Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Bradová, LudmilaTisk


Charakteristika: Muzikoložka

Datum narození/zahájení aktivity:22.6.1928
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.12.2001
Text
DíloLiteratura

Bradová, Ludmila, muzikoložka, narozena 22. 6. 1928, Hrochův Týnec, zemřela 28. 12. 2001, Praha.

 

Studovala hru na klavír a na varhany, ve školním roce 1950–51 byla ředitelkou tehdejší Lidové školy umění v Přelouči, poté studovala na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové hudební výchovu (1952–57). Organizovala koncerty ve východních Čechách, zejménav Hradci Králové. Později pracovala v koncertním jednatelství Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOKav odboru kultury tehdejšího Ústředního národního výboru hlavního města Prahy. V letech 1973–90 byla ředitelkou Muzea Antonína Dvořáka, které se v roce 1974 stalo součástí Muzea české hudby (nyní – 2009 – České muzeum hudby) v rámci Národního muzea. Zde se zasloužila zejména o rekonstrukci Diezenhoferovy vily Amerika v pražské čtvrti Nové Město, kde sídlí Dvořákovo muzeum až dosud (2009), o převedení Dvořákových rukopisů do státní péče (1979–80) a o záštitu Dvořákova muzea nad mimopražskými nemovitostmi, spojenými se životem a dílem Antonína Dvořáka (Dvořákův rodný dům v Nelahozevsi a dům rodiny Josefa Suka v Křečovicích). Ludmila Bradová věnovala mnoho úsilí též mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a dvořákovskému bádání v zámcích Sychrov a Lužany. Od roku 1981 byla členkou autorského kolektivu desetisvazkového díla Antonín Dvořák: Korespondence a dokumenty, které začalo vycházet v roce 1987. Spolupracovala na 1.– 8. svazku. Kromě větších prací napsala mnoho článků, mezi nimi také o pražských domech, spojených s životem a dílem Antonína Dvořáka. Byla čestnou členkou Společnosti Josefa Suka.Mezi zahraničními aktivitami Ludmily Bradové vyniká funkce místopředsedkyně The Dvořák Society For Czech And Slovak Music (od roku 1975).

Po penzionování v roce 1990 strávila zbytek života v téměř úplném odloučení od veřejného života.


Dílo

Knihy

Antonín Dvořáks Prager Wohnorte (Praha, Supraphon, 1989, 101 s.);

Antonín Dvořák. Korespondence a dokumenty (spoluautorství za vedení a redakce Milana Kuny, sv. 1.–3., Praha, Supraphon 1987–1989, sv. 4, Praha, Bärenreiter Editio Supraphon 1995, sv. 5.–6., Praha, Editio Supraphon 1996–97, sv. 7.–8.,Praha, Editio Bärenreiter 1999–2000).

 

Rukopisné práce

Postavy českých kantorů východních Čech 18. a 19. století (1954, 56 s., uloženo v notovém archívu Českého rozhlasu, verze 1960 uložena v Muzeu Antonína Dvořáka);

Východočeští kantoři XVIII.–XIX. století a jejich přínos hudební výchově (kandidátská dizertační práce na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Praha 1973, 116 s.);

Z krajiny mládí Antonína Dvořáka (1987, 157 s., uloženo v notovém archívu Českého rozhlasu).

Literatura

Melville–Mason, Graham:For Czech And Slovak Music (Volume 22, 2001/2002, s. 4–5).

 

Mojmír Sobotka

Datum poslední změny: 2.12.2009