Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Titzl, StanislavTisk


Charakteristika: Publicista, akordeonista, pianista, kytarista, organizátor

Datum narození/zahájení aktivity:9.2.1929
Datum úmrtí/ukončení aktivity:15.8.1990
Text
DíloLiteratura

Titzl, Stanislav, publicista, akordeonista, pianista, kytarista a organizátor, narozen 9. 2. 1929, Zábřeh na Moravě, zemřel  15. 8. 1990, Praha.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně (1948) vystudoval Vysokou školu hospodářských věd v Praze (1948–52, ing.). Byl technickým úředníkem podniku Tesla v Praze-Karlíně (1952–68), poté pracoval jako redaktor měsíčníku Melodie (1968–71) a jako jeho šéfredaktor (1971–84). V letech 1984–89 byl dramaturgem Pražského kulturního střediska, 1985–90 byl vedoucím redaktorem vydavatelství Panton pro edici gramofonových desek, od června 1990 byl krátce také znovu (až do svého předčasného úmrtí) redaktorem Melodie.

Už v dětských letech zakládal amatérské orchestry, ve kterých hrál na kytaru a akordeon, od poloviny čtyřicátých let se soustředil zejména na oblast jazzové tvorby. Společně s Milošem Berglem vydával časopis Boptime, podílel se na organizování jazzových jam sessions v pražských kavárnách, 1952–60 hrával v poloprofesionálních orchestrech; v té době také založil a vedl vlastní swingový soubor. Od 1958 se aktivně podílel na zřízení a činnosti nejvýznamnější organizační základny jazzového života v Praze a v tehdejší ČSSR – Kruhu přátel jazzu a moderní taneční hudby při Závodním klubu ROH Gramofonových závodů.

Od 1958 do 1970 redigoval propagační bulletin gramofonové firmy SHV (Státní hudební vydavatelství, později Supraphon) Hudba pro radost, z nějž vytvořil první české specializované periodikum v oboru populární hudby, kde uveřejnil početnou řadu dokumentárně významných rozhovorů s pamětníky a informací z dané oblasti. Od 1971 převzal po Lubomíru Dorůžkovi vedení měsíčníku Melodie, do jejíhož obsahu vnesl záměrnou snahu o dokumentaci dobového dění na scéně populární hudby a jazzu v ČSSR; podstatně též rozšířil okruh externích spolupracovníků časopisu. Do 1984 se mu dařilo úspěšně čelit politickým tlakům na charakter měsíčníku a zachovat jeho tvář; Melodie byla „nedostatkovým“ časopisem, který byl velmi úspěšně distribuován i v zahraničí (Polsko, SSSR, NDR). V roce 1984 politické orgány Titzlovu redakci (František Horáček, Čestmír Klos, Jan Burian) rozpustily; šéfredaktorem byl jmenován Miroslav Kratochvíl, který časopis za čtyři roky (1984–88) přivedl téměř k zániku vinou hlubokého poklesu jeho odborné kvality; Titzl se pak v létě 1990 do již rekonstituované redakce na krátký čas vrátil.

Kromě publicistické a redaktorské práce se od poloviny padesátých let věnoval organizování hudebního života v oblasti populární hudby a jazzu: podílel se mimo jiné na přípravách písničkové soutěže Hledáme písničku pro všední den, spolupracoval s vedením festivalu Bratislavská lýra, byl tiskovým tajemníkem festivalu Děčínská kotva a Mezinárodního jazzového festivalu v Praze, předsedal porotám amatérských jazzových festivalů v Přerově, Kroměříži, Bilzenu, San Sebastianu atd., byl iniciátorem vydávání a autorem výkladových textů série EP desek Mini jazz klub (Panton), připravoval edici Supraphonu Historický archiv atd., psal recenze gramofonových desek a koncertů pro různá periodika (nejvíce Melodie, Gramorevue, Mladá fronta, Práce, Svobodné slovo, sborníky Jazz a taneční hudba) atd.

Průkopnický význam Titzlova celoživotního díla spočívá jednak v přínosu v podobě dlouholeté publicistické a redaktorské činnosti, jednak v soustavné péči o dokumentování odkazu významných osobností české scény. Pro jeho publicistickou a redakční práci byla příznačná snaha o historickou přesnost a schopnost postihnout podstatné rysy zvolených osobností.

