Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

RadůzaTisk


Charakteristika: Skladatelka, zpěvačka, akordeonistka, kytaristka a klavíristka

Datum narození/zahájení aktivity:16.3.1973
Text
DíloLiteratura

Radůza (vl. jm. Vranková, Radka), skladatelka, zpěvačka, akordeonistka, kytaristka a klavíristka, narozena 16. 3. 1973, Praha.
 
Hře na flétnu a později na lesní roh se učila v rodišti na Lidové škole umění. Po maturitě na gymnáziu (Praha 6, Nad Alejí) studovala nejprve sociálně právní školu (studium nedokončila, byla vyloučena) a poté v letech 1994–2001 na pražské konzervatoři obory zpěv (Lída Nopová, absolvovala 1999), skladba a aranžování (Angelo Michajlov a Jiří Cerha, absolutorium 2001); současně byla v kompozici a v teoretických předmětech soukromou žačkou Bohumíra Řehoře a Otomara Kvěcha. Vzorem a praktickou pomocí k její kariéře přispěla zpěvačka skupiny Nerez Zuzana Navarová (1959–2004), která ji v roce 1993 na ulici objevila a představila obecenstvu na svém koncertě v pražské Lucerně. V květnu 1993 se Radůza stala „předskokankou“ vystoupení americké zpěvačky Susanne Vega; po dvou letech úzké spolupráce se skupinou Nerez se podílela na natáčení jejího vánočního alba s názvem Nerez v Betlémě a natočila první videoklip pro Českou televizi. Roku 1996 vystoupila společně se skupinou Marsyas a spolupracovala s Michalem Pavlíčkem a skupinou Abraxas při natáčení pořadu Na kloboučku, 1999 vystoupila jako předskokanka zpěváka Mikea Oldfielda a vystupovala v Jazzklubu Železná v pořadu Cabaret Václava Koubka. Spolupracovala dále s brněnskou skupinou Cymbelín, s níž natočila pořad Kolem osy (2001) a  se skupinou Jablkoň (Cestující v noci – 2003). V roce 2003 vydala autorský kompaktní disk ...při mně stůj, účinkovala společně s Navarovou v pořadu Na plný pecky, vystoupila v televizním pořadu Noc s Andělem; v pořadu se skupinou Symfonický Jablkoň zpívala za doprovodu početného orchestrálního tělesa. Téhož roku získala tři sošky Zlatý anděl v kategoriích Zpěvačka roku, Objev roku a Folk + Country. Za natočení alba ...při mně stůj, které se několik týdnů drželo na špičce žebříčku v prodejnosti, získala Zlatou desku a ocenění v anketě Zlatý slavík (sedmé místo, obojí 2003). Po mimořádném úspěchu alba V hoře (2005) natočila dvě písně do filmu režiséra Jana Hřebejka Kráska v nesnázích (2005), kde ji doprovodili členové skupiny Koa.
 
Během studií se živila jako myčka nádobí, prodavačka, manekýna, učitelka hudební výchovy na soukromém gymnáziu; v České republice, v Anglii, ve Francii a v Norsku vystupovala jako pouliční zpěvačka; zpívala v klubech (od 2001 vystupovala v poetické vinárně Balbínka v Praze na Vinohradech). V roce 1994 vydala audiokazetu Blues s písněmi Myši, Přebrodím řeky, Vějíř, Blues o slepotě a další. Současně s absolutoriem konzervatoře v roce 2001 vyšel ve společnosti Indies Records kompaktní disk Andělové z nebe, obsahující rovněž výlučně Radůziny vlastní písňové skladby (mimo jiné Sedím tiše, Co mě to bolíRáno, Stojí kámen, stojí, Lišák, Jednou to pomine, Andělové z nebe a další); poté následovaly kompaktní disky Při mě stůj (2003, písně Oh, madame, Mikuláš, Půjdu, kam chci, Polož mě a jiné), V hoře (2005, mimo jiné Bylo nebylo, Sněží, Nebe – peklo – ráj, Teď když spíš atd.), živě nahraný disk Vše je jedním (2007), dále DVD Půjdu kam chci (2007) a CD V salonu barokních dam (2007). Pro její vlastní tvorbu je příznačná kontrapozice krajních náladových poloh: drsnost, až syrovost projevu, jež však nikdy není naturalistická, a vřelá, dojímavá, ale nesentimentální kontemplativní lyrika. Sama charakterizuje svou tvorbu jako městský folk v rozpětí od šansonu až k hospodské odrhovačce, obsahující melancholii, vzrušený patos a subjektivní sebereflexi. Hudebně je na jejích kompozicích rozeznatelný vliv Igora Stravinského, melodická a harmonická  invence je však zcela osobitá. Časté jsou v jejích písních rytmické nepravidelnosti, harmonické příkrosti a v lyrice široká melodická klenba; její interpretace  vlastních skladeb se vyznačuje silným vnitřním prožitkem a často drsným nebo naopak podmanivě teskným výrazem. Komponuje vedle písní pro vlastní vystoupení i skladby vokálně instrumentální a sborové, scénickou hudbu, mimo jiné ke hře Lišák pro divadelní spolek Kašpar, k dětské komedii O baronovi z Hopsapichu, k Čechovově hře Tři sestry pro Dejvické divadlo, dále ke hře Romeo a Jana pro Divadlo v Řeznické, ke hře Tanec na konci léta pro Divadlo v Opavě a další. 
Dílo
Dílo hudební (výběr)

