Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Dechový orchestr plzeňské konzervatořeTisk


Charakteristika: Dechový orchestr

Text
Literatura

Dechový orchestr plzeňské konzervatoře, dechový orchestr, zahájení činnosti 1961, Plzeň.
 
Jeho zakladatelem a stálým dirigentem byl učitel školy ve hře na lesní roh Jiří Žurek. Svou činnost orchestr zahájil záhy po vzniku ústavu (1961). V té době se však omezoval pouze na vystupování před budovou školy, eventuálně hrou do pochodu během tehdejších povinných účastí při různých oslavách. Repertoár tvořily běžné skladby užitného charakteru a takové byly také na programech prvních veřejných večerních koncertů. Mnohdy se orchestr o program dělil např. s pěveckým sborem konzervatoře. Koncem 80. let jeho činnost ztrácela na intenzitě a stagnovala. Změna nastala po roce 1990, kdy se orchestru otevřely nové možnosti zejména v účinkování. První závažný úkol dostalo těleso v roce 1991, kdy bylo přizváno k vystoupení na plzeňském festivalu Smetanovské dny; uvedlo tu drobné skladby Bedřicha Smetany. Ve stejné době došlo k navázání mezinárodní spolupráce se sousedním Bavorskem a Rakouskem, ale i Norskem.
V roce 1994 mohl orchestr poprvé spolupracovat s hostujícími zahraničními dirigenty ze Švýcarska, kteří řídili své vlastní skladby. Ve stejném roce se zúčastnil Mezinárodního festivalu dechových hudeb v Brně, kde ve své kategorii zvítězil. Tohoto festivalu se pak účastnil pravidelně a vždy se umisťoval na předních místech. V roce 2006 dokonce znovu získal první cenu. Od roku 1995 začal v rámci Česko-japonské společnosti spolupracovat s japonským profesionálním dirigentem Kenichim Kodamou, který orchestr řídil jak na veřejných koncertech a zájezdech, tak i na soutěžích. Jeho zásluhou se značně rozšířil repertoár tělesa o soudobé skladby japonských skladatelů, ale také o díla jazzového a swingového charakteru. K dirigování svých skladeb byli k orchestru zváni rovněž významní domácí komponisté jako je Karel Běhounek, Evžen Zámečník či Tomáš Sak, kteří se ve své tvorbě orientují na skladby pro velké dechové orchestry.
Těleso se tak postupně začalo řadit mezi dechové orchestry symfonického typu. Kromě veřejných koncertů spolupracovalo s Českým rozhlasem v Plzni, kde nahrálo několik skladeb. Bylo pozváno také do Prahy, kde účinkovalo v rámci cyklu pořadů zpěváckého spolku Hlahol. K závažným skladbám, které orchestr nastudoval a uvedl, patří např. symfonická báseň Richarda Strausse Zarathustra (v úpravě Nechino Iwaie), Rossiniho Kavatina z opery Figarova svatba, Hora staccato Dinitze Heifetze, Vídeňská barokní předehra Armina Suppena, Festivo ben Rytmico Evžena Zámečníka, Rapsodie v modrém George Gershwina a další. Jako jediný český zástupce se orchestr představil na celosvětovém kongresu velkých dechových orchestrů ve Vídni, který se konal pod záštitou rakouského prezidenta a UNESCO (1997). Poté se stal členem světové asociace dechových hudeb (WASRE). V roce 2004 svůj úspěch v Rakousku zopakoval, když účinkoval na I. Světovém poháru dechových orchestrů, kde získal druhou cenu. V posledním období se do jeho čela postavil jako host Čechoameričan Joel Blahnik. Do repertoáru orchestru zařazuje rovněž svou tvorbu: třívětou skladbu s názvem Sláva, která měla v podání orchestru konzervatoře svou českou premiéru. Joel Blahnik však premiéroval také dílo Věroslava Neumanna nazvané Sbohem Praho, které autor tělesu věnoval. Při koncertech v rámci Slavností svobody (2005) byla premiérována skladba Oldřicha Semeráka Osvobození. Joel Blahnik věnoval orchestru a plzeňské konzervatoři množství nového materiálu s hudbou amerických komponistů. Ve školním roce 2006/07 však po odchodu svého zakladatele Jiřího Žurka přerušil orchestr činnost.
Literatura
Fiala, Jaroslav: Dechový orchestr plzeňské konzervatoře (Hudební nástroje 33, 1996, č. 2, s. 78).
 
Jaroslav Fiala
Datum poslední změny: 28.2.2008