Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Chew, GeoffreyTisk


Charakteristika: Muzikolog a klavírista

Text
DíloLiteratura

Chew, Geoffrey, muzikolog a klavírista, narozen 23. 4. 1940, East London (Jihoafrická republika).

 

Do svých osmnácti let žil v Jihoafrické republice, kde studoval na Cambridge Junior School v East Londonu a St Andrews College v Grahamstownu. V roce 1958 přesídlil trvale do Velké Británie, aby studoval hru na klavír a varhany nejprve na Royal College of Music (1958–61) a poté na University of Cambridge (1962–64). Ve studiích hudby pokračoval na University of Manchester, kde v roce 1968 získal doktorát. V rámci přípravy disertace The Christmas Pastorella in Austria, Bohemia and Moravia and its Antecedents strávil v 60. letech tři roky výzkumem v brněnských archivech. V 70. letech působil jako lektor hudby na univerzitě ve skotském Aberdeenu a v roce 1977 nastoupil na Royal Holloway, University of London, kde působil jako pedagog až do roku 2005, kdy byl jako řádný profesor emeritován. Dlouhodobě se zabývá rozličnými tématy z oblasti hudební teorie a dějin české hudby a kultury. V letech 2006–9 externě vyučoval na Ústavu hudební vědy FF MU, kde redigoval (nebo spoluredigoval) vydání několika publikací, např. sborníků z brněnských muzikologických kolokvií (Socialist Realism and Music (Praha 2004), New Music in the “New” Europe 1918–1938: Ideology,Theory, and Practice (Praha 2007), Music and Broadcasting (Praha 2007), Janáček and the Literaturoper (Brno 2009).V roce 2016 se stal členem redakčního výboru Grove’s Dictionary Online a je redaktorem českých hesel v této encyklopedii. Před tím byl autorem více než stovky hesel v The New Grove Dictionary of Music and Musicians (Londýn 1980 a 2001, red. Stanley Sadie a John Tyrrell), jako např. Claudio Monteverdi, Articulation, Notation /1500 to the present/, Song, Pastorale aj.).


Dílo

Články a studie (výběr):

The Provenance and Date of the Caius and Lambeth Choir-Books (Music and Letters, 51, 1970, s. 107–17).

The Early Cyclic Mass as an Expression of Royal and Papal Supremacy (Music and Letters, 53, 1972, s. 254–69).

The Night-Watchman’s Song Quoted by Haydn and its Implications (Haydn - Studien 3/2, 1974, s. 106–24).

A Magnus liber organi Fragment at Aberdeen (Journal of the American Musicological Society 31, 1978, s. 326–43).

The Spice of Music: Towards a Theory of the Leading Note (Music Analysis 2/1, 1983, s. 35–53).

Lesser Concerns of Stolen Hours: Musical Structure and Rhetoric in Huygens’s Pathodia sacra et profana occupati (1647) (Dutch Crossing 33, 1987, s. 28-49).

The Perfections of Modern Music: Consecutive Fifths and Tonal Coherence in Monteverdi (Music Analysis 8, 1989, s. 247–73).

Pastoral and Neoclassicism: A Reinterpretation of Auden’s and Stravinsky’s Rake´s Progress (Cambridge Opera Journal 5, 1993, č. 3, s. 239–63).

The Platonic Agenda of Monteverdi’s Seconda Pratica: A Case Study from the Eighth Book of Madrigals (Music Analysis 12, 1993, č. 2, s. 147–68).

Delle Perfettioni della moderna musica: Quintenparallelen und Tonalität bei Claudio Monteverdi (Musiktheorie 9, 1994, č. 2, s. 115-134).

Die Vorgeschichte der mitteleuropäischen Pastorella und des stylus rusticanus im 17. Jahrhundert (in: Musik des 17 Jahrhunderts und Pavel Vejvanovský, Brno 1994).

The Austrian Pastorella and the Stylus Rusticanus: Comic and Pastoral Elements in Austrian Music, 1750-1800 (in: Music in Eighteenth-Century Austria, Cambridge 1996, s. 133–93).

Friedrich Chrysander’s Reception of Slavonic Folksong: The Minor Mode, Nature and 19th-Century Tonal Theory (in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 17, 1998, s. 207–12).

Evasive Realism: Narrative Construction in Dostoyevsky’s and Janáček’s ‘From the House of the Dead’ (spolu s Robertem Vilainem) (in: Janáček Studies – Cambridge 1999, s. 56-78).

Jan Racek, Zdeněk Nejedlý and the Construction of Czech Music History after the Second World War (in: The Phoney Peace: Power and Culture in Central Europe 1945-49, Londýn 2000, s. 346–58).

Martinů’s Three Wishes and their Fulfilment: Links between Paris and Prague in Music of the 1920s (French Cultural Studies 11, 2000, s. 367–76).

Reinterpreting Janáček and Kamila: Dangerous Liaisons in Czech Fin-de-Siecle Music and Literature (in: Janáček and His World, Princeton 2003, s. 99–144).

The Rusalka as an Endangered Species: Modernist Aspects and Intertexts of Kvapil’s and Dvořák’s Rusalka (Hudební věda 40, 2003, s. 371–79).

„Always Something New from Africa“: Jan Rychlík’s Africký cyklusband Czech Experimental Music in the Early 1960s (Central Europe 1, 2003, s. 115–32).

Janáčkova hudba, umění dokonalého výrazu a dokonalé zdrženlivosti (Tvar, 2004, č. 20, s. 6–7).

Václav Dobiáš’s Celebration of Proletarian Prague: The Song Cycle Praho jediná (in: Socialist Realism and Music, Praha 2004, s. 214–23).

Introduction: The Dialectics of Socialist Realism (in: Socialist Realism and Music – Praha 2004, s. 9–15).

The Geography of Modernism: Reflections on the Theme ‘New Music for a New Europe’ (in: New Music in the „New” Europe 1918-1938: Ideology, Theory, and Practice, Praha 2007, s. 7–14).

Is Leoš Janáček’s Příhody Lišky Bystroušky a Rejection of a Romantic Lie? (in: Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity H 41, Brno 2007, s. 75–82).

Křesťanská symbolika v postkřesťanském světě socialismu: Kalvárie Ivo Vodseďálka (1952–1954) (Česká literatura 56, č. 3, 2008, s. 381–89).

The Adventures of The Cunning Little Vixen: Leoš Janáček, Max Brod and their Predecessors (Austrian Studies17, 2009, s. 113 – 32).

„Literaturoper“: A Term Still in Search of a Definition (in: Janáček and the Literaturoper. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity H 42-43/Brno, 2009/, s. 5-13).

Jenůfa as a Social Document (in: Janáček and the Literaturoper - Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity H 42–43, Brno, 2009, s. 39–45).

The Public and Private Affairs of Josepha Duschek: A Reinterpretation of Mozart’s Bella mia fiamma, addio KV 528 (Early Music 40/4, 2012, s. 639–57).

„Dissidence“ in Holocaust Memorials in Literature: Jáchym Topol’s The Devil’s Workshop (Chladnou zemí) (Central Europe 13/1–2, 2015, s. 87–102).

Literatura

New Grove2.

 

Karel Steinmetz, Jan Špaček

 

Datum poslední změny: 3.5.2017