Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Česká společnost pro hudební vědu

Tisk


Charakteristika: vědecká a odborná instituce

Datum narození/zahájení aktivity:7.2.1990
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Česká společnost pro hudební vědu, vědecká společnost (podle platného občanského zákoníku tzv. zapsaný spolek) sdružující muzikology žijící v České republice i v zahraničí, zahájení činnosti 7. 2. 1990, Praha.

 

Česká společnost pro hudební vědu byla založena na jaře 1990 jako jedna z 19 společností, sdružení, kruhů a tvůrčích center Asociace hudebních umělců a vědců. Tato organizace byla nástupnickou organizací zaniklého Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a byla řízena Radou asociace, jejímž členem za Českou společnost pro hudební vědu byl Ivan Vojtěch, zvolený valnou hromadou za prvního předsedu. Ivan Vojtěch však byl v říjnu 1990 – po několika měsících vedení společnosti – vystřídán Jiřím Fukačem. Pro nedostatek finančních prostředků se veškerá činnost České společnosti pro hudební vědu musela rozvíjet kolem profesionálních institucí, vysokoškolských kateder, ústavů či muzeí. V říjnu 1991 se uskutečnilo v rámci brněnského kolokvia zasedání společnosti, na němž se jednalo se zástupci rakouských a německých hudebně vědeckých společností o možné spolupráci. Od roku 1993, kdy se funkce předsedy ujal Jaromír Černý, začala společnost v posledních dvou měsících každého roku pořádat pravidelné vědecké konference a členské valné hromady. Společnost tehdy sídlila na Filozofické fakultě v Ústavu hudební vědy a výroční konference se konaly jednak v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jednak v malé aule pražského Karolina. Tyto konference byly vyvrcholením celoroční činnosti a zpočátku většinou nebyly konkrétně tematicky zaměřeny. Jedinou podmínkou prezentace konferenčního referátu byla jeho badatelská aktuálnost, neboť tato setkání muzikologů chtěla být jakýmsi informatoriem o současném stavu výzkumu, o nových dosud nepublikovaných poznatcích. Od roku 1997 pak měly konference předem jasně vymezené téma a příspěvky z těchto muzikologických setkání byly od 5. ročníku (1999) publikovány v Miscellaneích z výročních konferencí a od roku 2012 v časopisu Muzikologické fórum (šéfredaktorka Věra Šustíková).

Členskou základnu společnosti v jejím prvním období tvořili mnozí bývalí členové Svazu československých skladatelů a koncertních umělců z řad kritiků a publicistů i muzikologů a na začátku své činnosti byla Česká společnost pro hudební vědu posílena hudebními vědci stojícími v době tzv. normalizace většinou z politických důvodů mimo „tvůrčí svaz“, jako např. Ivan Vojtěch, Jiří Fukač, Tomislav Volek, Rudolf Pečman, Jaromír Černý, Jiří Sehnal a další, a toto sdružení –  kolektivní člen Asociace hudebních umělců a vědců – se řídilo Organizačním řádem České společnosti pro hudební vědu schváleným valnou hromadou a stanovami Asociací hudebních umělců a vědců. Podle zprávy o činnosti společnosti (Hudební rozhledy, roč. 44, 1991, s. 149) měla Česká společnosti pro hudební vědu 153 registrovaných členů, z nichž mnozí působili současně i v sesterských společnostech hudební kritiky a hudební pedagogiky. Činnost však začala poněkud stagnovat, což se projevovalo malou aktivitou členů a nízkou účastí na konferencích a valných hromadách. Z tohoto důvodu na valné hromadě roku 1997 podal předseda Jaromír Černý návrh na ukončení činnosti a rozpuštění společnosti. Ovšem větší část členstva s tímto návrhem nesouhlasila, a tak byla do čela navržena a zvolena Jarmila Gabrielová. Ta dala společnosti nový impuls k oživení činnosti. Pravidelné podzimní konference začaly mít předem stanovené téma (v některých letech dvě, dokonce tři témata) vedle tzv. volných referátů. Výbor společnosti za předsednictví Jarmily Gabrielové pracoval dvě funkční období. V tom druhém se Česká společnost pro hudební vědu roku 2000 odloučila (po anketě, v níž se všichni členové jednomyslně vyslovili pro odloučení) od Asociace hudebních umělců a vědců a stala se samostatným, tzv. občanským sdružením; v té době sídlila v Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2002–03, za předsednictví Jarmily Doubravové, se stala Česká společnost pro hudební vědu členem Rady vědeckých společností při Akademii věd České republiky. V roce 2004 byl zvolen do čela společnosti opět Jaromír Černý jako čestný předseda se dvěma výkonnými místopředsedy Josefem Šebestou a Mikulášem Bekem. Od roku 2007 vykonávala funkci předsedkyně tři roky Jitka Bajgarová a sídlem společnosti se stal na devět let Kabinet hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Na valné hromadě v prosinci 2009 byl zvolen nový výbor společnosti, který za svého předsedu vybral Lubomíra Tyllnera, ředitele Etnologického ústavu Akademie věd České republiky. Ten byl pak předsedou České společnosti pro hudební vědu dvě tříletá volební období do valné hromady v listopadu 2015. V letech 2016–18 byl předsedou společnosti Karel Steinmetz a její sídlo se vrátilo opět na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V té době také vstoupil v platnost nový občanský zákoník, podle něhož se společnost jako občanské sdružení změnila na tzv. zapsaný spolek. Na valné hromadě v listopadu 2018 bylo zvoleno členy společnosti nové předsednictvo, které si ze svého středu vybralo do funkce předsedy Jana Baťu z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V roce 2018 byl zvolen na období 2018–21 bývalý předseda společnosti Lubomír Tyllner do Výkonného výboru Rady vědeckých společností Akademie věd České republiky.

