Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Daněk, PetrTisk


Charakteristika: Muzikolog, pedagog, dramaturg, interpret a publicista

Datum narození/zahájení aktivity:10.5.1997
Text
DíloDiskografieLiteratura

Daněk, Petr, muzikolog, pedagog, dramaturg, interpret a publicista, narozen 10. 5. 1957, Praha.
 
Po maturitě na gymnáziu v rodišti (1975) studoval na Jazykové škole v Praze (1975–76, němčina, ruština) a poté hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1976–1981, diplomní práce Rukopisná část konvolutu Se 1337,  PhDr. 1983, Ph.D. 2005 na základě  disertace Tisky vokální polyfonie, hudební teorie a tabulatur v Čechách, 1500–1630). V letech 1982–90 byl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV, 1990–91 ředitelem odboru umění Ministerstva kultury ČR, 1991–93 byl pedagogem na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pro starší dějiny hudby. 1993–96 byl dramaturgem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, 1993–98 pedagogem Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze pro obor hudebního managementu, 1994–2001 pedagogem taneční konzervatoře Duncan centre, 1994–2001 přednášel dějiny hudby v Duncan centru Taneční konzervatoře, 1997–2005 přednášel o dějinách hudby období renesance a baroka na Univerzitě volného času. Od roku 1997 přednáší starší dějiny hudby v Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze. V letech 2001 až 2006 byl ředitelem Pražského filharmonického sboru, od 2006 dosud je programovým ředitelem (dramaturgem) Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
 
Daněk se soustavně věnoval také práci sbormistra v oboru interpretace renesanční  hudby. V letech 1983 až 2001 byl uměleckým vedoucím a dirigentem souboru Duodena cantitans, od 1985 instrumentálního tělesa Capella rudolphina, od 2004 vede vokální soubor Octopus pragensis. S těmito soubory absolvoval Daněk na třista koncertů a vystoupení (mimo jiné na festivalech Pražské jaro, Moravský podzim, Concentus Moraviae, Janáčkův Máj, Pražský velikonoční festival, Festival staré hudby v Soproni, Festival staré hudby v Budapešti, dále koncerty v České republice, v Německu, ve Španělsku, v Itálii, v Lotyšsku, v Maďarsku, v Rakousku, ve Slovinsku, v Sýrii, v Jordánsku, v Izraeli atd. S uvedenými soubory nahrával zvukové snímky pro Český rozhlas a Českou televizi, dále spolupracoval při natáčení televizních filmů o Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic, o hudbě na dvoře Rudolfa II. a o Gustavu Mahlerovi.
 
V letech 1988–90 byl Petr Daněk výkonným redaktorem měsíčníku Hudební věda, 1998 redigoval sborník Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby (1988) atd.
Napsal četné výkladové texty ke kompaktním diskům (mimo jiné k titulům Jaroslav Tůma: Renesanční skladby pro varhany, 1988; Kryštof Harant: Missa quinis vocibus super Dolorosi martir, 1994, Musica temporis Rudolphi II., 1995, Rudolf Měřínský: The Golden Age of the Lute in Bohemia, 1995, Jaroslav Tůma: Historic Organ of Bohemia, Doksy 1627, 19996, Claudio Monteverdi, William Byrd. Masses for Four Voices, 1998 a další). Daněk je dále autorem mnoha textů do koncertních programů FOK, festivalu Pražské jaro atd.
 
Ve vlastní badatelské a pedagogické činnosti se zabývá především vokální tvorbou vrcholné renesance a raného baroka, hudební kulturou rudolfínské Prahy, vývojem nototisku a rovněž překládáním odborné muzikologické literatury.
 