Dílo
Články, stati, studie (výběr)
Očima vzpomínek R. A. Dvorského (Hudba pro radost 1962, č. II. – III., V. – VI.,  VII. – VIII.).
Vzpomínky Jiřího Verbergra (Hudba pro radost 1963, č. IV. – VI., VII. – IX.).
Tak jsme začínali (Hudba pro radost 1964, č. IX. – X.).
Jazz za zavřenými dveřmi (sborník Taneční hudba a jazz 1966–67, s. 26).
Slovo mladým jazzmenům (Melodie 6, 1968, č. 4, s. 106).
Swinging the Jazz (Melodie 6, 1968, č. 5, s. 157).
Třetí šance pro smolaře. Karel Hála. (Melodie 6, 1968, č. 7, s. 200).
Cesta Jindřicha Brabce (Melodie 6, 1968, č. 9, s. 264).
Dvacet dnů za oceánem. Karel Vlach (Melodie 6,1968, č. 9, s. 270–271).
Nové publikace: Pop Magazin Panorámy (Melodie 6, 1968, č. 9, s. 283).
Luděk Hulan – retrospektivy a perspektivy (Melodie 6, 1968, č. 10, s. 298).
Bez fanoušků to nejde (Magazin Hudby pro radost 1969, s. 6–17).
Kdo zpívá v NSR (Magazin Hudby pro radost 1969, s. 32–39).
Jazz na Rýně (Melodie 7, 1969, č. 4, s. 102).
O kom se mluví: o Salome (Melodie 7, 1969, č. 6, s. 167).
Jazz nad Bečvou (Melodie 7, 1969, č. 6, s. 176–178).
Nové publikace: Čtení o hvězdách na černo (Miroslava a Jiří  Černých) (Melodie 7, 1969, č. 6, s. 191).
O kom se mluví: o Petře Pascalové (Melodie 7, 1969, č. 7, s. 199).
Kolotoč Waldemara Matušky (Melodie 9, 1971, č. 11, s. 321).
Slunce můj přítel (Gjulli Čochelli) (Melodie 9, 1971, č. 11, s. 337).
Festivalové proměny (Bilzen, Curych) (Melodie 9, 1972, č. 7, s. 214).
Zdena Vincíková (Melodie 10, 1972, č. 2, s. 43);.
Jazzová laboratoř aneb Historie jedné firmy (MPS) (Melodie 10, 1972, č. 7, s. 214).
Drážďanský jazzový koktejl (Melodie 10, 1972, č. 9, s. 280).
Clea Laineová a John Dankworth – manželství v rytmu (Melodie 11, 1973, č. 9, s. 214).
Z nových knih (Melodie 11, 1973, č. 10, s. 311);.
V Drážďanech jsou tolerantní (Mezinárodní dixielandový festival) (Melodie 12, 1974, č. 7, s. 214).
Nové knihy: Rock–Lexicon (Siegfried Schmidt–Joos a Barry Graves) (Melodie 12, 1974, č. 9, s. 285).
Kde se pivo vaří (Melodie 13, 1975, č. 7, s. 212).
Nové knihy: Encyclopedia Of Pop, Rock And Soul (Irwin Stambler) (Melodie 14, 1976, č. 2, s. 64).
Rock in Deutschland (Günter Ehnert) (Melodie 14, 1976, č. 3, s. 96).
Dobře utajené kvarteto (Singers Unlimited) (Melodie 14, 1976, č. 4, s. 114).
Šňůra perel Glenna Millera (Melodie 14, 1976, č. 8, s. 178).
Dražďany fandí festivalu (Mezinárodní dixielandový festival 1976) (Melodie 14, 1976, č. 8, s. 237).
Ocelový krunýř George Shearinga (Melodie 14, 1976, č. 11, s. 342).
Opět tucet orchestrů z jedenácti zemí (Melodie 15, 1977, č. 7, s. 196).
Za jazzem přes Pyreneje (Melodie 15, 1977, č. 11, s. 335–336).
Z nových knih: Sam Caslow, Coctails For Two (Melodie 16, 1978, č. 5, s. 148).
Drážďany postaru, ale přece nově (Melodie 16, 1978, č. 7, s. 196).
Swing po slovácku (Moravanka) (Melodie 17, 1979, č. 11, s. 325).
O cenu Duka Ellingtona (Melodie 17, 1979, č. 8, s. 223).
„Zlaté ručičky“ Václava Hybše (Melodie 17, 1979, č. 8, s. 229).
