Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Vítkovo kvartetoTisk


Charakteristika: Rocková skupina

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1984
Text

Vítkovo kvarteto, pražská crazy rocková skupina, zahájení aktivity 1984, Praha.

 

Skupina se zformovala pod původním názvem Vítkovo částečně odvážné rockové kvarteto v roce 1984 v inspirativním prostředí pražských hospod ve složení Benjamin Vítek (bicí), Petr Mráz a Jan Šulc (kytary), Rostislav Hapl (basová kytara) a Jiří Růžek (zpěv). O rok později obdržela na Vokalíze cenu Tip Vokalízy. Nikdy se však nebrala příliš vážně a zpochybňovala i svou existenci a rockovou orientaci. Bez ohledu na název vystupovala v pětičlenné sestavě, „hrozila“ obratem k country hudbě a 28. 7. 1988 se naoko rozloučila se svým publikem uspořádáním fiktivně posledního koncertu na Letní scéně PKOJF v Praze, z které se nechala odvézt v pohřebním voze. Ve skutečnosti se jen loučil basový kytarista Ivo Fibiger. Tak jako si Vítkovci ponechali svá civilní povolání, právě tak si zachovali smysl pro humor. „Naše tvorba rozdělila posluchače na dva antagonistické tábory,“ všiml si zpěvák Jiří Růžek v Mladém světě 1986 (č. 14, s. 31). „Polovina jsou rockeři, kteří za námi začali jezdit stovky kilometrů, protože jsme dokázali ukojit jejich hlad po hard rocku, druhou polovinu tvoří ti umělecky založení, kteří prohlašují, že větší blbinu ještě neviděli.“ Postupně se ale prosadila hráčská zručnost, která povýšila vystoupení Vítkova kvarteta na událost festivalu Rocková vysočina ´87 v Havlíčkově Brodě, kde soubor zvítězil v hlasování publika. Profesionální růst se odrazil ve vyřazení parodií, které sklouzaly k estrádě, jako bylo italské Sereno é. Zato hity z původní tvorby, jako Pražskej démon, AIDS, Pizza-grill, nebo Bigbitový dunění se dodnes udržely na programu koncertů, ale i v playlistu Radia Beat. Za příklad seriózní tvorby Vítkova kvarteta z 80. let je třeba připomenout hudbu Jana Šulce pro muzikálové ztvárnění Brechtova Dona Juana v provedení Pradivadla.

„V době porevoluční nemusíme na rozdíl od jiných kapel měnit repertoár,“ konstatoval Jiří Růžek v Mladém světě 1990 (č. 12, s. 30). „Už předtím u nás platilo, co na mysli, to na jazyku, ale protože jsme to říkali zvesela, docela nám to procházelo,“ ohlédl se za starou érou. Do té nové vstoupila skupina se čtyřmi členy kmenového obsazení (Růžek, Vítek, Mráz, Šulc) a dvěma novici, kteří přišli ze skupiny Nahoru po schodišti dolů band (Vratislav Horčík – basová kytara, violoncello, saxofon a klarinet, Mirek Cihelka – vokál, pikola). Skupině se otevřela možnost zahraničních výjezdů (Dánsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko) a konečně začala zvažovat možnost vydání gramofonové nahrávky, pokud nepočítáme společný projekt Veteráni studené války s Otou Petřinou a Zdeňkem Juračkou. Její doménou však zůstalo hudební pódium, na kterém si vydobyla takové renomé, že si jako vrcholnou recesi dovolila uspořádat v zaplněném Velkém sále pražské Lucerny Společenské setkání přátel Vítkova kvarteta, kde sama nevystoupila, pouze od opulentní večeře na pódiu se zájmem sledovala produkci svých slavných, pečlivě vybraných a sezvaných kolegů na čele s Laurou a jejími tygry. V současnosti skupina nadále o víkendech koncertuje a díky stabilní čtveřici zakladatelů se stala skutečným kvartetem, rozšířeným o basového kytaristu Vladimíra Vintra a kytaristu Karla Kavlíka, jakož i hostujícího kytaristu Zdeňka Juračku.


Diskografie

Vítkovo kvarteto a Veteráni studené války (2005, DVD, PP Production).

Best Off (double, 2008, B.M.S.).

Literatura

I. Odborné texty

Tůma, Jaromír: Vítkovo kvarteto na Portu? (Mladý svět 1986, č. 14, s. 31).

Dvořák, Petr: Rocková Vysočina ´87 (Melodie 1988, č. 2, s. 7).

Riedel, Jaroslav: Rozloučení s Vítkovým kvartetem (Melodie 1988, č. 11, s. 13).

Tůma, Jaromír: Vítkovo kvarteto to myslí vážně? (Mladý svět 1990, č. 12, s. 30).

Šulc, Jan: Vítkovo kvarteto – historie (www.jan-sulc.cz/VITKOVCI/history.htm)

 

II. Internetové zdroje

www.vitkovokvarteto.cz

 

Jaromír Tůma

Datum poslední změny: 22.1.2015