Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Holas, MilanTisk


Charakteristika: Hudební pedagog, psycholog a organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:8.8.1954
Datum úmrtí/ukončení aktivity:30.5.2010
Text
Dílo

Holas, Milan, hudební pedagog, psycholog a organizátor, narozen 8. 8. 1954, Praha, zemřel 30. 4. 2010, tamtéž.
 
Mládí prožil v Poděbradech, kde studoval na gymnáziu (maturoval 1973), navštěvoval Základní uměleckou školu (obory housle, klavír, klarinet a saxofon; absolvoval houslovým koncertem g moll Maxe Brucha a koncertem G dur W. A. Mozarta; hru na housle později studoval v letech 1973–83 soukromě u Ivana Štrause) a účinkoval v různých komorních souborech. Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze absolvoval studium oborů český jazyk a hudební výchova (1973–77, PhDr. 1979 na základě práce Měření hudebních schopností jako předpoklad efektivní hudební výchovy). Po interní aspirantuře (1980–83, CSc.) zde působil do 1988 jako odborný asistent; vyučoval zejména didaktiku hudební výchovy, hudební psychologii a muzikoterapii. V letech 1985–87 absolvoval postgraduální studium hudební teorie a kompozičního praktika na Hudební fakultě AMU v Praze, zároveň byl 1986 stážistou na Státní konzervatoři P. I. Čajkovského a na Institutu Gněsinych v Moskvě. Od 1984 působí na HAMU, kde se věnuje hudební pedagogice, psychologii a základům teorie a dějin hudby. Získal zde 1991 docenturu (se zaměřením na hudební psychologii, práce Psychologie hudby v profesionální hudební výchově), 2005 jmenován profesorem pro obor hudební teorie a pedagogika.
 
V souvislostech s činností na Hudební fakultě AMU (HAMU) rozvíjí živou pedagogickou, popularizační, organizační apod. činnost. Od 1992 je vedoucím Metodického centra HAMU, jako funkcionář působil v Akademických senátech HAMU i AMU, dále v Radě vysokých škol, ve Fondu rozvoje vysokých škol, 1998–99 byl členem Vědecké rady Ústavu pro hudební vědu Akademie věd České republiky (AV ČR), 2005–06 subkomise Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Slovenské republiky, je členem oborové rady pro doktorské studium na katedrách hudební výchovy Pedagogických fakult Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity (zde i člen Vědecké rady). Spolupracuje s Českou školní inspekcí při odborných auditech, od 2002 externě pedagogicky působí na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů (věnuje se zde oborům rétorika a komunikace), podílel se na činnosti České hudební společnosti (1991–93 místopředseda Společnosti pro hudební výchovu), dlouhodobě je členem redakční rady periodika Talent. Je spoluzakladatelem Klarinetového festivalu na zámku v Žirovnici (od 1996) a zakladatelem Letních kurzů komorní hry a varhanní improvizace v Soběslavi (od 2006); jako člen Pěveckého sdružení pražských učitelů (1982–91) absolvoval s tělesem četné koncerty doma i v zahraničí (vystupoval při nich i jako houslista). V letech 1973–98 pracoval též jako průvodce cestovního ruchu.
 
V oborech své pedagogické i badatelské práce, tj. hudební psychologii a pedagogice, vytvořil řadu knižních publikací, vysokoškolských učebních textů, statí (ty publikoval v různých sbornících a domácích i zahraničních periodikách, zejména Opus musicum, Hudební rozhledy, Estetická výchova, Hudební výchova, Hudební nástroje, Psychológia a patopsychológia dieťaťa, Talent). Práce jsou většinou zaměřeny na zprostředkování vědeckých poznatků adeptům různého typu hudebního studia, ale i širší veřejnosti. Je autorem řady hudebně publicistických a hudebně vzdělávacích pořadů pro Český rozhlas (například Vzpomínka na Davida Oistracha, Mozart a Praha, Představujeme studenty HAMU) a Českou televizi (mimo jiné Na dobré vyhlídce), vytvořil i scénické hudby pro několik amatérských divadelních souborů (například DS Poděbrady: Princezna Anka; DS Rakovník: Švec na střeše, Sluha dvou pánů, Věra Lukášová, Stín; DS Kralupy nad Vltavou: Večer tříkrálový).
Dílo
Dílo literární