San Sebastian: bez překvapení (Melodie 17, 1979, č. 10, s. 312).
Silný muž s trubkou (Richard Kubernát) (Melodie 18, 1980, č. 1, s. 20).
Jamboree má tradici (1979) (Melodie 18, 1980, č. 1, s. 28).
Jazz pod Vitošou (Melodie 18, 1980, č. 2, s. 44).
Z nových knih: Handbuch des Jazz (Melodie 18, 1980, č. 2, s. 53).
Nejlepší big band světa?(Ackioshi – Tabackin) (Melodie 18, 1980, č. 4, s. 120–121).
Kroměříž: Jazz po hanácku (1980) (Melodie 18, 1980, č. 7, s. 195).
Písničky z Děčína (Melodie 18, 1980, č. 8, s. 227).
Drážďany jubilující (Mezinárodní dixielandový festival 1980) (Melodie 18, 1980, č. 8, s. 239).
Nové knihy: Duke Ellington intimně (napsal Mercer Ellington se Stanleyem Dancem) (Melodie 18, 1980, č. 8, s. 254–255);.
Kvalita se prosadila (Jazz Ost West 1980) (Melodie 18, 1980, č. 9, s. 279).
Zkoušky z (pěvecké) dospělosti Ladislava Štaidla (Melodie 19, 1981, č. 1, s. 5).
Jamboree pro nás zakleté? (Varšava 1980) (Melodie 19, 1981, č. 1, s. 20).
Sofijské jazzové konfrontace (Melodie 19, 1981, č. 3, s. 77).
Nejen nostalgický Manhattan Transfer (Melodie 19, 1981, č. 5, s. 141).
Jazzfórum v Brně (Melodie 19, 1981, č. 6, s. 163).
Šumperská jazzová předpremiéra (Melodie 19, 1981, č. 7, s. 196).
Jazzové jaro v NDR (Melodie 19, 1981, č. 8, s. 253).
Ilustrovaná encyklopedie jazzu (Melodie 19, 1981, č. 8, s. 255).
Hudba – prostředek ke sblížení (Melodie 19, 1981, č. 10, s. 289).
Intertalent po deseti letech (Melodie 19, 1981, č. 12, s. 366–367).
Bezpečná stálice Corina Chiriacová (Melodie 20, 1982, č. 4, s. 46).
Hvězda jménem Lockwood (Melodie 20, 1982, č. 1, s. 4).
Jazzové dny po bratislavsku (Melodie 20, 1982, č. 2, s. 36).
Sofijský jazzový maratón (Melodie 20, 1982, č. 3, s. 80–81).
Jazzfórum Jany Koubkové (Melodie 20, 1982, č. 5, s. 132).
Jazz od pramene. Karlovarské jazzové dny (Melodie 20, 1982, č. 6, s. 184).
Big bandy se vrátily (Melodie 20, 1982, č. 7, s. 214).
Kdo v zlaté struny zahrát zná (Melodie 20, 1982, č. 8, s. 240–241).
Defilé avantgardního jazzu (Melodie 20, 1982, č. 9, s. 268).
Jazz mezi krápníky (Melodie 20, 1982, č. 11, s. 324).
Nesmyšlená reportáž o maďarském country festivalu (Melodie 20, 1982, č. 11, s. 338).
Stvořit rockové divadlo (Melodie 21, 1983, č. 1, s. 17).
Lyra není jen soutěž (Melodie 21, 1983, č. 8, s. 240–241).
Říkají mu jen Zoran (Melodie 21, 1983, č. 10, s. 304–305).
Cesty současného jazzu. Jazzbühne ´83 (Melodie 21, 1983, č. 9, s. 282–283).
Cesta do Přerova (Melodie 27, 1989, č. 1, s. 13).

Edice gramofonových desek (výběr)
Allanovy sestry (Edice Historický archív, Supraphon).
Rudolf Antonín Dvorský (Edice Historický archív, Supraphon).
Arnošt Kavka (Edice Historický archív, Supraphon).
Jiřina Salačová (Edice Historický archív, Supraphon).
Karel Vacek (Edice Historický archív, Supraphon).
Literatura
I. Lexika
EJ.

II. Ostatní
ABC (Aktuality Melodie 1970, č. 13, s. 4).

Petar Zapletal
Text

Datum poslední změny: 7.7.2008