Mezi nejvýznamnější aktivity společnosti, po téměř celou dobu jejího trvání, patřilo od roku 1993 pořádání výročních konferencí, studentských vědeckých soutěží (od první dekády tohoto století) a také ediční činnost. Členská základna byla o všech aktivitách informována prostřednictvím webových stránek společnosti (www.cshv.cz zřízených v roce 2009) či na každoročních valných hromadách. Na těchto členských shromážděních, konaných v rámci podzimních výročních konferencí, předkládal vždy výbor zprávu o činnosti v uplynulém roce, zprávu kontrolní komise a zprávu o hospodaření společnosti. Činnost byla a je financována jednak výběrem členských příspěvků, jednak získáváním sponzorských darů od institucí, jako byly např. Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Nadace Leoše Janáčka ad., i od fyzických osob, a hlavně příjmů ze získaných grantů od Ministerstva kultury České republiky, Nadace Českého hudebního fondu, Rady vědeckých společností Akademie věd České republiky apod.

 

Výroční konference České společnosti pro hudební vědu v letech 1997–2018

Česká hudební věda na prahu 21. století (zasedací síň Karolina, Praha, 16. 12. 1997). 

Česká hudebně vědná terminologie (Muzeum Bedřicha Smetany, Praha, 30. 11.–1. 12. 1998).

Centrum a region: hudební život a hudební instituce v minulosti a současnosti (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 3.–4. 12. 1999).

Systematika muzikologie – nové poznatky v oborech hudební psychologie a etnomuzikologie (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 1.–2. 12. 2000).

Hudební lexikografie (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 30. 11.–1. 12. 2001).

Nové poznatky o hudbě v zemích Koruny české od počátků do roku 1622 (Karolinum Praha, 5.–7. 12. 2002).

Kritika, kritická praxe, společenská reflexe hudby (Klementinum, Praha, 5.–6. 12. 2003).

Česká muzikologie ve třetím tisíciletí (Praha, 4. 12. 2004).

Collegium musicorum – Sdružení a sdružování v hudebních dějinách českých zemí (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2.–3. 12. 2005).

Jak psát hudební dějiny? K teoretickým a metodologickým otázkám hudební historiografie (České muzeum hudby, Praha 1.–2. 12. 2006).

Nové výsledky výzkumu českých muzikologů (České muzeum hudby, Praha, 30. 11.–1. 12. 2007).

Fenomén mecenášství v hudební kultuře / Kabeláč – Ištvan (České muzeum hudby, Praha, 5.–6. 12. 2008).

Händel – Haydn – Mendelssohn a jejich „druhý život“ v českých zemích a na Slovensku v 18. a 19. století (České muzeum hudby, Praha, 4.–5. 12. 2009).

Systematická hudební věda. Hudební sbírky a sběratelství ve vztahu k muzejní a archivní praxi (České muzeum hudby, Praha, 3.–4. 12. 2010).

