Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Maňas, VladimírTisk


Charakteristika: Muzikolog, historik

Datum narození/zahájení aktivity:16.9.1979
Text
DíloLiteratura

Maňas, Vladimír, muzikolog, historik, narozen 16. 9. 1979, Ostrava.


Po absolvování Církevního gymnázia v Ostravě-Zábřehu (1998) vystudoval historii a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studia ukončil roku 2003 závěrečnými pracemi Hudba v Moravské Ostravě do roku 1800 (hudební věda, Mgr.) a Náboženská bratrstva v olomoucké (arci)diecézi do josefínských reforem (historie, Mgr.). Na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pokračoval v doktorském studiu (2008 Ph.D., disertace Hudební aktivity náboženských korporací na Moravě v raném novověku). Absolvoval dva studijní a badatelské pobyty na vídeňské univerzitě (2001, 2007). V letech 2005–06 byl zaměstnán v Oddělení rukopisů a starých tisků Moravské zemské knihovny. Od roku 2005 působí pedagogicky na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (2008 odborný asistent). Jeho výzkumnými tématy jsou náboženská a literátská bratrstva na Moravě do josefínských reforem, moravská hudební topografie v raném novověku a hymnologie. Je členem vedoucích orgánů několika brněnských institucí (Muzejní a vlastivědný spolek, Editio Janáček, redakční rada Opus musicum, Vědecká rada Moravské zemské knihovny). Kromě svých vědeckých aktivit je Maňas činný i jako výkonný hudebník. Je členem brněnského souboru Svatomichalská gregoriánská schola, v roce 2003 založil komorní vokální soubor KaMUFFláž (nyní Ensemble Versus), jehož je uměleckým vedoucím.


Dílo

Knihy
Malý, Tomáš – Maňas, Vladimír – Orlita, Zdeněk: Vnitřní krajina zmizelého města. Náboženská bratrstva barokního Brna (Brno 2010).

Maňas, Vladimír – Orlita, Zdeněk – Potůčková, Martina. Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy (Olomouc 2010)


Studie

Hudba v Hlučíně v období raného novověku (Opus musicum 34, 2002, č. 5, s. 4–12).

Škola v Hlučíně do konce 18. století (Vlastivědný věstník moravský 55, 2003, č. 4, s. 388–93).

Nejstarší zmínky o chrámové hudbě v Moravské Ostravě (Opus musicum 35, 2003, č. 1, s. 2–6).

Organista diligenter sit in suis organis / K osudům nejstarších varhan v Moravské Ostravě (Opus musicum 35, 2003, č. 3, s. 13–17).

K typologii pramenů hudebně topografického bádání v 17. století (Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, H 36–37, 2001–2002, 73–86).

Franz Strobach – výrobce dřevěných hudebních nástrojů (in. Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary 2003, s. 97–113, spoluautoři: Irena Brechličuková, Kristýna Bobáková)

K provedení baletů J. G. Noverra v Brně na konci 18. století (Opus musicum 36, 2004, č. 5, s. 9–14).

Rektoři, kantoři a varhaníci v Moravské Ostravě v 17. a 18. století (in. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, Ostrava 2005, s. 360–86).

Náboženská bratrstva na Moravě do josefínských reforem (in. Bratrstva. Světská a církevní sdružení a jejich role v kulturních a společenských strukturách od středověku do moderní doby, Pardubice 2005, s. 37–77).

Hudební tradice (in. Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Vlastivěda moravská, Nová řada, Brno 2005, s. 392–431).

Die Musiktätigkeit der frommen Bruderschaften in Mähren in der frühen Neuzeit (Studia musicologica Academiae scientiarum Hungaricae 46, 2005, č. 1–2, s. 69–80).Úřední dokumenty o hudebnících na Moravě a v rakouském Slezsku z roku 1766 (in. Miscellanea z výročních konferencí 2001 až 2005, Česká společnost pro hudební vědu, Praha 2006, s. 117–124).

Jakožto zahrádka zavřená a studnice zapečetěná.“ Náboženská bratrstva v Hlučíně raného novověku (Vlastivědný věstník moravský 58, 2006, č. 4, s. 371–85).
Das höchste Gut – Zur Rezeption der Marien-Verehrung in Mähren in der zweiten Hälfte des 17. Jahrhunderts und die Jungfrau Maria aus Příbor / Freiberg (in. Doležal, Daniel – Kühne, Hartmut: Wallfahrten in der europäischen Kultur, Frankfurt am Main 2006, s. 469–81).

...ze zbožnosti a braterskej náklonnosti...“ Osudy škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě (in. Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, Ostrava 2007, s. 515–44).

Kardinál František z Ditrichštejna a náboženská bratrstva (in. XXIX. Mikulovské sympozium 11. – 12. října 2006. Kardinál František z Ditrichštejna a jeho doba, Brno 2007, s. 317–22).

Hranické literátské bratrstvo – moravský Metuzalém nebo spíše Josef z Arimatie (in. Hudba v Olomouci a na střední Moravě I. In memoriam Vladimír Hudec, Olomouc 2007, s. 27–48).

Confraternities of Litterati in Moravia: Funerary, Musical, Confessionalising Corporations? (in. Public Communication in European Reformation. Artistic and other Media in Central Europe 1380–1620, Praha 2007, s. 143–58).

Vulgus Bohemorum Musicae adictissimum. Music in the Recatholisation Strategies of the Czech Jesuits in the 17th Century (in. Aurora Musas nutrit. Die Jesuiten und die Kultur Mitteleuropas im 16.–18. Jahrhundert, Bratislava 2008, s. 209–15).

Poklad nejpřednější: rukopisné pojednání z roku 1695 jako odraz dobové náboženské literatury i lokálního kultu Panny Marie v městě Příboře (Vlastivědný věstník moravský 60, 2008, č. 2, s. 191–203, spoluautor Klára Císaríková).

Panna Marie Příborská. Studie k lokálnímu mariánskému kultu (Vlastivědný věstník moravský 60, 2008, č. 3, s. 255–68, spoluautor Klára Císaríková)

Kantor – Několik příkladů místo syntézy (in. Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století, Brno 2008. s. 95–104).

Pelikán a kříž. Ostravský rodák František Xaver Michael Leffler (1658–1744) a jeho církevní kariéra (Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 24, Ostrava 2009, s. 580–603).

Mariánské družiny a hudba na příkladu České provincie Tovaryšstva Ježíšova (in. Bohemia Jesuitica 1556–2006, Praha 2010, s. 1071–80).

K osudům moravského barokního kazatele Antonína Ferdinanda Dubravia (Opus musicum 42, 2010, č. 1, s. 31–41).

Jaroměřický děkan Josef Joachim rytíř ze Stehna (1693–1778) a jeho pohřeb. Příspěvek k poznání lokální hudební kultury (Opus musicum 42, 2010, č. 6, s. 62–73).

Brněnská městská rada a hudební provoz ve farním kostele sv. Jakuba ve druhé polovině 18. století (in. Miscellanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu, Praha 2010, s. 74–77).

Literatura

http://is.muni.cz


Jana Spáčilová

 

Datum poslední změny: 2.2.2011