Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kareš, MilošTisk


Charakteristika: Rozhlasový pracovník, spisovatel, hudební a rozhlasový publicista, libretista, překladatel

Datum narození/zahájení aktivity:22.11.1891
Datum úmrtí/ukončení aktivity:2.2.1944
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Kareš, Miloš, rozhlasový pracovník, spisovatel, hudební a rozhlasový publicista, libretista, překladatel, narozen 22. 11. 1891, Praha, zemřel 2. 2. 1944, Praha.

 

Na gymnasiální studia navázal studiem pedagogiky a filosofie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou zakončil doktorátem. Do veřejného života vstoupil nejprve jako novinář - v letech 1919-20 byl redaktorem deníku Tribuna, v následujících dvou letech novinářem na volné noze. V letech 1922-30 byl oficielně úředníkem tiskového odboru předsednictva ministerské rady, ale fakticky čerpal neplacenou dovolenou za účelem rozhlasové činnosti „ve veřejném zájmu". Do širšího kulturního povědomí se dostal až díky své literární činnosti, působení v rozhlasu a spolupráci s mnoha skladateli. V Radiojournalu začínal jako spolupracovník jeho periodika (Věstník Radiojournalu), od června 1926 dodával informativní články o skladatelích a po určitou dobu obstarával pražský i brněnský týdenní přehled. Jako literát začal s Radiojournalem spolupracovat v lednu 1925, v listopadu a prosinci 1926 zaznamenaly velký úspěch jeho tři původní dramatické scény: Staropražský večer (první reprízovaná rozhlasová činohra), Přástky (první česká rozhlasová hra) a Český betlém (první simultánní vysílání v Evropě).

 

Od 1. 4. 1927 do 31. 3. 1942 zastával funkci šéfa slovesného odboru (ředitel literárního vysílání) a byl jeho prvním dramaturgem. Po roce 1939 pracoval i jako programový intendant s odpovědností za celý rozhlasový program. Od roku 1927 byl uváděn spíše z formálních důvodů i jako šéf zpravodajského odboru, od roku 1930 byl uváděn i jako šéf literárního a dramatického oddělení (resp. literárně-dramatického oddělení). Po reorganizaci rozhlasu se 1. 10. 1940 stal intendantem, 31. 3. 1942 s ním byl rozvázán pracovní poměr.

 

Vývoj podoby rozhlasového vysílání obohatil přibližně o 100 her, scén, kompozic a pásem, v nichž Kareš definoval svými nápady a spoluprací se známými umělci a režiséry základy dramaturgie slovesného vysílání. Volil témata ze světové a české literatury. Z domácích látek mu byla nejbližší doba národního obrození. Jednou z Karešových priorit bylo výchovně-vzdělávací působení na širokou posluchačskou veřejnost. Proto měly jeho hry nezřídka lidový charakter a byly doprovázeny hudbou. Této charakteristice odpovídají již zmíněné první původní dramatické scény pro rozhlas - Staropražský večer. Na úspěchu posledně jmenované hry (provedena v pražském rozhlase 24. 12. 1926) měla velký podíl hudba Jaroslava Křičky. 

 

Karešovy texty vícekrát zhudebnil Jaromír Weinberger, přičemž největším úspěchem jejich spolupráce byla světoznámá opera Švanda Dudák (premiéra  27. 4. 1924 v Praze). Dalšími společnými díly byly ouvertura Mikuláš Dačický z Heslova, Písně s průvodem klavíru (1. Má první láska byla Olympia. 2. Rozhovor), lidová zpěvohra Lidé z Poker Flatu, hudební veselohra Mušketýři z katakomb a opera Valdštýn. Otakar Jeremiáš zhudebnil tyto Karešovy úpravy: Honza (1932, Stanislav Lom), Zpěv století (1935) a Hra svatojánská (1937).

 

Kareš napsal první českou původní rozhlasovou operu, Letní noc. Zhudebnil ji Rudolf Kubín a uvedena byla v roce 1931. Dle Karešova zpracování hry Mušketýři z katakomb (Gustav Davis) byl v režii Martina Friče a s hudbou Julia Kalaše natočen v roce 1940 film s názvem Katakomby.