Hudební dílo, jeho interpretace a interpreti (České muzeum hudby, Praha, 25.–26. 11. 2011).

Hudební regionalistika / Stará hudba v nové době (České muzeum hudby, Praha, 23.–24. 11. 2012).

Duchovní hudba / Hudba slovanské vzájemnosti / Hudba po roce 1989 (České muzeum hudby, Praha, 29.–30. 11. 2013).

Stávající hudební instituce – jejich stav a perspektivy (České muzeum hudby, Praha, 7.–8. 11. 2014).

Jakub Jan Ryba a kantorská hudba 18. a 19. století / Česká a slovenská hudba 1918–1939 (České muzeum hudby, Praha, 27.–28. 11. 2015).

William Shakespeare a hudba / Hudba a škola (České muzeum hudby, Praha, 18.–19. 11. 2016).

Forma, reforma a reformace v hudbě a hudební vědě / Melodram (České muzeum hudby, Praha, 10.–11. 11. 2017).

Rok 1918 jako mezník ve vývoji hudební kultury českých zemí a střední Evropy (České muzeum hudby, Praha, 9.–10. 11. 2018).

 

Ediční činnost společnosti

Česká společnost pro hudební vědu se stala z podnětu Jitky Bajgarové od roku 2001 vydavatelem jednak lexikonu českých muzikologů Kdo je kdo v současné české muzikologii (tři vydání a také elektronická verze slovníku na internetu) a pět sborníků Miscellaneí z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu 1999 a 2000, 2001–05, 2006 a 2007, 2008, 2009. V roce 2012 začala Česká společnost pro hudební vědu vydávat odborný časopis Muzikologické fórum, obsahující články o různých aspektech muzikologického bádání, příspěvky z výročních konferencí, recenze nových publikací o hudbě a další informace. Každým rokem vycházela dvě čísla Muzikologického fóra, často spojená v jedno dvojčíslo.

 

Studentská vědecká soutěž

Od první dekády 21. století pořádala Česká společnost pro hudební vědu vědeckou soutěž v oboru muzikologie pro studenty v bakalářském či magisterském studijním programu nejen oboru muzikologie na filozofických fakultách, ale i oborů příbuzných, studovaných na pedagogických fakultách či vysokých uměleckých školách (Akademie múzických umění, Janáčkova akademie múzických umění, Fakulta umění Ostravské univerzity, Vysoká škola múzických umění). Vědecká soutěž studentů, jejímž cílem bylo umožnit veřejně prezentovat své příspěvky a získat zpětnou vazbu od zkušených kolegů, probíhala od roku 2011 co dva roky jako bienále a konala se v letech 2013, 2015 a 2017.

Společnost má možnost udělit podle článku 10 svých stanov významným domácím i zahraničním muzikologům, kteří se výrazně zasloužili o propagaci české hudby a hudební kultury, čestné členství České společnosti pro hudební vědu. Byly oceněny tyto významné osobnosti: Jiří Vysloužil (čestné členství obdržel v roce 2004), Rudolf Pečman, Jaromír Černý, Ivan Poledňák, Jiří Sehnal (ocenění získali roku 2007), John Tyrrell – Velká Británie (2009) a Michael Beckerman – USA (2018).


Dílo

Vydaná produkce

Kdo je kdo v současné české muzikologii (eds. Jitka Bajgarová a Jana Vojtěšková, Praha 2001).

Miscellanea z výročních konferencí 1999 a 2000 (ed. Jitka Bajgarová, Praha 2001).

Kdo je kdo v současné české muzikologii, druhé, doplněné vydání (eds. Jitka Bajgarová a Jana Vojtěšková, doplnil Jan Baťa, Praha 2002).

Kdo je kdo v současné české muzikologii, třetí, doplněné vydání (ed. Jana Vojtěšková,  Praha 2006).

Miscellanea z výročních konferencí 2001 až 2005 (ed. Jan Baťa, Praha 2006).

Miscellanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu 2006 a 2007 (ed. Jan Baťa, Praha 2008).

Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2008 (ed. Jitka Bajgarová, Praha 2010).

Miscellanea z výročních konferencí České společnosti pro hudební vědu 2009 (ed. Michaela Freemanová, Praha 2012).

