Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Neduha, Jaroslav JeronýmTisk


Charakteristika: Zpěvák, kytarista a literát

Datum narození/zahájení aktivity:7.8.1945
Text

Neduha, Jaroslav Jeroným, zpěvák, kytarista a literát, narozen 7. 8. 1945, Česká Lípa.
 
Již ve druhé polovině 60. let se začal prosazovat jako hudebník. Nejprve utvořil folkové duo se svým kamarádem Jiřím Hradcem. Od roku 1968 vystupoval se zpěvačkou Markétou Procházkovou. O rok později se k duu Neduha a Procházková přidal kytarista Ilja Bartošek. Hráli převážně v pražském loutkovém divadle, občas na Karlově mostě. Po odchodu Procházkové (k Matches of Lead) Neduha s Bartoškem nějakou dobu fungovali jako duo. Posléze se Neduha osamostatnil a cestoval (Holandsko, Belgie). V roce 1969 Jaroslav Jeroným Neduha a malíř a grafik Vlasta Marek (aktivista výtvarné skupiny ÚV NSZD-U) vydali společně pár čísel samizdatového časopisu věnovaného happeningům a natočili spolu v Československém rozhlase asi tři písničky (nedochovány). V roce 1970 se sešli ve folkovém duu opět Neduha s Hradcem (účastnili se prvního Česko-moravského folk festivalu v Uherském Brodě). V roce 1972 začal zkoušet ve dvojici s kytaristkou a zpěvačkou Jitkou Čádovou a začali si říkat Extempore. Zanedlouho se k duu přidali baskytarista Jiří Bártl a hráč na bicí Jiří Šůla a František Šimsa. V této sestavě, již jako folk rocková kapela, koncertovali na přelomu let 1972–73 jak v Praze (Malostranská beseda), tak i mimo hlavní město (např. v Prostějově, v Mladé Boleslavi). Také natočili pár písniček v Karolínu, přičemž posledním koncertem bylo provedení rockové mše Jaroslava Jeronýma Neduhy Missa-Solemnis-in H Major v chrámu Sv. Martina. V roce 1976 nazkoušeli nový program Stehlík (alegorický příběh o jiné planetě). V srpnu téhož roku se k Neduhovi a Extempore připojil saxofonista Mikoláš Chadima. Následující rok (1977) Extempore začalo realizovat rockovou operetu Milá 4 viselců. Asi měsíc před premiérou se Neduha spojil s pantomimickou skupinou Paskvil Pavla Kočího a rockovou operetu ztvárnili i vizuálně. Po fenomenálním úspěchu v Lucerně na Pražských jazzových dnech se pustili do tvorby dalších pořadů jako Ebonitový samotář (sestávající z bloků vlastních písní jednotlivých hudebníků), Dům č.p. 112/34 (1978, libreto Jiaroslav Jeroným Neduha). Po neustálých potížích s policií se Neduha rozhodl kapelu opustit (1978), přenechal název Extempore Chadimovi, novému vedoucímu Extempore, a společně s Karlem Navrátilem a Vasilem Šnajdrem založil folkovou skupinu Mezanin. O rok později pak vyšly Neduhovy texty z let 1968–78 v samizdatové edici SOS. Přibližně ze stejné doby pochází jeho novela To, co se sem nehodí (Praha 2002). V roce 1982 emigroval do Rakouska, žil ve Vídni (doposud zde má trvalé bydliště a rakouské státní občanství). Po návratu do České republiky (1991) spolupracuje s různými umělci (Jiří Hradec, Pepa Klíč a další). Dva roky také vystupoval spolu se svými dvěma syny Martinem (kytara) a Samuelem (djemle) Neduhovými a s Janem Kavanem (violoncello). V prosinci 2005 vydal Neduha novou folkovou sólovou desku Rotunda II. (ve spolupráci s Pepou Klíčem a Karlem Navrátilem). V současnosti pracuje na scénáři k pohádce Zlatý puškvorec.
Diskografie
Pohřeb funebráka (samizdat 1975, Black Point 1990);
Asbestový guláš (samizdat 1976, Black Point 1990);
Stehlík (samizdat 1976, Black Point 1990);
Milá čtyř viselců (samizdat 1977, Black Point 1990);
Čp 121/34 (samizdat 1978, Black Point 1990);
Ebonitový samotář (samizdat 1979, Black Point 1990);
JJNeduha "Nejtěžší folkové zločiny" (samizdat 1979);
Rotunda (Rotag 1991);
Šel jsem včera domů, přišel jsem až dneska! (Black Point 1996).
Literatura
Černá kniha Extempore (Praha 2001).
Dorůžka, Lubomír: Český jazz mezi tanky a klíči 1968–1989 (Praha 2002).
Slabý, Zdeněk: Svět jiné hudby (Praha 2002).
 
Lucie Sýkorová
Datum poslední změny: 11.3.2009