Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Frešo, TiborTisk


Charakteristika: skladatel a dirigent

Datum narození/zahájení aktivity:20.11.1918
Datum úmrtí/ukončení aktivity:7.7.1987
Text
DíloDiskografieLiteratura

Frešo, Tibor, skladatel a dirigent, narozen 20. 11. 1918, Spišský Štiavnik (Slovensko), zemřel, 7. 7. 1987, Piešťany (Slovensko).

 

A. Biografie

B. Dílo

 

A. Biografie

Tibor Frešo pocházel z učitelské rodiny, jeho otec byl učitelem a varhaníkem v místě Frešova narození. Již v mládí se rozhodl věnovat se výlučně hudbě. Po absolvování pátého ročníku reálného gymnázia začal v roce 1934 studovat hru na klavír na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě ve třídě Anny Kafendové. Brzy poté se zapsal do kompoziční třídy Alexandra Moyzese a zároveň absolvoval obor dirigování u Josefa Vincourka. Své odborné vzdělání ukončil v roce 1939. Během studia pracoval v letech 1937–39 jako hudební redaktor, klavírista a hudební režisér bratislavského Rádiojournalu.

Po absolvování akademie chtěl Frešo – podobně jako ostatní absolventi kompozice – využít možnost doplnit si své odborné vzdělání studijním pobytem v Praze u Vítězslava Nováka. Vzhledem k předválečné politické situaci se nakonec rozhodl odejít do Říma, kde v letech 1939–42 studoval kompozici na Regia Accademia di Santa Cecilia u předního italského operního skladatele Ildebranda Pizzettiho, dirigování u Bernardina Molinariho a Antonia Pedrottiho. Z tohoto období pochází několik kompozičně zajímavých skladeb jako např. Koncertná predohra op. 8 pro velký orchestr (1942), Malá rozhlasová suita pro malý orchestr (1942), Prológ pro symfonický orchestr (1942), Capriccio pro housle a klavír (1942), Variácie na pastorálnu tému pro flétnu a klavír (1942), Miniatúrna suita op. 7 pro klavír (1942), kantáta Matke(1942). Za nejvýznamnější z nich je považována kantáta Stabat Mater (1941).

Po návratu z Říma začal Frešo pracovat v Národním divadle (pozdějším Slovenském národním divadle) v Bratislavě, nejprve jako korepetitor, pak jako dirigent (1942–49, 1953–87) a později také jako umělecký šéf opery (1953–56, 1964–68). S touto institucí byl spojen celý jeho umělecký život, působil v ní po návratu ze zahraničního pobytu až do své smrti. Krátké, však umělecky plodné intermezzo tvoří působení v divadle v Košicích v letech 1949–52, kde pracoval jako dirigent a umělecký šéf opery. Uvedl několik významných ruských oper jako např. Evžen Oněgin, Boris Godunov, Soročinský jarmark, dále Smetanovu Prodanou nevěstu. Inicioval zde pravidelné symfonické koncerty v divadle. V následující sezóně 1952/53 přesídlil do Bratislavy, kde vedl jeden rok Slovenskou filharmonii.

Jako výborný operní dirigent se zasloužil o nastudování několika významných slovenských oper jak na Slovensku, tak i v zahraničí. Mezi ně patří premiéry opery Jánošík (10. 11. 1954, skladatel Ján Cikker), Beg Bajazid (16. 2. 1957, skladatel Ján Cikker) a Svätopluk (10. 3. 1960, skladatel Eugeň Suchoň) na scéně Slovenského národního divadla. Z českých oper nastudoval Smetanovu Hubičku, Dvořákovu Rusalku, Janáčkovu Její Pastorkyni a další. Slovenskou národní operu Krútňava uvedl na jevištích téměř všech divadel v rámci Československa. Známé je jeho hostování v Národním divadle v Praze. Zde byla v letech 1953–59 uváděna Suchoňova opera Krútňava (poprvé uvedena 10. prosince 1949 v Slovenském národním divadle v Bratislavě, 5. června 1953 se konala její pražská premiéra). Frešo byl pozván do Prahy v roce 1959, kdy dirigoval derniéru tyto opery. Osvědčil se jako dobrý dirigent, proto byl v následujících letech opětovně pozván do Prahy. V roce 1965 dirigoval v Národním divadle operu Rusalka, dále v roce 1977 řídil v Smetanově divadle dvakrát v sezóně balet Romeo a Julie a pak v roce 1981 byl pozván též do Smetanova divadla jako dirigent opery Tosca.