Samostatně vydané publikace

Úvod do hudební diagnostiky (Praha 1985);
Základy hudební výchovy na zvláštních školách, DD, DVÚ a ÚSP I–II (Praha 1985, 1986);
Metody a techniky výzkumu v hudební výchově (s Oldřichem Duzbabou a Hanou Váňovou, Praha 1987);
Psychologické základy hudební pedagogiky (Praha 1988);
Kapitoly z psychologie hudby pro studenty tanečního oboru (Praha 1990);
Úvod do psychologie hudby – hudební diagnostika (Praha 1990);
Hudební nadání (Praha 1994);
Hudební pedagogika v profesionální hudební výchově (Praha 1995);
Psychická a fyzická příprava hudebníka (s Janem Hynoušem, Praha 1996);
Psychologie hudby v profesionální hudební výchově (Praha 1991, upravené vydání 31998);
Didaktika profesionální hudební výchovy (Praha 1999);
Malý slovník základních pojmů z hudební pedagogiky a hudební psychologie (Praha 2001);
Testy hudebních schopností (CD, Praha 2000);
Receptivní muzikoterapie (CD a manuál, Praha 2001);
Praktikum komunikativních dovedností (Praha 2003);
Hudební pedagogika (Praha 2004);
Rétorika (E-learning, Praha 2006).
 
Stati a články (výběr)
Měření hudebních schopností – předpoklad efektivní hudební výchovy (Estetická výchova  4, 1980, č. 4, s. 91);
K problematice testového měření hudebních schopností (Opus musicum 14, 1982, č. 6, s. 167);
Test chápání hudebně výstavbové struktury (Estetická výchova 1983, č. 2, s. 41);
K otázce výzkumu hudebních zájmů dětí (Opus musicum 15, 1983, s. 138);
K problematice diagnostiky hudebních schopností (Psychológia a patopsychológia dieťaťa 1983, č. 4, s. 355);
K metodice výzkumu hudebnosti (Estetická výchova 1983, č. 5, s. 138);
Hudební výchova netradičně a účinněji (Estetická výchova 1984, č. 6, s. 169);
Zamyšlení nad současnou hudební výchovou (Opus musicum 16, 1984, s. 146);
Jak dál v psychologii hudby (Estetická výchova 1985, č. 3, s. 73);
O nutnosti integrovaného výzkumu v oblasti věd a umění (Estetická výchova 1985, č. 3, s. 75);
Hudební charakteristika žáka (Estetická výchova 1985, č. 4, s. 106);
Sledování efektivity vyučovacího procesu v hudební výchově (Estetická výchova 1987, č. 8, s. 233);
Aktuální problémy hudební pedagogiky (Hudební rozhledy 40, 1987, s. 95);
K aktuálním problémům hudební pedagogiky (Estetická výchova 1987, č. 10, s. 297);
Úkoly psychologie v profesionální hudební výchově (Opus musicum 21, 1989, s. 73);
Týden hudební psychologie v Radziejowicích (Opus musicum 22, 1990, s. 90);
K teorii a praxi hudebně psychologické diagnostiky  (HMM 1991, č. 3, s. 179);
Hudební pedagogika na každý pád (HMM 1991, č. 2, s. 120);
Renesance Společnosti pro hudební výchovu (Opus musicum 23, 1991, s. 4);
K využití testů hudebních schopností v mladším školním věku (Hudební výchova 1992, č. 1,  s. 1);
Využití testů hudebních schopností v mladším školním věku (Hudební výchova 1993, č. 3, s. 43);
Komise pro teorii a výzkum SHV (Hudební výchova 1993, č. 4, s. 7);
Šedesát let Společnosti pro hudební výchovu (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 7, s. 36);
S houslemi v Číně (Hudební nástroje 1998, č. 4, s. 195);
Grantový projekt k otázce přípravy učitelů ZUŠ a konzervatoří (Hudební nástroje 1996, č. 1, s. 33);
K aktuálním otázkám hudební psychologie (Hudební nástroje 1996, č. 2, s. 70);
Klarinetový festival na zámku v Žirovnici (Hudební nástroje 1996, č. 3, s. 146);
Metodické centrum HAMU po pěti letech (Hudební nástroje 1997, č. 3, s. 3);
Niccolo Paganini – tentokrát pro violoncello (HMM 1998, č. 2, s. 78).
 
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 14.5.2010