Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Březina, AlešTisk


Charakteristika: muzikolog, skladatel a hudební organizátor

Text
DíloLiteratura

Březina, Aleš, muzikolog, skladatel a hudební organizátor, narozen 17. 9. 1965, Teplice.

 

Absolvoval Konzervatoř v Plzni (obor hra na housle, 1979–85), studoval muzikologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1985–89, Mgr. 1989) a na univerzitě v Basileji (postgraduální studium). Je zakladatelem a ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze (od 1995).

 

Publikuje v českých a zahraničních časopisech a sbornících řadu odborných studií o hudbě 20. století, zejména o životě a díle Bohuslava Martinů. Je předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl Bohuslava Martinů, připravil celou řadu skladeb tohoto skladatele pro kritická či urtextová vydání v českých i zahraničních nakladatelstvích. Je (spolu)autorem a průvodcem několika dokumentárních filmů. Od roku 1995 je Březina dramaturgem pražského Festivalu Bohuslava Martinů. V roce 2005 vytvořil hudební dramaturgii Českého národního dne a Českého národního týdne na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi. Od roku 2004 se podílí na dramaturgii vybraných ročníků projektu České sny a festivalu 13 měst s názvem Concentus moraviae.

 

Vedle své muzikologické, organizační a dramaturgické činnosti je Březina i hudebním skladatelem a autorem hudby k řadě filmů, divadelních a televizních inscenací. Spolu s Jiřím Nekvasilem autorem opery Zítra se bude…o procesu s Miladou Horákovou (v hlavní roli Soňa Červená).Pro Soňu Červenou složil také dříve melodram A-ha! (2006), složil také například Requiem pro dětský sbor a malý ensemble, Slavnostní hostinu pro smíšený sbor a orchestr, Agnus dei pro tři kontratenory a smyčcový kvintet a cembalový cyklus Reperkuse. V září 2010 měl v Městském divadle v Brně premiéru jeho celovečerní „vizuální hudební divadelní zážitek“ Muchova epopej na libreto Šimona Cabana. Za hudbu k inscenaci Čapkovy Věci Makropulos v režii Roberta Wilsona (Národní divadlo Praha) získal v roce 2010 druhou cenu Nadace Alfreda Radoka. Jeho skladby uvedla Filharmonie Bohulslava Martinů Zlín, Pražský komorní orchestr bez dirigenta, Guarneri trio Prague, Severočeská filharmonie Teplice a Filharmonie Hradec Králové.

 

Aleš Březina je členem řady českých a zahraničních odborných společností, umělecké rady festivalu Pražské jaro a Národního divadla v Praze.


Dílo

Literární dílo

 

Knihy

Řecké pašije. Osud jedné opery. Korespondence Nikose Kazantzakise s Bohuslavem Martinů (spolu s Růženou Dostálovou, Praha 2003).

Charlotte Martinů: Můj život s Bohuslavem Martinů (kritické komentované vydání pamětí Ch. Martinů. Aleš Březina, Ludmila Sadílková (ed.). Praha 2003).

 

Studie a texty (výběr)

Die Martinů-Manuskripte (Schweizer Jahrbuch für Musikwissenschaft, 13–14, 1994, S.157–274).

“...eine übertriebene, gewollte Einfachheit.” Bohuslav Martinů als Rezensent des Pariser Musiklebens (In: Felix Meyer (ed.): Klassizistische Moderne. Winterthur 1996, s .449–450).

Eine “phantastische Schule” des Komponierens für Streichorchester. Martinůs Eingriffe in die Partita (1938) von Vítězslava Kaprálová (Schweizer Jahrbuch für Musikwissenschaft, 17, 1997, s. 95–113).

Die Darstellung des ausländischen Musiklebens in der tschechischen Musikpresse zu Beginn des 20. Jahrhunderts, (In: Aleš Březina (ed.): Prager Musikleben zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Jahrbuch der Bohuslav Martinů–Stiftung, 1, 1996, Bern 2000, s. 27–37).

“…abych se mohl na změny předem duševně připravit.” Řecké pašije – dvě opery Bohuslava Martinů (Hudební věda 37, 2001, č. 1–2, s. 137–153).

“[...] the essential nobility of thoughts and things which are quite simple [...]. ” Martinůs Versuch einer Erneuerung der Symphonie (In: Symphonik 1930–1950. Gattungsgeschichtliche und analytische Beiträge, Frankfurter Studien Band 9, Mainz 2003, s. 224–242).

Editionsrichtlinien der Bohuslav Martinů Gesamtausgabe (Hudební věda 41, 2004, 3–4, s. 411–432).

 

Notové edice děl B. Martinů

Smyčcový kvartet Es dur (Curych 1993).

4 písně na slova české lidové poezie (Praha 1999).

Řecké pašije (Wien 2001).

Allegro symphonique (Kassel 2002).

Sonáta č.3 pro violoncello a klavír (Praha 2003).

Jaro v zahradě (Praha 2003).

Suite concertante (2. verze, Mainz 2003).

Smyčcový kvartet č.4 (s Ivanem Štrausem, Praha 2004).

Loutky 1-3 (Praha 2002, 2004, 2005).

Juliette aneb Snář (Praha 2005).

Smyčcový kvartet č. 5 (s Adamem Klemensem, Praha 2005).

Smyčcový kvartet č.6 (s Ivanem Štrausem, Praha 2006).

Kuchyňská revue (s Christopherem Hogwoodem, Paris 2006).

Symfonie č.3 (spolu se Sandrou Bergmannovou, Londýn 2003).

 

Dokumentární filmy

Návrat z exilu (spolupráce na scénáři a hudba, 1998, režie Jiří Nekvasil).

Bohuslav Martinů a USA (spolupráce na scénáři a hudba, 2000, režie Jiří Nekvasil).

 

Filmová hudba

Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít (1988, režie Jan Hřebejk).

Visací zámek (hudební aranžmá skladby „Cigára“ pro smyčcový kvartet, 1995, režie Petr Zelenka).

Mňága – Happy end (hudební aranžmá skladby „Made in Valmez", 1997, režie Petr Zelenka)

Past (1998, režie Jan Hřebejk).

Poslední kvartet (hudební aranžmá skladby „Slzy Mozartovy mámy šedivý“,1998, režie Jan Hřebejk).

Knoflíkáři (1998, režie Petr Zelenka).

Musíme si pomáhat (2000, režie Jan Hřebejk)

Vlci ve městě (2001, režie Petr Nikolaev)

Černá slečna – slečna Černá (2002, režie Petr Nikolaev).

Pupendo (2003, režie Jan Hřebejk).

Horem pádem (2004, režie Jan Hřebejk).

Durch diese Nacht sehe ich keinen einzigen Stern (2004, režie Dagmar Knöpfel).

Krásný čas (hudební aranžmá a produkce, 2006, režie Andrea Sedláčková).

Účastníci zájezdu (aranžmá hudby Oskara Petra a hudební produkce, 2006, režie Jiří Vejdělek).

Kráska v nesnázích (2006, režie Jan Hřebejk).

Obsluhoval jsem anglického krále (2006, režie Jiří Menzel).

Zapomenuté koncentrační tábory (2007, režie Lukáš Přibyl).

Kawasakiho růže (2009, režie Jan Hřebejk).

Zítra se bude... (filmový záznam operního představení, 2010, režie Jan Hřebejk).

Literatura

I. Lexika

Vojtěšková, Jana (ed.): Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2006).

 

II. Ostatní

http://martinu.cz

http://alesbrezina.cz/

 

Petr Macek

Datum poslední změny: 6.5.2014