Mezi další hostování patřily návštěvy uměleckých institucí v Budapešti, kde účinkoval jako klavírista, orchestrální a operní dirigent.

U příležitosti 40. výročí opery Slovenského národního divadla, v březnu 1960, bylo Frešovi propůjčeno vyznamenání Za vynikající práci. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1985 národním umělcem. Roku 2009 mu bylo uděleno vyznamenání Pribinova kříže II. třídy in memoriam.

 

B. Dílo

Frešo patří mezi generaci žáků Alexandra Moyzese, kteří vyrůstali v předválečném období a měli možnost setkat se s hudbou světových skladatelů, zejména novoromantiků a impresionistů. Studijní pobyt v Římě mu umožnil poznat lyrické skladby italských skladatelů, které později dominují v jeho tvorbě. Jeho kompoziční styl je charakterizován vhodným využitím velkého orchestru (což souvisí též s jeho dlouholetou dirigentskou praxí), dále pestrostí a barevností zvuku, jaké nacházíme u Richarda Strausse. Podobně jako u jiných slovenských skladatelů 20. století shledáváme u Freša zájem o folklór, využívání jeho charakteristických znaků v kompozici a citlivost pro hodnoty domácí poezie.

Působení v divadle ve velké míře poznamenalo jeho kompoziční činnost. V tvorbě dominují vokální, vokálně-instrumentální a hudebně-dramatická díla. Nejznámější z nich je opera pro děti Martin a slnko, balet Narodil sa chrobáčik a dále Frešovo největší dílo opera-koláž François Villon.

Operu Martin a slnko napsal skladatel se záměrem podpořit dramatickou tvorbu pro děti, která je skladateli mnohdy opomíjená. Jak sám řekl, prostřednictvím této formy chtěl přiblížit mladému člověku operu jako žánr a poskytnout mu bohatý hudebně-divadelní zážitek jako základ pro rozvíjení estetického cítění. Děj opery se pohybuje na pomezí reality a fantazie inspirované lidovou tradicí. Významné místo v díle zaujímají symboly. Dobro vítězí nad zlem, láska nad smrtí, a tak i hlavní hrdina vesnický chlapec Martin nakonec osvobodí slunce z vězení. Skladatelsky se Frešo drží v intencích svého stylu provázaného s impresionismem a slovenskou lidovou melodičností.  

Frešovo nejrozsáhlejší hudebně-dramatické dílo opera-koláž François Villon bylo dokončeno v roce 1983 a tři roky poté premiérově uvedeno ve Slovenském národním divadle v Bratislavě pod vedením samotného autora. Hudební kompozice je opět provázána s dílem impresionistů a dalších skladatelů, kteří byli jimi inspirováni. V díle dominuje lyrismus pěveckých částí a dynamičnost tanečních vstupů. Díky centrálnímu rytmickému útvaru, kterým je francouzský valčík (adekvátní k lokalitě, kde se děj odehrává), je tato opera určitou analogií opery Richarda Strausse Kavalír s růží. Hlavní postava díla je činoherní, rovněž také postava komentátora Villonova života, jeho strýce Guillauma de Villon, obsahuje početné prozaické úseky. Základní kontrast díla spočívá v postavení proti sobě třídobých rytmů a chorálových úseků, které mohou být interpretovány jako ideový podtext: život-smrt.

