Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Belza, Igor FjodorovičTisk


Charakteristika: Hudební historik a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:26.1.1904(8.2.1904?)
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.1.1994
Text
DíloLiteratura

Belza, Igor Fjodorovič, hudební historik a skladatel, narozen 26. 1. / 8. 2. 1904, Kielce (Polsko), zemřel 5. 1. 1994, Moskva (Rusko).

 

Pocházel se starého polského rodu. Dětství prožil ve Varšavě, která byla tehdy součástí ruského impéria. Za první světové války se jeho rodina odstěhovala do Kyjeva. Zde studoval na konzervatoři kompozici u ukrajinského skladatele Borise Ljatošynského. Poté studoval rovněž filologii na kyjevské univerzitě. V letech 1925–41 byl pedagogicky činný na konzervatoři, kde získal roku 1936 profesuru. Roku 1941 se přestěhoval do Moskvy, kde působil nejprve jako šéfredaktor Státního hudebních vydavatelství a v letech 1943–49 jako profesor na konzervatoři. Belza se v Moskvě stal obětí ždanovovské vlny boje proti kosmopolitismu a formalismu. V letech 1954–61 působil v Ústavu dějin umění a později vedl oddělení kultury Ústavu slavistiky a balkanistiky Akademie věd Sovětského svazu. V roce 1954 získal na základě disertace o české hudbě titul doktora věd o umění.

Jeho muzikologické dílo zahrnuje pojednání o dějinách a významných osobnostech české, polské a ruské hudby. Roku 1967 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy a v roce 1983 varšavské Chopinovy hudební akademie.

Zkomponoval také čtyři symfonie, pět klavírních a dvě violoncellové sonáty, smyčcový kvartet. Psal také scénickou a filmovou hudbu, mimo jiné k významným snímkům Ivan a Arsenal ukrajinského režiséra Oleksandra Dovženka.


Dílo

Dílo literární (výběr)

 

B. N. Ljatošinskij (Moskva 1947);

Russkije klassiki i muzykalnaja kultura zapadnogo slavjanstva (Moskva 1950);

Vtoraja („bogatyrskaja“) simfonija Borodina. Pojasnenje (Moskva 1951);

Dvacať pervaja i dvacať sjemaja simfonii M. J. Mjaskovskogo (Moskva 1951);

Mečislav Karlovič (Moskva 1951);

Očerki razvitija češskoj muzykalnoj klassiki (Moskva 1951);

Vokalnyj koncert Gliera. Pojasnenje (Moskva 1951);

Antonin Dvoržak. Lekcija (Moskva 1954);

Koncerty Gliera (Moskva 1955);

Vitezslav Novak (Moskva 1957);

Istorija češskoj muzykalnoj kultury v 3 tomach (Moskva 1959);

Česká klasická hudba (Praha 1961);

O slavjanskoj muzyke. Ibrannyje raboty (Moskva 1963);

Fryderyk F. Chopin (Varšava 1980).

Literatura

www.kultura-portal.ru/tree_new/cultpaper/article.jsp?number=504&rubric_id=1002123&crubric_id=1002124&pub_id=522334

 

Petr Ch. Kalina

Datum poslední změny: 29.2.2012