Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hofdemel, MagdalenaTisk

(Marie Magdalena, roz. Pokorná)

Charakteristika: houslistka a klavíristka

Datum narození/zahájení aktivity:27.6.1766
Datum úmrtí/ukončení aktivity:datum a místo úmrtí neznámé
Text
Literatura

Hofdemel, Magdalena (Marie Magdalena, roz. Pokorná), houslistka a klavíristka, narozena 27. 6. 1766, Brno, datum a místo úmrtí neznámé.

 

Byla nejstarším dítětem regenschoriho chrámu sv. Petra a Pavla v Brně Gottharda Pokorného, který jí poskytl hudební vzdělání. Jako talentovaná houslistka a klavíristka vystupovala společně s otcem při soukromých hudebních produkcích. Pochvalně se o jejím umění vyjádřil historik Bohumír Dlabač, který 15. 9. 1788 při návštěvě u jejího otce vyslechl jedno vystoupení. Záhy přesídlila do Vídně, kde se vdala za soudního kancelistu Franze Hofdemela, spolubratra Wolfganga Amadea Mozarta ze zednářské lóže a též jeho věřitele. Po narození prvního dítěte v roce 1790 se Magdalena Hofdemel stala Mozartovou žačkou. Sám Mozart údajně vysoce oceňoval její hudební schopnosti. 10. 12. 1791 se Franz Hofdemel, který se domníval, že dítě, jehož narození jeho znovu těhotná manželka očekávala, není jeho vlastní, pokusil Magdalenu Hofdemel zabít, přitom ji vážně zranil břitvou na obličeji a krku a sám poté spáchal sebevraždu. Magdalena útok přežila. O případu na přelomu let 1791 a 1792 bohatě referoval tehdejší tisk (Grätzer Zeitung, Grätzer Bürgerzeitung, Pressburger Zeitung, Wiener Zeitung für Damen und andere Frauenzimmer), v němž se informace dostala do souvislosti se zprávami o Mozartově smrti, ke které došlo pět dní před incidentem. Vazby manželského páru na Mozartovu osobu vyvolaly v tehdejší vídeňské společnosti domněnku, že právě Mozart je otcem dítěte Magdaleny Hofdemel. Toto obvinění, které dnes nelze potvrdit ani vyvrátit, se stejně jako pozdější pohled na Franze Hofdemela jako možného Mozartova traviče později stalo často zpracovávaným motivem: (Zdeněk Mahler: Sbohem, můj krásný plameni, Gabriella Bianco: Mozart and Magdalena, Concert for Magdalena, La amante de Mozart, Rolf Hochhuth – Robert David MacDonald: Mozart's Nachtmusik, Harrison Gradwell Slater: Night music, Klemens Diez: Constanze, formerly widow of Mozart. Her unwritten memoir, Matt Rees: Mozart's Last Aria). Magdalena Hofdemel obdržela po svém muži státní penzi ve výši 560 zlatých a přestěhovala se zpět ke svému otci do Brna, kde se jí narodil syn, pokřtěný 10. 5. 1792 na Petrově jako Johann Nepomuk Alexander Franz. Z jejích pozdějších osudů je známá pouze anekdotická historka, zachycená Otto Jahnem. Při návštěvě rodičů Carla Czerného ve Vídni, kteří byli jejími dobrými přáteli, se údajně setkala s Czerného tehdejším učitelem, Ludwigem van Beethovenem, a vyslechla jeho hru na klavír. Beethoven se po jejím odchodu pohrdavým způsobem vyptával Czerného na její údajný poměr s Mozartem.


Literatura

I. Lexika

[Dlabacž, Johann Gottfried:] Versuch eines Verzeisses der vorzüglichern Tonkünstler in oder aus Böhmen (in: Riegger, Joseph Anton von (ed.): Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen 12, Leipzig; Prag 1794, s. 270-271).

Dlabacz.

Gerber, Ludwig, Ernst: Neues historisch-biographisches Lexikon der Tonkünstler (Leipzig, 1812).

Schilling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst (Stuttgart 1837).

Schilling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst (Stuttgart 18412).

Bernsdorf, Eduard: Neues Universal-Lexikon der Tonkunst (Offenbach 1861).

Wurzbach, Constantin von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich (Wien 1872).

Eitner, Robert: Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts (Leipzig 1904).

ČSHS.

Clive, Peter: Mozart and his circle. A biographical dictionary (London 1993).

Boer, Bertil van: Historical Dictionary of Music of the Classical Period (Lanham 2012).

 

II. Ostatní

Jahn, Otto: Mozart-Paralipomenon (in: Gesammelte Aufsätze über Musik, Leipzig 1866, s. 233–235).

d‘Elvert 1873 (I, s. 254, II, s. 158).

Bischoff, Ferdinand: Zur Geschichte der Frau Magdalena Hofdemel (Mitteilungen der Mozart-Gemeinde Berlin 10, 1900, s. 304–306).

Einstein, Alfred: Mozart. His Character, His Work (New York 1945, s. 73).

Weizmann, Ernst: Der unbekannte Mozart (Weltpresse, 4. 2. 1956, s. 7, 11. 2. 1956, s. 7, 18. 2. 1956, s. 7, 25. 2. 1956, s. 7, 3. 3. 1956, s. 7, 10. 3. 1956, s. 7, 17. 3. 1956, 24. 3. 1956, s. 7, 31. 3. 1956, s. 7).

Gugitz, Gustav: Von W. A. Mozarts kuriosen Schülerinnen (Österreichische Musikzeitschrift 11, 1956, č. 7–8, s. 261–269).

Nettl, Paul: Mozart and Masonry (New York 1957, s. 122–123, 135–136).

Deutsch, Otto Erich (ed.): Mozart. Die Dokumente seines Lebens (Leipzig 1961, s. 296, 369, 375).

Gugitz, Gustav: Mozartiana. Gesammelte Aufsätze (Wien 1963, s. 20-24).

Carr, Francis: Mozart & Constanze (New York 1984, s. 144–156).

Straková, Theodora: Hudba na Petrově v 18. a 19. století (Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 70, 1985, s. 181–187).

Cormican, Brendan: Mozart's death - Mozart's requiem. An investigation (Montclair 1991, s. 149 –150, 163).

Goldovsky, Boris: The Adult Mozart. The role & value of money (Canyon 1991, s. 48).

Štědroň, Miloš: Mozartovská glosa (Rok. Revue otevřené kultury 2, 1991, č. 3, s. 49–51).

Štědroň, Miloš: Mozart, Magdalena Pokorná a Brno (fikce s řadou ověřených faktů) (Host 10 1994, č. 1, s. 147).

Giorgio Taboga: L'assassinio di Mozart (Pisa 1997).

Gärtner, Heinz: Adieu, Mozart. Die Hofdemel-Tragödie und die Selbstzerstörung eines Genies (Frankfurt/Main 2004).

Köppen, Ludwig: Mozarts Tod (Köln 2004, s. 169–171).

Frullini, Andrea Luigi: Mozart und der Vatermord. Das Trauma der Nachfolge (Wien 2006, s. 143).

 

www.sophie-drinker-institut.de/cms/index.php?page=hofdemel-magdalena

 

Vlastimil Tichý

Datum poslední změny: 4.8.2015