Nejpočetnější je Frešova vokální a vokálně-instrumentální tvorba. Sahá od instruktivních skladeb pro děti, přes komorní zpracování sólového hlasu s doprovodem různých nástrojů, až po rozsáhlé kantáty pro sbor a velký orchestr. Jako literální předlohy mu sloužila díla slovenských i českých spisovatelů a básníků. K těm patří Šesť piesní pre najmenších, pre detský zbor a husle z roku 1974, které zkomponoval na texty Františka Hrubína.    

Důležitý skladatelský odkaz se nachází ve Frešově filmové tvorbě. Vytvořil hudbu k celkem k devíti filmům. Sedm z nich jsou filmy dokumentární a dva hrané. V hraném filmu Čertova stěna, natočeném v roce 1949, spolupracoval s významným českým režisérem a scénáristou Václavem Wassermanem.


Dílo

Opery

Martin a slnko. Operná rozprávka pre deti v dvoch častiach (1973), text: Alexandra Braxatorisová, Branislav Kriška (premiéra 15. 1. 1994, Štátna opera Banská Bystrica, dirigent Adolf Vykydal).

François Villon. Opera-koláž v ôsmich obrazoch (1983), text: Július Gyermek dle Francoise Villona, překlad Ján Smrek, Ivan Mojík, (premiéra 14. 2. 1986, Slovenské národné divadlo, Bratislava, dirigent Tibor Frešo). 

 

Balety

Narodil sa chrobáčik. Balet v dvoch dejstvách (1978–1979, revize 2001, premiéra 23. 6. 2001, Slovenské národné divadlo, Bratislava, dirigent Pavol Selecký). 

Narodil sa chrobáčik (Chalúpka pod borievkou). Balet pre najmenších v siedmich obrazoch (1979), text: Boris Slovák na motivy Broučků Jana Karafiáta.

 

Symfonická tvorba

Na stráž. Pochod pre veľký orchester (1939).

Koncertná predohra op. 8 pre veľký orchester  (1942).

Malá rozhlasová suita pre malý orchester (1942).

Prológ pre symfonický orchester (1942).

Symfonický prológ pre veľký orchester (1942). 

Ruský tanec pre veľký orchester (také ve verzi pro klavír 1947). 

Fantázia pre klavír a orchester (1956).

Nové ráno. Symfonická báseň pre veľký orchester (1957). 

Oslobodenie (Scherzo quasi una fantasia). Symfonická báseň pre veľký orchester (1957).

Sen vojaka. Tanečné scény pre orchester (vydáno1959).

Cepíkový tanec pre malý orchester (1972).

Kôšik pre orchester (1972).

Medzinárodná suita pre veľký orchester (1973).

Malý klavírny koncert op. 26 pre klavír a orchester (1975) Části: Allegretto, Andante, Allegretto giocoso.

Suita op. 27 pre sláčikový orchester a čembalo. Části: Allegretto, Andante, Allegro scherzando,Finale (1976, premiéra 23. 2. 1978 v rámci přehlídky Týždeň novej slovenskej hudobnej tvorby, Štátny komorný orchester Žilina, dirigent Eduard Fischer). 

Festivalová predohra BHS op. 30 pre veľký orchester  (1977, premiéra 16. 10. 1978, Bratislavské hudobné slávnosti, Slovenská filharmónia, dirigent Tibor Frešo).

 

Komorní tvorba

Na dedine op. 4. (1939) – smyčcový kvartet. 

Capriccio pre husle a klavír (1942, vydání Opus).

Variácie na pastorálnu tému pre flautu a klavír (1942).

Elégia pre violončelo a klavír (1952, Štátne hudobné vydavateľstvo1952).

Skladba pre fagot a klavír (1961).

Skladba pre flautu a klavír (1961).
Skladba pre hoboj a klavír (1961).

Skladba pre klarinet a klavír (1961).

Skladba pre lesný roh a klavír (1961).

Skladba pre trombón a klavír (1961).

Skladba pre trúbku a klavír (1961).

Malá fantázia pre kontrabas a klavír (1968, Slovenský hudobný fond 1980).

Fantázia pre kontrabas a klavír (1970).

Dychové kvinteto (1981, vydání Slovenský hudobný fond; premiéra 28. 11. 1983, Bratislavské dychové kvinteto). 