Významnou složkou Daňkových aktivit v oboru je činnost organizační a dramaturgická: v letech 1983, 1984, 1985 a 1989 připravoval muzikologické konference Společnosti pro starou hudbu ČHS, organizoval Festival Claudio Monteverdi Cremona – Praha v roce 1993. V letech 1994–96 dramaturgicky i organizačně připravoval programovou náplň festivalu Pražské jaro, festival Celebrate Prague in New York –  400 let hudby v Praze (1994), festival Pocta katedrále v Praze (1995); v letech 2004–06 dramaturgicky připravoval Sborový cyklus České filharmonie atd.
Dílo
Studie, stati, slovníková hesla, edice (výběr)
Málo známý pramen vokální polyfonie rudolfínské éry  (Hudební věda XX, 1983, č. 3, s. 257–265);
Dokumenty k operní soutěži hraběte Harracha (Spoluautorka J. Vyšohlídová) (Miscellanea musicologica XXX, 1983, s. 147–176);
Literátské bratrstvo v Jaroměři v době předbělohorské (Muzikologické dialogy 1984, Hradec Králové, 1986, s. 233–243);
Nototiskařská činnost Jiřího Nigrina (Hudební věda XXIV, 1987, s. 2, s. 121–136);
Neznámý pramen vokální polyfonie české provenience (in: Nové poznatky o dějinách starší české a slovenské hudby, Praha, 1988, s. 71–76);
Die rudolfinische Musikkapelle und die böhmische Musikkultur (in: Prag um 1600, Freren, 1988, s. 39–44);
Alessandro Orologio: Canzonette a tre voci 1596 (Thesaurus musicae Bohemiae, 1990, Praha, editor, spoluautor Rudolf Měřínský);
Tisky vokální polyfonie pražské provenience do roku 1620  (Documenta pragensia X,  1990, Praha, s. 219–238);
Neznámý rukopis ve fondu knihovny Národního musea (Miscellanea musicologica XXXIII, 1992, s. 71–84, spoluautorka Jana Novotná);
Music in Bohemia in the Era of Renaissance and Humanism (Music News from Prague, 1993, Praha, č. 5–6, s. 3–5);
Valerius Otto Lipsiensis – "Fürstlich Lichtenbergischer Organist in Prag",  V. Otto, Newe Paduanen, Galliarden...a 5 (Editio Simiae Ludentes, 1993, Praha, s. 4–12);
Musica noster amor. Hudba v rudolfínské Praze (in: Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum Střední Evropy, 1997, Praha, s. 318–341);
Václav Trubka z Rovin – Studie o měšťanském mecenátu v rudolfínské Praze (Umění 4 XLVII, 1999, s. 295–308, spoluautoři M. Šroněk a J. Roháček);
Svatba, hudba a hudebníci v období vrcholné renesance. Na příkladu svatby J. Krakovského z Kolovrat (Innsbruck, 1580)  (Opera historica 7, 2000, České Budějovice, s. 207–264);
České země / Humanismus, renesance a reformace (cca 1530–1620) (in: Encyklopedický atlas hudby, Praha 2000, s. 528–529);
Významné přírůstky hudebního oddělení Národní knihovny ČR  (Národní knihovna, Knihovní revue, 2000, č. 1, s. 34–35);
Rudolfínská Praha jako hudební centrum (Opus musicum 32, 2000, č. 4, s. 15–25);
Michael Praetorius Creutzburgensis  – „Capellmeißter Teutscher Nation“ (1572–1621) (Opus musicum 2001, č. 5, s. 22–24);
Spatřiti jest více než praviti. Stručná vzpomínka na Kryštofa Haranta ve třech kapitolách s předmluvou, epilogem a šesti vyobrazeními (Opus musicum 34, 2002, č. 1, s. 18–21);
Neznámé renesanční quodlibety českého původu (Opus musicum 32, 2002, č. 2, s. 4–13);
Varhanní hudba v Čechách v období vrcholné renesance (Opus musicum 32, 2002, č. 3, s. 4–15);
Gloriosissimae Virginis Mariae canticum novum aneb zpráva z druhé ruky (Opus musicum 32, 2002, č. 4, s. 15–20);
Heslo Böhmen. In: Oesterreichisches Musiklexikon (Oesterreichische Akademie der Wissenschaften, 2002, Wien, spoluautoři Vlasta Reittererová a Jaromír Černý);
Heslo Kryštof Harant (in: Oesterreichisches Musiklexikon. Wien, Oesterreichische Akademie der Wissenschaften, 2002, Wien);
Co všechno (ne)víme o hudbě české renesance (Opus musicum 35, 2003, č. 2, s. 29–33);
Heslo Jiří Třanovský (in: Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Zweite Ausgabe, Personenteil 16, 1009–10);
Dum pulsantur organa. Znovunalezený tisk Francisca Saleho z dílny Jiřího Nigrina (1598) (in: Per saecula ad tempera nostra. Sborník prací k 60. narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Historický ústav AVČR, Praha 2007, s. 434–440);
Harmoniae miscellae ab exquisitissimis aetatis nostrae musicis aneb neznámý tisk motet Orlanda di Lasso z roku 1580 (Opus musicum 39, 2006, č. 4, s. 38–41);
Numero Arithmetico notota Series officiorum pro Choro Musico Ustensi (1588) aneb pramen polyfonie plný překvapení (in: sborník k 70. narozeninám P. Pozniaka, Jagiellonian University, Krakow 2008).
 
