Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kefer, JanTisk


Charakteristika: Muzikolog, knihovník a překladatel

Datum narození/zahájení aktivity:31.1.1906
Datum úmrtí/ukončení aktivity:3.12.1941
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Kefer, Jan, muzikolog, knihovník, překladatel, narozen 31. 1. 1906, Nový Bydžov, zemřel 3. 12. 1941, koncentrační tábor Flossenbürg u Drážďan.

Spíše než jako muzikolog je Jan Kefer znám jako jeden z nejvýznamnějších novodobých představitelů českého hermetismu (činný ve společnosti českých hermetiků Universalie a jejího časopisu Logos). Věnoval se překladatelské činnosti, byl knihovníkem knihovny Národního Musea v Praze. Do tří let byl nevidomý, od dětství se učil hře na klavír, později sám komponoval a mimo jiné složil operu Paleček. V Praze začal mladý Jan Kefer studovat na arcibiskupském gymnasiu v Bubenči, kde v červnu roku 1924 složil maturitní zkoušku. Na Karlově universitě studoval hudební estetiku a filosofii. Studium ukončil disertační prací (Problém melodie a jeho hudebně-estetické řešení) a doktorátem (Doctor in scientia artis musicae et aesthetica nec non in philosophia doctrinam probavit). Klavír studoval Kefer u Jana Heřmana a kompozici u Vítězslava Nováka. Na univerzitě navštěvoval také přednášky z psychologie a biologie a projevil tím smysl pro všestrannou vzdělávací orientaci. Studium knihovnické školy mu umožnilo praktikovat v knihovně Vojenského vědeckého ústavu a v knihovně Národního musea, kde pomáhal budovat hudební oddělení. K místu muzejního knihovníka mu dopomohli Čeněk Zíbrt a Josef Volf. Později odešel Jan Kefer z Národního muzea do knihovny Strahovského kláštera, kde pobyl tři roky a odtud pak putoval do Itálie, do knihovny vatikánské. V roce 1931 napsal monografii Bjarnat Krawc u příležitosti 70. narozenin lužickosrbského skladatele Bjarnata Krawce–Schneidera. Je to vůbec první monografie o tomto skladateli, přičemž k zájmu o sorabistiku Kefera přivedl Josef Páta. Kefer měl pojednat o lužickosrbské hudbě v nerealizované Lužickosrbské encyklopedii, kterou inicioval Josef Páta. Roku 1938 byl jmenován zemským muzejním komisařem. Ovládal němčinu, italštinu, francouzštinu, angličtinu, latinu, řečtinu, ruštinu a arabštinu, byl schopen číst knihy v sanskrtu a v hebrejštině. Dne 7. července 1935 se Kefer oženil s Dagmar Moosovou a 27. července 1936 se jim narodil syn Reginald. Vedle hudby se Kefer věnoval především přednáškové činnosti v Universalii, překladům z francouzštiny a latiny, sestavoval hesla pro kartičkové vydání Encyklopedie okultismu, filosofie a mythologie. Už v dubnu 1924 byl odměněn za literární práci cenou Zeyerova fondu při Československé akademii věd a umění. V roce 1938 napsal své velké dílo Syntetická magie a jasně se postavil na stranu českých vlastenců. Nevyužil nabídky, aby se díky německým předkům sám stal Němcem a v období protektorátu ve svých přednáškách nezřídka činil protinacistické poznámky a proklamoval nesmrtelnost českého génia a národa. Na základě udání byl 9. června 1941 zatčen a převezen na Pankrác a později do koncentračního tábora ve Flossenbürgu. Fyzické vyčerpání spojené se zhoršenou cukrovkou vyústilo v Keferovu smrt.
Dílo
I. Literární dílo

Bjarnat Krawc (Praha 1931);
Páta, Josef – Kefer, Josef: Slovanské národní hymny (Praha 1932);
Páta, Josef – Štěpánek, Vincenc: Slovanstvo a Tyršova myšlenka (Praha 1932);


II. Dílo hudební dílo

Paleček (opera).
Literatura
Českolužický věstník 20, 1946, s. 3–4.
Katolski Posol 13, 1931, 28. 3. 1931, s. 103.
Kulturwehr 6, 1931, s. 236, 237.
Lidové noviny 22. 3. 1931, ranní vydání, s. 10.
Łužica 5, 1931, s. 39, 40.
Naše kniha 13, 1931, s. 187.
Věstník pěvecký a hudební 5–6, 1931, s. 45, 46, 47.
Nakonečný, Milan: Novodobý český hermetismus (Praha 1995).
Páta, Josef: Lužice (Praha 1946).
Archivalie

Osobní spis uložený v archivu Národního musea.

Viktor Velek

Text

Datum poslední změny: 8.12.2009