Fanfáry mieru pre súbor dychových nástrojov (1982).

Romanca pre husle a klavír (1984).

Zdravica (Eugenovi Suchoňovi)pre štyri lesné rohy a sláčikové kvinteto (1987, věnováno 80. narozeninám Eugena Suchoně; premiéra 6. 10. 1988, Bratislavské hudobné slávnosti, Moyzesovo kvarteto). 

 

Vokální tvorba

Verše do pamätníka (1937) – pro zpěv a klavír.

Najkrajší sen. Cyklus piatich piesní pre soprán a klavír na slová Pavla Gašparoviča Hlbinu, Emila Boleslava Lukáča a Rudolfa Dilonga (1939). Části: Fatamorgána, Svadba, Tulák, Ticho, Ráno.

Jarný motýľ (1940) – pro zpěv a klavír, text: Anton Prídavok.

Matka (1940) – pro zpěv a klavír, text: Anton Prídavok.

Stabat mater. Kantáta pre soprán a tenor sólo, miešaný zbor a orchester (1941). 

Matke. Lyrická kantáta pre mezzosoprán, ženský zbor, recitátora a veľký orchester (1942).

Legenda (1942) – pro zpěv a klavír.

Prečo ťa rada (1942) – pro zpěv a klavír.

Za svitania (1942) – pro zpěv a klavír.

Neprídeš? (1942) – pro zpěv a klavír.

Len slovko (1943) – pro bas a klavír, text: Juraj Cintuľa.

Meditácia (1943) – pro mezzosoprán a orchestr.

Z jabloní kvet padá (1944) pro zpěv a klavír.

Moje dve ženy (1946) – pro zpěv a klavír, text: Endre Ady.

Šachovnica (1946) – pro zpěv a klavír.

Zmierenie (1946) – pro zpěv a klavír.

Narodeniny (1947) – pro soprán a klavír.

Poľana, poľana (1957) – pro tenor a mužský sbor. 

Detským srdciam. Šesť detských piesní na verše Kristy Bendovej (1960). Části: Uspávanka, Pomocník, Potulný zlodej, Vrabec, Hruška, Motýľ. Vydání Slovenský hudobný fond 1978, 1983, 1985.

Hymnus o vlasti. Slávnostná kantáta pre barytón, miešaný zbor a orchester (1960).

Nad perinku (1960) – pro zpěv a klavír, text: Janko Jesenský.

Tri piesne (1960) – pro ženský hlas a klavír, text: Krista Bendová, Ján Rak.

Šesť piesní pre najmenších, pre detský zbor a husle (pro 2 hlasy s doprovodem houslí na prázdných strunách, 1974), text: František Hrubín, překlad Jela Krčméry a Alexandra Braxatorisová; vydání Slovenský hudobný fond, 1980.

Spev o žene (1975) – pro zpěv a klavír, text: Jela Krčméry-Vrteľová, Alexandra Braxatorisová.

Spev o žene op. 25 pre alt sólo, recitátora, detský a miešaný zbor a veľký orchester (1975) 
text: Jela Krčméry, Alexandra Braxatorisová.

Stupnica piesní. 8 piesní pre mládež pre spev a klavír na texty Jána Andela (1975), vydání Slovenský hudobný fond, 1976, 1981.

Skica  pre soprán, husle a orchester op. 28 (1976),premiéra 8. 10. 1977, Bratislavské hudobné slávnosti, Symfonický orchester Československého rozhlasu, dirigent Ondrej Lenárd.  

Päť piesní pre soprán a orchester na poéziu Johanna Wolfganga Goetheho (1980). Části: Beherzigung, Die Spinnerin, Mailied, Gefunden, Rastlose Liebe.

Alfa a omega (1981) – pro zpěv a klavír, text: Vladimír Reisel.

Rosa. Piesňový cyklus na slová Pavla Koyša (1985) – pro zpěv a klavír; premiéra 13. 9. 1985, Mirbachov palác, Bratislava, soprán – Jarmila Smyčková, klavír – Ľudovít Marcinger.

