Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Dlask, VojtěchTisk


Charakteristika: skladatel, hudební pedagog, rozhlasový redaktor, aranžér, klavírista a hudební publicista

Datum narození/zahájení aktivity:15.1.1979
Text
DíloLiteratura

Dlask, Vojtěch, skladatel, hudební pedagog, rozhlasový redaktor, aranžér, klavírista a hudební publicista, narozen 15. 1. 1979, Mladá Boleslav.

 

Studoval hru na klavír a skladbu (u Jiřího Smutného) na Gymnáziu Jana Nerudy v Praze (1995–98). Ve studiu pokračoval dvěma semestry na AMU pod vedením Vladimíra Tichého (hudební teorie)a na JAMU pod vedením Františka Emmerta (skladba, 2000–05; postgraduální studium, titul Ph.D., 2005–09). Během studia absolvoval stáže v Litvě (2003), Estonsku (2007) a v Banské Bystrici (2008–09). Byl členem nonartificiálního seskupení Koistinen (2006–12). Zúčastnil se jako notograf přepisu nápěvů pro druhý díl sebraného teoretického díla Leoše Janáčka (2008). Kromě kompoziční činnosti působí jako hudební pedagog (Gymnáziu Hády Brno), hudební teoretik, rozhlasový redaktor (Český rozhlas – stanice Vltava), orchestrální hráč na klávesové nástroje (Divadlo Na Orlí, Městské divadlo Brno, Brno Contemporary Orchestra), aranžér (například Gioacchino Puccini – Bohéma 2014 – zima, jaro) a korepetitor. Ve své tvorbě se zabývá vztahy a nejednoznačností vysokého a nízkého umění. V jeho skladbách se vyskytují žánrové přerody, kompozice často vycházejí z literární předlohy. Využívá polo-scénické formy, ve kterých se střetává duchovní rovina s podvratným myšlením.  Hudba ve vokálních kompozicích nejde vždy po smyslu textu, ale v dialogu s ním, či v protikladu k němu. Řada skladeb existuje v několika verzích. Scénickou hudbu zkomponoval zejména pro Buranteatr, AMU a JAMU.


Dílo

Dílo hudební:

 

Vokálně-instrumentální skladby

Graf von Öderland, píseň pro mezzosoprán a dva klavíry (text Max Frisch, 2001, také verze pro mezzosoprán a klavír).

Světlonoš, tři moteta pro tři hráče na bicí, klavír a smíšený sbor (text Valerij Brjusov, 2001).

Comment dire, tři moteta na slova Samuela Becketta pro baryton, Hammond varhany, tenor saxofon, tubu, vibrafon a bicí soupravu (2002, také verze pro klavír, varhany, bicí).

Isis, kantáta pro soprán, baryton, instrumentální skupinu a magnetofonový pás (text Max Frisch, 2003, 2005 – také verze pro klavír, varhany, bicí) – bakalářská kompozice.

Královna Alenka, dětská píseň, elektronika, ženský a mužský hlas (text Lewis Carrol, 2010, 2003 – také verze pro klavír a dva soprány).

Come in – Frost, píseň pro soprán, Rhodes piano, varhany a bicí (text Robert Frost, 2004).

Ash Wednesday II, komorní kantáta pro dechové kvinteto, dvě harfy a vokální kvarteto (text Thomas Stearns Eliot, 2004, také verze pro dva klavíry, bicí a vokální kvarteto).

První písně pro soprán, baryton, klavír a obligátní flétnu (2004).

The Dry Salvages IV pro komorní sbor (2004, také verze pro komorní sbor a kytaru).

Aveu!, výstup pro flétnu, větrostroj, basbaryton a koňský hnůj (2005, bez textu).

Nístěj peci, dvojí symfonické přiložení lopatou do ohně, diptych pro symfonický orchestr a dětský sbor (2005, bez textu).

Liturgie o vání – Weillovská studie, kabaretní píseň pro dva ženské hlasy, klavír, flétnu a malý buben obsluhovaný flétnistou a zpěvačkami (2006).

Vlny, koncertní árie pro 2 ženské hlasy, akordeon a smyčcový kvartet (text Karel Milota, 2003–06).

Missa parodia, scénická kantáta pro dechové kvinteto, tři zpěváky, bicí, klavír, varhany, kytaru (amplifikovanou), elektrickou baskytaru a smyčcové kvarteto (text Marguerite Duras, Terezie z Avilly, Hermann Broch, Robert Musil, 2007).

Kouřimská smrt, komorní kantáta pro alt, harfu a dvě violy (text Karel Milota, 2007).

Prasklá kde duha se klene, kantáta pro sbor a instrumentální soubor – pikola, klarinet, trubka, bicí, Rhodes-piano, Hammondovy varhany, elektrická basová kytara a smyčcové kvarteto (text Richard Weiner, 2007–13).

 

Komorní skladby

Bílí koně: Jednohlas, trio pro klarinet, trubku a klavír (2000).

Chorální variace Erbarm dich mein, o Herre Gott, trio pro anglický roh, lesní roh a klavír (2001).

Mrtvolkám u cest pro housle a klavír (2007).

Kurví kusy, cyklus pro klavír s vokálním sólem pianisty a variantou doprovodu bicí soupravy (2011).

Za bukem, smyčcový kvartet s variantou altového sóla (v anglickém překladu, text Nikos Kazantzakis, 2014).

 

Sólové skladby

Silena pro cembalo (2001).             

Klavírní zdviž (2003).

Ryba, skladba pro varhany (2003).

 

Scénická hudba

Adam Mickiewicz: Dziady (premiéra 23. 9. 2012, laureát ceny Alfreda Radoka za hudbu k divadelní inscenaci).

Alexandre Dumas ml. – Šimon Caban: Pán s kaméliemi (premiéra 6. 4. 2013).

Neil LaBute: Pravé poledne (premiéra 7. 12. 2013, Sokolský stadion, Brno).

 

Dílo literární:

 

Skladatelské poznámky k ranému dílu Erika Satie (JAMU, Brno 2003).

Dosavadní symfonické dílo Františka Gregora Emmerta (JAMU, Brno 2005).

Milosrdenství jako princip uvolňující zázrak – František Emmert (Opus musicum 38, 2006, č. 1, s. 48–51).

Schumann, Diotima a rozdělení sfér (Opus musicum 40, 2008, č. 1, s. 2–4).

Estonská hudba v historické perspektivě (Opus musicum  40, 2008, č. 2, s. 19–21).

Meze a možnosti hudebního symbolizování, symbolismus v hudbě (JAMU, Brno 2009).

Tõnu Kõrvits (Voice, 2010, č. 5, s. 19–21).

Symbolismus v hudbě (JAMU, Brno 2011).

Komparace scénických děl Alfa a Omega V. Rebikova a Uspud E. Satieho v souvislosti s proudem a myšlením symbolismu a umění fin de siècle (in: Filozofické koncepcie v hudbe a umení, Banská Štiavnica, 2012, s. 73–82).

Literatura

www.vojtechdlask.cz/

www.musica.cz/skladatele/dlask-vojtech.html

www.muzikus.cz/muzikontakt/dlask-vojtech~12845/?kat=9.9.2

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 7.8.2014