Recenze muzikologické literatury
Jaromír Černý, Hudba české renesance. Praha, 1983 (Hudební věda XXI, 1984, č. 1, s. 92);
Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, řada hudebněvědná, H 17, Brno, 1982 (Hudební věda XXII, 1985, č. 1, s. 69);
Miloš Štědroň, Claudio Monteverdi, génius opery, Praha, 1985 (Hudební věda XXIV, 1987, č. 1, s. 87);
Ivana Čornejová, Anna Fechtnerová, Životopisný slovník pražské univerzity, Praha, 1986 (Hudební věda XXIV, 1987, č. 4, s. 370);
Z. Zarewutius, Magnificats and Motets, Budapest, 1987 (Hudební věda XXV, 1988, s. 374);
Aniela Kolbuszewska, Katalog zbiorów muzycznych legnickiej bibliotheki ksiecia Jerzego Rudolfa "Bibliotheka Rudolphina", Legnice, 1992 (Český časopis historický, Praha 1993);
Roman Dykast, Hudba věku melancholie, nakl. Togga, Praha 2005 (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 5, s. 52).
 
Recenze kompaktních disků
Thomas Tallis, Sacred Choral Works, The Sixteen, Harry Christophers (Metropolitan, duben 1992);
Baroque Music, Pražští madrigalisté (Harmonie 1993, č. 2, s. 38);
Henry Purcell, Dido a Aeneas, Taverner Choir and Players, A.Parrott (Harmonie 1993, č. 3, s. 42);
William Byrd, Masses, Oxford Camerata, J. Summerly (Harmonie 1993, č. 3, s. 43–44);
Visitatio sepulchri, Schola Georgiana, Schola Gregoriana  (Harmonie 1993, č. 44, s. 44);
The Organs of Bohemia I.–II., J. Tůma (Harmonie 1994, č. 1, s. 50);
Music of the Spanish Renaissance. S.Rumsey (Harmonie 1994, č. 3, s. 45–46);
Jaroslav Tůma, Organ improvisation (Harmonie 1997, č. 1, s. 50–52);
Cantiones. Vocal and Instrumental Music of the Middle Ages. Capella Antiqua Munchen (Musica, prosinec 1997, s. 30);
Stravinsky in America. London Symphony Orchestra (Musica, prosinec 1997, s. 34);
On the Bank of the Seine: Music of the Trouvers. The Dufay Collectiv (Musica, listopad 1997, s. 34);
Claudio Monteverdi: Ottavo Libro dei Madrigali. Concerto Italiano. Opus 111  (Musica, leden 1998, s. 34);
Antonio Vivaldi: Le Quattro Stagioni. Freiburger Barockorchester (Musica, duben 1998, s. 33);
Jean Sibelius: Symphony No. 7, Kullervo. London Symphony Orchestra, Davis  (Musica, duben 1998, s. 30);
Johannes Ockeghem: Requiem, Missa Prolationum, Musica Ficta (Musica, květen 1998, s. 35);
České středověké křesťanské zpěvy 16. století. P. Matuszek  (Musica, červen 1998, s. 34);
Antonio Caldara: Maddalena ai piedi di Crist. Orchestre de la Schola Cantorum Basiliensis (Harmonie 1999, č. 2, s. 40).
 
Překlady odborné literatury
Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I., Evropský středověk (Ikar, Praha 2005);
Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II., Renesance (Ikar, Praha 2005).
 