Modrá planéta. Poéma pre detský hlas, alt, barytón, miešaný zbor a orchester na slová Vladimíra Reisela (1986).

Nová jar. Cyklus 6 piesní pre stredný ženský hlas a orchester (1988). Části: Balada o hre slnka a vetra (Máša Haľamová), Sekera v lese (Máša Haľamová), Jar (Máša Haľamová), Dcérke do pamätníka (Ján Rak), Rozprávka (Krista Bendová), Tri hviezdy (Krista Bendová).

Boľavé líčko, Večer, Hruška. Inštruktívne skladby pre spev a klavír.

Piesne o sne. Cyklus piesní pre soprán a klavír na slová Vladimíra Reisela. Části: Sen o jari, Sen, Sen mimo seba, Sen o dúhe, Sen o čase. Vydání Hudobný fond 1998.

 

Klavírní tvorba

Dvojhlasá invencia pre klavír (1942).

Dziždžik padá pre klavír (1942).

Miniatúrna suita pre klavír op. 7 (1942, vydání Matica 1946, Hudobný fond 1999).

Trojhlasná fúga a mol pre klavír (1942).

Trojhlasná fúga c mol pre klavír (1942).

Ruský tanec pre klavír (1947) – pro velký orchestr.

Romanca pre klavír (1959).

V detskej izbičke. Šesť skladieb pre začiatočníkov (1953). Části: Koníček, Zajačik, Bábika, Medvedík, Hracie hodiny, Drevený vojačik. Vydání Hudobné centrum 2007.

Čertova stena (skica z filmu) pre dva klavíry.

 

Filmová tvorba

Lúč č. 1, 2. Krátkometrážny dokumentárny film (1942).

Pod holým nebom. Krátkometrážny dokumentárny film (1942), režie: Paľo Bielik.

Leto pod Kriváňom. Hudba k filmu (1943) – pro malý orchestr.

O zdravie robotníka (Vyšné Hágy). Krátkometrážny dokumentárny film (1943) – pro orchestr, režie: Paľo Bielik.

Denník z Tatier Krátkometrážny dokumentárny film (1946) – pro velký orchestr.

Pukanskí kolári. Krátkometrážny dokumentárny film (1947), režie: Vladimír Bahna.

Čertova stena. Dlhometrážny hraný film (1949), režie: Václav Wassermann.

Deti mieru. Krátkometrážny dokumentárny film (1955), režie: Peter Solan.

V piatok trinásteho. Dlhometrážny hraný film (1957) – pro velký orchestr, režie: Paľo Bielik.

Diskografie

Ej, Poľana, Poľana(Supraphon 1968) – Spevácky zbor slovenských učiteľov;

Symfonický prológ(Opus 1978) – Slovenská filharmónia, dirigent Tibor Frešo;

Dychové kvinteto (Harvest 1983) – Bratislavské dychové kvinteto;

Skladba pre trombón a klavír (Die Mühle 1983) – trombón: Tibor Winkler, klavír: Zlatica Poulová;

Oslobodenie, rapsódia (Harvest 1984) – Symfonický orchester Československého rozhlasu Bratislava;

Prológ pre symfonický orchester (Harvest 1986) – Symfonický orchester Československého rozhlasu;

Rosa. Cyklus piesní na slová Pavla Koyša (Harvest 1986) – soprán: Jarmila Syčková, klavír Ľudovít Marcinger;

Suita pre sláčikový orchester op. 27 (Harvest 1986) – Bratislavský komorný orchester;

The Best of Giuseppe Verdi (Opus 1995) – Symfonický orchester Slovenského rozhlasu, dirigent Tibor Frešo.;

Stabat Mater (Slovenský rozhlas 1996) – Bratislavskí madrigalisti.

Literatura

I. Lexika

Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha 1964, s. 306308).

ČSHS.

MGG².

NewGrove².

 

II. Ostatní

 

Bibliografie

Hrušovský, Ivan: Slovenská hudba v profiloch a rozboroch (Bratislava 1964, s. 319–325).

