Klemens, Petr Vronský, Oliver Dohnányi, Libor Hlaváček, Róbert Stankovský, Leoš Svárovský, Ivan Štraus a jini. Mezi zahraničními dirigenty se objevil napříkald Ital Tito Gotti (Giuseppe Verdi Requiem, Pražský filharmonický sbor, Magdalena Blahušiaková, Anna Barová, Vilém Přibyl, Richard Novák, 1982), nebo Francouz Pierre-Michel Durand (Igor Stravinskij Petruška, 1986).
V roce 1987 po téměř dvouletém období bez ředitele byl uveden do funkce Jan Svoboda (předtím pět let violista orchestru), který prosazoval růst tělesa až na osmdesát hráčů, dobudování administrativy, dotvoření interiéru Reflektoru na koncertní sál s využitím pro kino. Dne 16. 12. 1987 plenární zasedání Městského národního výboru rozhodlo o delimitaci orchestru z PKO a o zřízení samostatné instituce s názvem Státní symfonický orchestr Hradec Králové (SSOHK). Původně třicetičlenný orchestr do té doby dosáhl počtu šedesáti tří uměleckých pracovníků. V letech 1988–91 byl šéfdirigentem SSOHK Hynek Farkač, který se s oblibou věnoval hudbě 20. století. Mezi jiným nastudoval Smetanovu Mou vlast pro slavnostní koncert u příležitosti desátého výročí založení orchestru, Janáčkova Tarase Bulbu a Baladu Blanickou, Honeggerův Pacific 231 a Rugby, Martinů Symfonické fantazie, Bártův Koncert pro housle, Lutoslawského Malou svitu, Ravelův La Valse a některá Milhaudova díla.
Po 17. 11. 1989 byli členové SSOHK prvními po České filharmonii, kteří podali manifest proti komunistickému režimu. Prohlášení přednesli členové symfonického orchestru od sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze 18. listopadu 1989. Prvním porevolučním ředitelem SSOHK byl Ing. Radomír Malý (1990–97). V roce 1990 proběhla přístavba šaten pro hudebníky a úprava kanceláří a pod hlavičku SSOHK byla organizačně začleněna komorní tělesa Východočeské dechové kvinteto, Žesťové kvinteto a Smyčcové kvarteto města Hradce Králové. V roce 1991 se stal zřizovatelem symfonického orchestru Úřad města Hradec Králové a funkci šéfdirigenta SSOHK přijal František Vajnar (šéfdirigentem 1991–2001, mimo jiné provedl dvanáckrát vrcholné symfonie Antonína Dvořáka, třikrát Symfonické fantazie Bohuslava Martinů, Mahlerovu Píseň o zemi, Šostakovičovu Symfonie č. 15 atd.). V roce 1991 nastoupili na místa koncertních mistrů Oldřich Tyč (housle) a Petr Lichý (violoncello), vznikla vlastní agentura „ARS REGINA AGENCY“, proběhly koncerty ve Victoria Hall v Ženevě (Verdiho Requiem), byla ukončena činnost kina Oko, zrekonstruována vstupní hala budovy. V roce 1992 bylo natočeno první CD za řízení Františka Vajnara. Ke stejnému datu jako vznikla Česká republika (1. 1. 1993) došlo ke změně názvu SSOHK na Filharmonie Hradec Králové (FHK). V roce 1993 se konal první ročník Mezinárodních dirigentských kurzů (Workshop), proběhla úprava koncertního sálu, pódia, jeviště, vstupní haly a zázemí (bezpečnostní uložení hudebních nástrojů, rozšíření šaten, požární signalizace, osvětlení). V roce 1995 realizována CD nahrávka 2. a 4. symfonie George Onslowa jako World Premiere Recording. Úřadem města Hradec Králové byl zakoupen objekt FHK od T. J. SOKOL. V roce 1996 byl vybudován Komorní sál, osvětlovací a zvukové kabiny, sklady. V letech 1997–92 byl sólistou orchestru královéhradecký rodák, houslista Jaroslav Svěcený. V letech 1998–2000 byl ředitelem orchestru Martin Strejc. Od roku 1998 se každoročně konal festival Hradecké hudební dny (do roku 2004). V témže roce byly zahájeny pravidelné koncerty v pražském Rudolfinu, mistr houslař Vladimír Pilař předal mistrovské housle pro koncertního mistra FHK, proběhlo připojení do městského rezervačního systému prodeje vstupenek – Koloseum.