Dílo

I. Dílo hudební

Hudebně-dramatické dílo (výběr)

Český Betlém (1926), hudba Jaroslav Křička.

Na svatého Matěje (1927), hudební scéna pro rozhlas z prostředí pražské pouti.

Na dovolené (1927), rozhlasová scéna zařazená mezi skladbu Fučíkovu a Weissovy tance z operety Divadelní ples.

Námluvy Pelopovy (leden 1928), hudba Zdeněk Fibich, nová dramaturgie M. Kareš.

Probuzení (Kde domov můj) (1930), obraz z dob národního obrození na téma Josef Kajetán Tyl.

Cesta kolem světa (1931).

Ruce vzhůru!, exotická komedie o třech dějstvích, spoluautorství pražského novináře a básníka Hans Regina von Nack-Meyroser, hudební vložky složil Václav Smetáček (1936).

Ryba a host třetí den - Host do domu (1936), veselohra o třech jednáních.

Napoleon (1938), dle románu Christiana Dietricha Grabbeho.

Smrt Sokratova (1939), dle románu Hanse Kysera.

Jak se za starodávna slavíval masopust, včetně ukázek českých masopustních písní a sborů a provedení Voraček z Kovařovicovy opery Psohlavci.

Mozartovo mládí, úprava a zinscenování hry E. Schillerové.

Pochod pracovních záloh - Stavíme, dělníci (1939), hudba Anatol Provazník.

Pražský Žid, inscenace hry Josefa Jiřího Kolára s hudbou: Bedřich Smetana Blaník, Antonín Dvořák Husitská, Jaromír Weinberger Bílá hora.

Jindy a nyní, hudba Rudolf Maria Mandée.

Malostranský románek, hudba Karel Balling.

Příběh letního večera, hudba Saša Razov.

Direktor Lämmchen - Diktátor Lämmchen, švank, německý překlad Hans Regina von Nack.

 

II. Dílo literární

Můj domov (1941), překlad básnické sbírky Rainera Maria Rilke Larenopfer.

Věčný ženich (1941), vydání nového vlastního zpracování textu Karla Sabiny.

V kouzelném zrcadle/Kouzelné zrcadlo (1942), dvě romanetta.

 

Hudebně-publicistické práce

Janáčkova nová zpěvohra (Hudba I-1920, s. 173-175).

Za Hanušem Wihanem (Hudba I-1920, s. 237-241).

Činohra v rozhlase (Věstník Radiojournalu V-21. 6. 1927).

Příští období pražské stanice (Věstník Radiojournalu V-1. 10. 1927).

Mluvené slovo do rozhlasu (Ročenka posluchače rozhlasu 1934, s. 36).

Český skladatel podruhé dobývá světa (Hudební věstník unie českých hudebníků z povolání Smetana, XXXIV-1941, s. 98).

Literatura

I. Lexika

ČSHS, s. 651.

Kunc, Jaroslav: Slovník soudobých československých spisovatelů (Praha 1945, s. 355).

 

II. Ostatní

Balatka, Antonín: J. Weinberger, M. Brod a M. Kareš (Divadelní list [Brno] IX-1933, 2/12   33/37, Národní divadlo X-1932/1933, č. 12).

Patzaková, Anna: Prvních deset let Československého rozhlasu (Praha 1935).

Dolenský, Antonín. Kulturní adresář ČSR (Praha 1936).

Běhal, Rostislav:  Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu (Praha 1993, s. 121, 122).

Ješutová, Eva a kol.: Od mikrofonu k posluchačům. Z osmi desetiletí českého rozhlasu (Praha 2003).

Ješutová, Eva: Miloš Kareš (in: 99 významných umeleckých osobností rozhlasu. Čeští tvůrci slovesných pořadů. Eva Ješutová a kol. Praha 2008, s. 69, 70).

 

Viktor Velek

Archivalie

Archiv Českého rozhlasu

Datum poslední změny: 19.10.2010