Burlas, Ladislav: Slovenská hudobná moderna (Bratislava 1983, s. 156–157).

Čížik, Vladimír: Slovenskí dirigenti a zbormajstri (Bratislava 1986, s. 103–111).

Vajda, Igor: Slovenská opera (Bratislava 1988, s. 145–147, 219–222, 239–240).

Dejiny slovenskej hudby (Bratislava 1996).
Sedlický, Tibor: K dejinám zborového spevu na Slovensku. 3 (Banská Bystrica 1998, s. 16–17).

Vajda, Igor: 100 slovenských skladateľov (Bratislava 1998, s. 96–99).

 

Dílo, styl, vlivy

Šamko, Jozef: Revolučné témy vlasteneckej hudby našich skladateľov (Slovenská hudba, 1959, č. 7–8, s. 315325).

Blaho, Jaroslav: Tibor Frešo. O slovenskom dirigentovi opery SND (Hudobný život 5, 1973, č. 10, s. 10).

Berger, Igor: Tibor Frešo. Šesť pesničiek pre deti (Rytmus, 1980, č. 7, s. 5; č. 8, s. 7; č. 9, s. 5; č. 10, s. 5; č. 11, s. 5).
Šustykevičová, L.: Tibor Frešo. Prológ pre veľký orchester, op. 9 (Hudobný život 11, 1979, č. 15, s. 5).

 

Provozování a recepce

Antošková, Zuzana: O operných láskach (Rozhlas, 1973, č. 6, s. 13).

Blaho, Jaroslav: Tibor Frešo. Z galérie opery SND (Hudobný život 5, Bratislava, 1973, č. 10, s. 5).

Áá: K šesťdesiatke Tibora Frešu (Ľud, 18. 11. 1978, č. 273, s. 5).

Varkondová, Alia Krista: Retrospektíva, bilancia – súčasnosť. Zaslúžilý umelec Tibor Frešo jubiluje (Hudobný život 10, 1978, č. 22, s. 3).

Palovčík, Michal: Dával krásu, získal vďaku. Zaslúžilý umelec Tibor Frešo 60-ročný (Pravda,  18. 11. 1978, č. 273, s. 5).

M. G.: O svojich láskach najláskavejších. Jubilujúci skladateľ a dirigent Tibor Frešo (Slovensko,1978, č. 11, s. 11).

Kowalski, Stanislav: Venovaný výročiu Zdeňka Nejedlého. Slávnostný koncert Slovenskej filharmónie(Ľud, 8. 2. 1978, č. 33, s. 5).

(ki): Hral talentovaný rumunský huslista. Abonentný koncert Slovenskej filharmónie (Ľud, 23. 12.1978, č. 303, s. 5).

Fulka, Vladimír: Slávnostný koncert (Hudobný život 10, 1978, č. 7, s. 4).

Frešo, Tibor; Varkondová, Alia Krista:Inventúra tvorivých dekád (Večerník, 17. 11. 1978, č. 227, s. 6–7).

Špánik, Július: Tri otázky Tiborovi Frešovi (Učiteľské noviny, 1978, č. 47, s. 12).

Bernátová, Zdenka: Tibor Frešo – šesťdesiatročný (Rozhlas, 1978, č. 48, s. 3).

Bagin, Pavol: Jubilujúci dirigent (Nové slovo, 23. 11. 1978, č. 47, s. 20).

Dvorský, Peter – Frešo, Tibor – Kriška, Branislav – Czaková, Anna: Tri hlasy – tri pozdravy (Večerník, 6. 5. 1979, č. 89, s. 6).

M. Groš: Elektra je skúškou kvality (Večerník, 30. 9. 1980, č. 192, s. 5).

G. T.: Na koncertné témy. Hovorí dirigent SND, zaslúžilý umelec Tibor Frešo(Večerník, 24. 4. 1981, č. 80, s. 6–7).

Varkondová, Alia Krista: Narodil sa chrobáčik (Večerník, 29. 12. 1982, č. 256, s. 5).