Od roku 2000 je ředitelem FHK Václav Derner. V tomto roce FHK převzala nový koncertní klavír zhotovený Továrnou na piana PETROF. Od roku 2001 je sólistou FHK klavírista Lukáš Vondráček. V roce 2001 byl Františku Vajnarovi, udělen titul Čestný šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové. Od stejného roku je stálou hostující dirigentkou Miriam Němcová (mimo jiné CD nahrávka Smetanovy Mé vlasti, operetní představení, Silvestrovské koncerty, koncerty v pražském Rudolfinu). Od roku 2002 je šéfdirigentem FHK skladatel, dirigent a houslista Ondřej Kukal. Ve stejném roce byl zahájen cyklus letních open air představení, natočeno CD s vlámskou hudbou pro belgickou společnost Faedra (nahrávka oceněna Nieuwe Vlaamse Muziek Revue). V roce 2003 se konal slavnostní koncert k desátému výročí názvu Filharmonie Hradec Králové, proběhlo první vysílání live záznamu koncertu FHK ČRo 3 – stanicí Vltava (Piotr Iljič Čajkovskij Klavírní koncert b moll, Igor Stravinskij Svěcení jara, Jan Simon, dirigent Ondřej Kukal), nabídka abonentních řad byla rozšířena o cyklus Mezi proudy, byly zahájeny pravidelné besedy o programech koncertů s Lukášem Hurníkem a schválena rekonstrukce budovy FHK. Do roku 2003 orchestr uskutečnil zájezdy do Belgie, Francie (5x), Itálie (5x), Německa (33x), Nizozemí (4x), Polska (4x), Rakouska (3x), Španělska (2x), Švýcarska (14x) a USA (část orchestru 5x). Po roce 2003 je patrné úsilí o dramaturgické rozšíření repertoáru (Franz Liszt Dantovská symfonie, Anton Bruckner Symfonie č. 7, Gustav Mahler Symfonie č. 5, Richard Strauss Don Quijote, Josef Suk Asrael, Jean Sibelius Symfonie č. 2, Karol Szymanowski Stabat Mater, Béla Bartók Koncert pro orchestr, Olivier Messiaen L´Ascension, Henryk Górecki Symfonie č. 3). Dosaženou interpretační kvalitu orchestru dokumentuje live nahrávka Slovanských tanců Antonína Dvořáka s šéfdirigentem Ondřejem Kukalem z roku 2004 (součást projektu Česká hudba 2004). Ostatní diskografie zahrnuje CD: Georges Bizet Carmen, předehra a mezihry, Bedřich Smetana Triumfální symfonie, Scherzo, Leoš Janáček Pilky z Lašských tanců, Antonín Dvořák Mazurek pro housle a orchestr, Wolfgang Amadeus Mozart Únos ze serailu, předehra, Ludwig van Beethoven Egmont, předehra, Franz Liszt Preludia (Státní symfonický orchestr, dirigent František Vajnar), Max Bruch Koncert pro housle a orchestr č. 1, Antonín Dvořák Symfonie č. 8 (Filharmonie Hradec Králové, housle Jan Tomeš, dirigent František Vajnar), Antonín Dvořák Koncert pro housle a orchestr, Franz Schubert Symfonie č. 8 „Nedokončená“ (Filharmonie Hradec Králové, housle Jan Tomeš, dirigent František Vajnar), Antonín Dvořák Symfonie č. 8, Franz Schubert Symfonie č. 8 „Nedokončená“ (Filharmonie Hradec Králové, dirigent František Vajnar), Antonín Dvořák Mše D dur, Symfonie č. 9 „Z nového světa“, 1. a 3. věta, Slovanský tanec č. 15 (Filharmonie Hradec Králové, dirigent František Vajnar), Zdeněk Fibich Koncertní melodramy, Štědrý den, Pomsta květin, Věčnost, Vodník, Královna Emma, Hakon (recitace Marta Hrachovinová, Bořivoj Navrátil, Marie Málková, Jiří Lábus, Hana Maciuchová, Boris Rösner, Otakar Brousek, Carmen Mayerová, Jiří Klem, klavír Daniel Wiesner, housle Oldřich Tyč, dirigent, František Vajnar), Arthur Meulemans Orchestral Music (klarinet Ludmila Peterková, housle Jindřich Pazdera, hoboj Piet van Bockstal, Filharmonie Hradec Králové, dirigent Herman Engels), Bedřich Smetana Má vlast (Filharmonie Hradec Králové, dirigentka Miriam Němcová), Igor Stravinskij Svěcení jara, Čajkovskij Koncert pro klavír a orchestr č. 1 (klavír Jan Simon, Filharmonie Hradec Králové, Ondřej Kukal).
K 1. lednu 2004 měl orchestr osmdesát sedm členů. V dubnu 2004 byla stržením dosavadního koncertního sálu zahájena rekonstrukce budovy Filharmonie na Eliščině nábřeží (autorem návrhu nového koncertního sálu je Ing. arch. Alexandr Wagner).

Literatura
Hemelíková, L.: Pět let Symfonického orchestru Hradec Králové (Hradec Králové 1984).
Vaňurová, Pavla: Patnáct let Filharmonie Hradec Králové (Hradec Králové 1995).
Almanach Filharmonie Hradec Králové vydaný k 25 letům profesionálního orchestru v Hradci Králové a 10. výročí přijetí názvu Filharmonie Hradec Králové (Hradec Králové 2004).
Archivalie
Svoboda, Jan: Symfonický orchestr Hradec Králové (rukopis, nedatováno) a Shejbal, Josef: Zaměření dramaturgie do roku 1985 (rukopis, nedatováno) uloženo v archivu Divadelního ústavu MK ČR v Praze, Seznam skladeb nahraných hradeckým orchestrem ve studiu Českého rozhlasu v Hradci Králové je uložen v archivu Českého rozhlasu Hradec Králové, Kronika Operního orchestru města Hradec Králové, Symfonického orchestru Hradec Králové a Státního symfonického orchestru Hradec Králové a programy koncertů jsou uloženy v archivu Filharmonie Hradec Králové.
 
Marek Hrubecký
Datum poslední změny: 1.3.2006