Recenze, fejetony, kritiky, popularizační články
Nález vzácného hudebního rukopisu (Lidová demokracie 16. 8. 1985, s. 5);
Od gotiky po současnost (Mladá fronta 13. 9. 1985, s. 4);
Básnické dílo minulosti. Loutna česká A. Michny z Otradovic vyšla jako faksimile (Lidová demokracie 14. 2. 1986, s. 5);
Významné přírůstky ve fondech Státní knihovny ČSR (Zpravodaj SSH, 1986, č. 1, s. 22–25);
A jest třeba denně hráti motety a madrigalia (Harmonie 1993, č. 3, s. 6);
Il ritorno di Claudio Monteverdi (Harmonie 1993, č. 4, s. 31–32);
Neznámý známý skladatel Phillippe de Monte (Harmonie 1993, č. 4, s. 19);
Francois Regnard a Jacques Moderne v Praze  (Harmonie 1994, č. 1, s. 17);
Caro amico Claudio (Harmonie 1994, č. 2, s. 35);
Vídeň rezonovala starou hudbou  (Harmonie 1994, č. 3, s. 5);
I Japonec může být holandským hudebníkem (Harmonie 1994, č. 4, s. 6);
Lasso, Mnichov a náš dluh (Harmonie 1994,č. 10, s. 14);
Opera na ostrově  (Harmonie 1994, č. 10, s. 29);
Svatý Petr u svatého Mikuláše (Harmonie 1994, č. 11, s. 17);
Moderní festival nebo skanzen? (Lidové noviny 29. 8. 1996, s. 9);
Rudolf II. a hudba  (Musica, listopad 1997, s. 44–45);
Nový symbol hudebního Lipska (Musica, leden 1998, s. 38–39);
Nadšenci, vytrvalci a podivíni (Literární noviny 1999, č. 3, s. 13);
Opalizující tónové mlhoviny  (Literární noviny 1999, č. 5, s. 13);
Konzervatoř Evropy? (Literární noviny 1999, č. 7, s. 13);
Utendum est aetate (Literární noviny 1999, č. 9, s. 13);
Ad: Petr Pavlovský, komentář k textu Opalizující tónové mlhoviny (Literární noviny 1999, č. 11, s. 1);
Nic ve zlém, Praho (Literární noviny, 1999, č. 12, s. 12);
Co jest se již stalo, nemůže jináč býti. Hudba rudolfínské Prahy z pohledu nových knižních titulů  (Literární noviny 1999, č. 15, s. 12);
Renesanční hudba zní opět na hradě Pecka  (Lidové noviny 19. 6. 1999, s. 13);
Prachatice znějí barokní hudbou (Lidové noviny 12. 7. 1999, s. 19);
Hudba určená pro ucho i oko (Lidové noviny 13. 7. 1999, s. 21);
Přelomy staletí jsou ve vývoji hudby nutnou fikcí  (Lidové noviny 21. 9. 1999, Příloha Moravský podzim, s. II);
Mimochodem: O Evropě (Lidové noviny 18. 11. 1999, s. 21);
Vážná hudba si dnes žádá více úvazků (Lidové noviny 25. 11. 1999, s. 21, spoluautor Dalibor Demel);
Mimochodem: O nedostatku fantazie (Lidové noviny 29. 11. 1999, s. 16);
Božská Ema - Bouřlivák Leoš Janáček - Věčný poutník Bohuslav Martinů - Charismatický dirigent Rafael Kubelík - Jaromír Vejvoda, autor nejslavnější polky. Pátek Lidových novin 3. 12. 1999, s. 17–18);
Mimochodem: O mužích roku  (Lidové noviny 9. 12. 1999, s. 21);
Mimochodem: O oficiálním pivu  (Lidové noviny 22. 12. 1999, s. 16);
Duncan centre hostí evropské taneční školy (Lidové noviny 14. 1. 2000, s. 13);
Mimochodem: O božských tancích  (Lidové noviny 14. 1. 2000, s. 13);
Mimochodem: O kultuře (Lidové noviny 20. 1. 2000, s. 21);
Ve Smetanově síni Obecního domu se dnes potopí Titanik (Lidové noviny 14. 2. 2000, s. 21);
Pěšky až ke králi (jordánskému) (Taneční zóna. Revue současného tance 3, 2000, s. 27);
Petr Klučina, Třicetiletá válka. Obraz doby 1618 – 1648 (Recenze) (Lidové noviny 13.  2. 2000, s. 13);
Svět madrigalu, Dvanáct tváří polyfonie  (Harmonie 2003, č. 7, s. 30–31);
Co snad nevíte o starší české hudbě XI. Hudba v prostředí předbělohorské šlechty, poslední Rožmberkové a Kryštof Harant  (Hudební rozhledy 59, 2006, č. 11, s. 40–41);
Prameny živé hudby X. Tisk vokální polyfonie v předbělohorských Čechách (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 10, s. 50–51).
Diskografie
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Missa quinis vocibus super Dolorosi martir. (Multisonic 1994, 1997);
Musica temporis Rudolphi II. (Supraphon 1995);
Mirabile mysterium. Sacred Music in Rudolphine Prague (Supraphon 1996);
Felix Austriae Domus (1526-1626). Music in the 16th-century Habsburg Empires (Supraphon 1997);
Claudio Monteverdi, William Byrd: Masses for Four Voices (Supraphon 1998);
Antologie české hudby – renesance (Divadelní ústav 2004).
Literatura
I.Lexika
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2002).
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti (Praha 2005).
 
II. Ostatní
Šmolík, Jan:  Základem nesmí být moc. Hovoříme s ředitelem Odboru umění ČMK dr. Petrem Daňkem (Hudební rozhledy 41, 1991, č. 4, s. 145–146).
Šnejdarová, Dita: Je dobré neztratit svět z dohledu (Harmonie,  2004, č. 11, s. 14–15).
 
Petar Zapletal
Text

Datum poslední změny: 4.7.2008