Tribel, Gašpar: Dvojrozhovor na Stravinského tému s inscenátormi opery Osud zhýralca zaslúžilými umelcami T. Frešom a B. Kriškom (Večerník, 19. 2. 1982, č. 35, s. 6–7).

Varkondová, Alia Krista: Priniesť čosi nové. Hovoríme so zaslúžilým umelcom Tiborom Frešom, hudobným skladateľom a dirigentom SND (Hudobný život 15, 1983, č. 23, s. 3).

Unger, Pavel: Opäť v SND (Film a divadlo, 1983, č. 9, s. 24–25).

Pohronec, Juraj: V zajatí dvoch svetov. Dirigent a skladateľ Tibor Frešo jubiluje (Ľud, 19. 11.1983, č. 274, s. 4).

Gregor, Vladimír: Premiéra Frešovho detského baletu v Ostrave (Hudobný život 15, 1983, č. 4, s. 5).

Makovíni, Jakub: Na aktuálne operné témy. S dirigentom a skladateľom zaslúžilým umelcom Tiborom Frešom (Smena, 2. 10. 1983, č. 232, s. 6).

Ondrejíčková, Ivica: Radosť tvoriť pre deti (Život, 1983, č. 47, s. 22–23).

Ursínyová, Terézia: Významná operná udalosť (Nové slovo, 1984, č. 47).

Javorský, Igor: Narodil sa chrobáčik. Úspešná premiéra Frešovej baletnej rozprávky v SND (Hudobný život 17, 1985, č. 7, s. 5).

F-a: Balet pre najmenších. Frešovo dielo konečne aj na bratislavskej scéne (Hlas ľudu, 20. 2. 1985, č. 43, s. 3).

Hubová, Dagmar: Venované deťom. O premiére baletu T. Frešu Narodil sa chrobáčik (Práca,  21. 2. 1985, č. 44, s. 6).

(jony): „Chrobáčika“ čaká dlhý život (Večerník, 19. 2. 1985, č. 35, s. 5).

Truhlářová, Agneša: Opera je životaschopná. Hosť Nového slova – národný umelec Tibor Frešo(Nové slovo, 1985, č. 31, s. 13).
mg-: Narodil sa chrobáčik (Život, 1985, č. 18, s. 58–59).

Čárska, Etela: Operný dirigent a skladateľ (Pravda, 13. 7. 1985, č. 163, s. 3).

Vajda, Igor: Vydarená interpretácia druhej Šostakovičovej opery (Hudobný život 17, 1985, č. 2, s. 5).

Cón, Peter: Harmonický základ hudby (Smena, 1. 5. 1985, č. 102, s. 4).

Ursínyová, Terézia: Kruté a dojímavé dielo (Nové slovo, 1985, č. 1).

Unger, Pavel: Lady Katarína (Film a divadlo, 1985, č. 8, s. 10).

Toman, V.: Predstavujeme nových národných umelcov. Vysoké pocty za angažovanú a tvorivú činnosť (Ľud, 8. 5. 1985, č. 107, s. 5).

Romanov, Tomáš: Roztancovaní chrobáci (Film a divadlo,1985, č. 17, s. 12).

Ondrejičková, Ivica: Tretinu tvorby venoval deťom. Taký je divadelný život (Život, 1985, č. 21, s. 30–33).

Marczellová, Zuzana: Národný umelec Tibor Frešo (Hudobný život 17, 1985, č. 10, s. 4).

Palovčík, Michal: Odkaz stredoveku. Slovenské národné divadlo uviedlo premiéru novej opery (Pravda, 11. 3. 1986, č. 57, s. 5).

Ursínyová, Terézia: Opera o francúzskom básnikovi na spôsob koláže (Nové slovo, 1986, č. 9).

R.N.: Roztopašný chudák Francois. Celoštátna premiéra novej opery Tibora Freša (Práca, 18. 2. 1986, č. 41, s. 6).

F-a: Zaujímavá inscenácia pozoruhodného diela. Nová pôvodná opera v Slovenskom národnom divadle v Bratislave (Hlas ľudu, 8. 3. 1986, č. 57, s. 6).

