Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Haudek. KarlTisk

(Haudeck; Houdek; Carl; Karel)

Charakteristika: Hornista a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1721
Datum úmrtí/ukončení aktivity:25.7.1802
Text

Haudek, Karl (psán též Haudeck; Houdek; Carl; Karel), hornista a hudební pedagog, narozen listopad (?) 1721, Dobříš, zemřel 25. (26.?) 7. 1802, Drážďany (Německo).

Narodil se v roce 1721 v Dobříši (přesné datum narození není známo, podle dopisu jeho syna saskému kurfiřtství po smrti otce však vyplývá, že se narodil v listopadu − „...am 25sten Juli a. c. in einem Alter von 80. Jahren und 8. Monaten verstorbenen Kapell-Musici Haudeck…“). V sedmnácti letech se dostal do služby hraběte Mannsfelda a zůstal u něj šest let (1738−44). Během této doby byl žákem mannsfeldského hornisty Jana Šindeláře. Nástroj se naučil ovládat tak bravurně, že se mu otevřela cesta do dalších významných dvorních kapel té doby. V roce 1744 vstoupil do kapely hraběte Leopolda Kinského a o dva roky později se stal koncertním mistrem prince Johanna Adama von Auersperg. Následujícího roku (1747) byl jmenován třetím hornistou dvorní kapely polského krále a saského kurfiřta Friedricha Augusta II. v Drážďanech. Zde působil společně s dalším hornistou původem z Čech, Antonem Josephem Hampelem (druhý hornista). Oba spolupracovali na zdokonalení techniky hry krytím pro dosažení chromatické škály a prováděli také náročné virtuózní hornové dvojkoncerty. V roce 1756 byl jmenován prvním hornistou (s platem 400 tolarů v roce 1764) a vystřídal tak J. G. Knechtla. V roce 1796 Haudek ochrnul a ukončil svou kariéru. Zemřel v roce 1800 jako osmdesátiletý v Drážďanech, s nimiž jej pojilo čtyřiapadesát let služby. Na jeho místě jej vystřídal jeho syn Carl Joseph Haudek, který převzal některé z otcových povinností již v roce 1786.

Věhlas, který si hornové duo Haudek − Hampel získalo, přimělo hraběte Johanna Josepha Thuna k rozhodnutí, poslat čtyři své hornisty (mezi nimi i Jana Václava Sticha a Franze Wiesbacha) k Haudkovi a Hamplovi do učení. Když se zakrátko Stich i Wiesbach vrátili do Čech jako vynikající virtuózové, rozšířil se věhlas Haudka a Hampela ještě více. Haudek vychoval celou řadu žáků, pro které skládal sólové koncerty, dvojkoncerty a partity. Je také autorem 28 hornových duet, které předepisují hru krytím v obou partech (novodobá edice − C. Larkins, London, 1994).

Dlabač získal informace pro svůj slovník od dalšího hudebníka českého původu Josepha Schulberta, který je získal přímo od Karla Haudka. Z dopisu, který Haudek Schulbertovi poslal, je patrná skromnost slavného virtuóza („Hier haben Sie, liebster Freund! meinen nichts bedeutenden Lebenslauf. Wozu soll dieser? – Sollte ich ein kleines musikalisches Würmchen unter lauter Männern von großen Talenten, und Genies angemerkt werden? Nein, soviel verdiene ich nicht. Sollten sie es doch einschicken wollen, so bitte ich inständigst, streichen sie alles Prahlende heraus, und richten sie es so kurz, wie möglich, ein, damit man es nicht der Mühe werth halte, zu lesen. Ich bin Dero ergebener Freund und Diener Haudek.“).


Literatura

I. Lexika

Gerber, Ernst Ludwig: Neues Historisch-biographisches Lexicon der Tonkünstler (Leipzig 1812−1814, svazek 2, s. 521).

Dlabacz (1815, s. 574−575).

Mendel, Hermann − Reissman, August: Musikalisches Conversations-Lexikon (Berlin 1870−1883, svazek 5, s. 92).

Wurzbach, Constant von: Biographisches lexikon des kaiserthums Oesterreich (svazek 8, s. 54).

New Grove2 (svazek 11, s. 134).

II. Ostatní

Die Königl. Capell- und Cammer-Music zu Dreßden (in: Historisch-Kritische Beyträge zur Aufnahme der Musik, 1756, svazek 2, s. 476).

Fürstenau, Moritz: Beiträge zur Geschichte der königlich-sächsischen musikalischen Kapelle (Dresden 1849, s. 156, 158).

Carse, Adam: The orchestra in the XVIIIth century (New York 1969, s. 50, 51).

Fitzpatrick, Horace: The Horn and Horn-Playing and the Austro-Bohemian Tradition from 1680 to 1830 (London 1970, s. 58, 80, 86−87, 90, 107, 109−110, 112, 115−116, 168, 198, 212).

Damm, Peter: Zur Geschichte des Hornes in der Dresdner Hofkapelle in der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts (Brass Bulletin, Internationale Zeitschrift für Blechbläser, 31−32, 1980, s. 19−41).

Bauer, Katrin: Böhmische Hornisten am Hofe zu Dresden im 18. Jahrhundert (in: Trojan, Jan − Vlach, Milan (ed.): Das Waldhorn in der Geschichte und Gegenwart der tschechischen Musik / The Horn in the Past and Present of Czech Music, Praha 1984, s. 39−43).

Volek, Tomislav: Die Mannsfeldschen und die Thunschen Hornisten (in: Trojan, Jan − Vlach, Milan (ed.): Das Waldhorn in der Geschichte und Gegenwart der tschechischen Musik / The Horn in the Past and Present of Czech Music, Praha 1984, s. 44−46).

Kratochvíl, Jiří: Dějiny a literatura žesťových nástrojů (Praha 2001, s. 123).

Archivalie

Hauptstaatsarchiv Dresden, Loc. 2427 Das Churfürstliche Orchester, Vol. XV, fol. 352−353; Vol. XVI, fol. 13−16.

Tereza Berdychová

Datum poslední změny: 12.10.2011