Muzikologické fórum – Časopis České společnosti pro hudební vědu, roč. 1/2012 – 7/2018 (šéfredaktorka: Věra Šustíková, redakční rada: Emanuele Gadaleta, Ľubomír Chalupka, Petr Lyko, Lubomír Spurný, Vladimír Tichý, Lubomír Tyllner, Andreas Wehrmeyer).

Literatura

I. Lexika

Bajgarová, Jitka – Vojtěšková, Jana (eds.): Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha 2001).

Bajgarová, Jitka – Vojtěšková, Jana (eds.): Kdo je kdo v současné české muzikologii (druhé vydání, doplnil Jan Baťa, Praha 2002).

Vojtěšková, Jana: Kdo je kdo v současné české muzikologii (třetí, doplněné vydání, Praha 2006).

 

II. Články v odborných periodikách 

Stanovy Asociace hudebních umělců a vědců (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 5, s. 203–205).

Rada Asociace hudebních umělců a vědců (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 5, s. 205).

Fukač, Jiří: Zpráva o činnosti České společnosti pro hudební vědu (Hudební rozhledy 44, 1991, č. 4, s. 149).

Benetková, Vlasta: II výroční konference České společnosti pro hudební vědu (Hudební věda 32, 1995, č. 2, s. 186–187).

ar (= Reittererová, Vlasta): Česká společnost pro hudební vědu zasedala (Hudební věda 35, 1998, č. 2, s. 199).

jg (= Gabrielová, Jarmila): Nové poznatky o hudbě v zemích Koruny české od počátků do roku 1622. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Karolinum 6.–7. 12. 2002 (Hudební věda 39, 2002, č. 4, s. 391–392).

Václav Kapsa: Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Praha, Klementinum, 5.–6. 12. 2003 (Hudební věda 40, 2003, č. 4, s. 401–402).

Hnátová, Kateřina: Jak psát hudební dějiny? K teoretickým a metodologickým otázkám hudební historiografie. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, České muzeum hudby, 1.–2. 12. 2006) (Hudební věda 44, 2007, č. 1, s. 99–101).

Veselá, Irena: Nové výsledky výzkumu českých muzikologů. České muzeum hudby Praha, 30. 11.–1. 12. 2007 (Hudební věda 45, 2008, č. 1–2, s. 216–217).

Bartoň, Kamil: Fenomén mecenášství v hudební kultuře / Kabeláč – Ištvan. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Praha, 5.–6. 12. 2008 (Hudební věda 46, 2009, č. 1–2, s. 203–204).

Gabrielová, Jarmila: Systematická hudební věda. Hudební sbírky a sběratelství ve vztahu k muzejní a archivní praxi. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, o. s., Praha, 3.–4. 12. 2010 (Hudební věda 48, 2011, č. 1, s. 126–127).

Ondřej Maňour: Hudební dílo, jeho interpretace a interpreti. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, o. s., Praha, 25.–26. 11. 2011 (Hudební věda 49, 2012, č. 4, s. 429–432).

Tyllner, Lubomír: Na úvod a závěr Miscellanei (In: Miscellanea z výroční konference České společnosti pro hudební vědu 2009, Praha 2012, s. 7).

Bajgarová, Jitka – Vozková, Jana: Hudební regionalistika – Stará hudba v nové době. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, o. s., Praha, 23.–24. 11. 2012 (Hudební věda 50, 2012, č. 1–2, s. 192–195).

Gabrielová, Jarmila – Vozková, Jana: Duchovní hudba – Hudba slovanské vzájemnosti – Hudba po roce 1989. Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, o. s., Praha, 29.–30. 11. 2013 (Hudební věda 51, 2012, č. 1–2, s. 203–205).

Bartoň, Kamil: Stávající hudební instituce – jejich stav a perspektivy. Mezinárodní výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Praha, 7.–8. 11. 2014 (Hudební věda 52, 2015, č. 1, s. 125–127, 186–187).

Reittererová, Vlasta: Forma, reforma a reformace v hudbě a hudební vědě / Melodram. Mezinárodní výroční konference České společnosti pro hudební vědu, Praha 10.–11. 11. 2017 (Hudební věda 52, 2015, č. 4, s. 471–472).

 

https://www.cshv.cz/

 

 

 

Archivalie

Archiv České společnosti pro hudební vědu.

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 25.10.2019