Zuzkin, E.: Úsilie o modernú javiskovú výpoveď. Frešov Francois Villon na scénu opery SND (Ľud, 25. 2. 1986, č. 47, s. 8).

Ursínyová, Terézia: Chrobáčiky v televíznom podaní(Večerník, 28. 10. 1986, č. 211, s. 5).
Unger, Pavel: Zo života básnika (Film a divadlo, 1986, č. 13, s. 11).
Polakovičová, Viera: Experiment podčiarkol komornosť inscenácie (Večerník, 17. 2. 1986, č. 33, s. 5).

Vajda, Igor: Frešov vrcholný opus (Hudobný život 18, 1986, č. 5, s. 8).
Ursínyová, Terézia: Nečakaný odchod (Nové slovo, 1987, č. 28).

-ab-: Za národným umelcom Tiborom Frešom (Večerník, 8. 7. 1987, č. 132, s. 5).

Za národným umelcom T. Frešom(Práca. 9. 7. 1987, č. 158, s. 1–2).

Palovčík, Michal: Pomáhal budovať operné divadelníctvo. Za dirigentom a hudobným skladateľom Tiborom Frešom (Pravda, 10. 7. 1987, č. 159, s. 5).

Norovský, V.: Prispel k dirigovaniu i tvorbe. Za národným umelcom Tiborom Frešom (Ľud, 10. 7. 1987, č. 159, s. 6).

Bachleda, Stanislav: Zakladateľská osobnosť. Odišiel prvý slovenský operný dirigent Tibor Frešo (Smena, 16. 7. 1987, č. 164, s. 6).

Priekopník našej hudobnej kultúry. Posledná rozlúčka s národným umelcom Tiborom Frešom (Pravda, 16. 7. 1987, č. 164, s. 2).

Za tvorcami. Tibor Frešo (Slovensko, 1987, č. 10, s. 14).

vb-: Za Tiborom Frešom (Sloboda, 1987, č. 30, s. 4).

Varkondová, Alia Krista: Poľská premiéra Frešovho baletu Narodil sa chrobáčik (Hudobný život 19,1987, č. 13, s. 6).

Varkondová, Alia Krista: Za národným umelconm Tiborom Frešom (Hudobný život 19, 1987, č. 15, s. 5).

Varkondová, Alia Krista: Matiné k nedožitým sedemdesiatinám národného umelca Tibora Frešu(Hudobný život 20, 1988, č. 22, s. 7).

Hallon, Ľubor: Tvorivá, symbióza. K nedožitým 70. narodeninám Tibora Frešu  (Práca, 18. 11.1988, č. 272, s. 6).

-E.B.-: Spomienka na umelca (Život, 1988, č. 46, s. 59).

Unger, Pavel: Bystričania deťom (Hudobný život 26, 1994, č. 4, s. 6).
Dlouhý, Oleg: Opera pre deti (Literárny týždenník, 1994, č. 5, s. 15).

Dohnalová, Lýdia: V šedastých farbách (Hudobný život 28, 1996, č. 11, s. 2).

Jurík, Marián: Spomíname(Hudobný život 30, 1998, č. 21, s. 2).

Kupková, Jana: Chrobáčikovia opäť na scéne SND (Hudobný život 34, 2002, č. 4, s. 24).

Mojžišová, Michaela: Hor sa na vkusnú rozprávku (Sme. Práca. [príloha Kultúra] 20. 12. 2006, č. 292, s. 22).

Unger, Pavel: Deti v Opere (Hudobný život 39, 2007, č. 1–2, s. 29).

Čavojský, Ladislav: Trochu Dobšinský, oveľa viac Dobšinská ľadová jaskyňa (Literárny (dvoj)týždenník, 2007, č. 1–2, s. 13).

Dohnalová, Lýdia: Štátny komorný orchester Žilina (Hudobný život 44, 2012, č. 12, s. 5).

 

Jana Laslavíková

Datum poslední změny: 12.8.2014