Skladby artificiální (výběr)
Vánoční D dur pro trubku a varhany (2000);
Myslivecké nokturno aneb Tři písně prostonárodní pro nižší hlas, dva pozouny, claves a řehtačku na vlastní text (2000);
Ten, který krotí všechno pozemské, duchovní kantáta na biblické texty pro sóla, smíšený sbor, troje housle, violoncello, kontrabas, hoboj, pozoun, klavír a tympány (2001);
Ó radostné vítáni, variace pro varhany (2001);
Zem nohám, čtyři písně pro komorní smíšený sbor na texty tradiční navažské modlitby, egyptské modlitby, Buddhovy rozpravy o dobré vůli a Nanaa Sakakiho (2001);
Na svatýho Řehoře, dvanáct písní pro dětský sbor na texty lidových pranostik (2002).

Písně (výběr)
Myši (1994);
Ptáci (1994);
Oči (1994);
Blues o slepotě (1994);
Cestou do Jenkovic (1999);
Co mě to bolí (1999);
Leden je leden (2000);
Autobus (2000);
Jednou to pomine (2000);
Ať mi není líto (2001);
Jedem (2003);
Oh, madame (2003);
Polož mě (2001);
Mikuláš (2002);
Půjdu, kam chci (2002);
Bylo nebylo (2003);
Sněží (2004);
Nebe – peklo – ráj (2000);
Teď, když spíš (2004);
Jak vrabec na římse  (2006);
Čutora (2004);
Dědek s cibulí (2005);
Blondýnka (videoklip na DVD 2007);
Půjdu, kam chci (dokumentární film na DVD, 2007);
Bože, dej mi křídla (1999);
Kráska v nesnázích (dvě písně ke stejnojmennému  filmu na texty Roberta Gravese v překladu Pavla Šruta, 2006).
 
Scénické hudby
Století touhy (Divadlo Archa, 2000);
Lišák (Divadlo v Celetné – Spolek Kašpar, 2001);
Baron z Hopsapichu (Divadlo v Celetné – Spolek Kašpar, 2002);
Tři sestry (Dejvické divadlo, 2003);
Romeo a Jana (Divadlo v Řeznické, 2003);
Tanec na konci léta (Divadlo v Opavě, 2003).
Literatura
Recenze (výběr)
Černý, Jiří: Albové zrcadlo Radůzina charakteru (Vstupenka, hudební recenze Jiřího Černého, Český rozhlas 2 Praha 12. 6. 2001).
Kofroň, Leoš: Správně načasovaný debut aneb Radůza teď a tady (Rock + Pop 2001, č. 9).
Keller, Miloš: Zrodila se šansoniérka (Interfolk 24. 4. 203).
Pravda, Ondřej: Český moderní šanson Radůzy (Musicserver Internet 20. 5. 2003).
 
Rozhovory (výběr)
Tobiášová, Františka: Cítím se být písničkářkou... (Haló noviny 14. 9. 2002).
Vlasák, Vladimír: Nenapadají mě veselé písně (MF Dnes 29. 4. 2003).
Köpplová, Pavla: To nejlepší přichází náhodou (Instinkt 18. 9. 2003).
Faltýnek, Vilém: Radúza se drží stranou šoubyznysu (rozhlas.cz 7. 4. 2004).
Grygera, Filip: Všechno v mém životě je dílem náhody (praha9.cz  4. 2. 2005).
Vlasák, Vladimír: Stále dělám nestandardní kroky (MF Dnes 15. 4. 2005).
Šumberová, Vladimíra: Ještě nejsem dospělá (MF Dnes 12. 7. 2005).
(ed): Dělám všechno tak, aby mě to bavilo (Veleslavín 39  5, 2005,  č. 9, s. 6–8).
 
www.raduza.cz
 
Petar Zapletal
Text

Datum poslední změny: 7.7.2008