Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kareninová, ZdenkaTisk


Charakteristika: pěvkyně-sopranistka a hudební pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity:1.3.1930
Text
Literatura

Kareninová, Zdenka, pěvkyně-sopranistka a hudební pedagožka, narozena 1. 3. 1930, Praha.

 

Po maturitě na gymnáziu v roce 1949 se rozhodla pro pěveckou dráhu. Studovala na konzervatoři v Praze u Konstantina Karenina, svého pozdějšího manžela. Po absolutoriu působila jako sólistka Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze (1956–59), následně se zdokonalovala ve zpěvu na AMU (1958–62), mimo jiné u Marie Budíkové-Jeremiášové. První divadelní angažmá získala v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (1956–67), kde nastudovala četné role českého i světového repertoáru, například titulní role v Tosce (1962) Giacoma Pucciniho, Aidě (1966) Giuseppe Verdiho a Šárce (1966) Zdeňka Fibicha.

V roce 1967 přešla do brněnské opery, kde již dříve úspěšně hostovala např. v roli Senty v Bludném Holanďanovi (1960) Richarda Wagnera, Azuceny v inscenaci Troubadoura (1964) Giuseppa Verdiho nebo jako Ortruda v Lohengrinovi (1967) Richarda Wagnera. Pěvkyně se sytým, ve středních polohách temně zabarveným hlasem a svérázným hereckým projevem, se specializovala na vysoce dramatické a hrdinné typy. Z českého operního repertoáru připomeňme z děl Bedřicha Smetany titulní roli v Libuši (1964, 1974), Vendulku v Hubičce (1975), Miladu v Daliboru (1962, 1981) či Anežku v Dvou vdovách (1986), dále Kněžnu v opeře Čert a Káča (1969, 1980) Antonína Dvořáka, titulní role v operách Šárka (1970) Zdeňka Fibicha a Maryša (1970) Emila Františka Buriana. Byla znamenitou představitelkou postav v operách Leoše Janáčka, vynikla zejména jako Kostelnička v Její pastorkyni (1972, 1984), Emilia Marty ve Věci Makropulos (1978) nebo titulní postava v Káti Kabanové (1968). V operách Bohuslava Martinů se uplatnila jako Kateřina v Řeckých pašijích (1979) a Stará dáma v Juliettě (1982). Četné byly i role světového repertoáru, od donny Anny z Dona Giovanniho (1969, 1983) Wolfganga Amadea Mozarta a Leonory z Fidelia (1976) Ludviga van Beethovena až po velké role v operách Giuseppa Verdiho jako Alžběta z Valois v Donu Carlosovi (1974) a Aidě (1978). Zpívala také v ruských operách 19. století, Jaroslavnu v opeře Kníže Igor (1973) Alexandra Borodina a Taťánu v Evženu Oněginovi (1971) Pjotra Iljiče Čajkovského. Z operní tvorby 20. století ztvárnila Serenu v Porgy a Bess (1968) George Gershwina a Marii ve Vojckovi (1976) Albana Berga. Její posledním představením byly Dvě vdovy Bedřicha Smetany v roce 1989.

Kromě angažmá v Brně byla také stálým hostem Národního divadla v Praze, kde kritika ocenila její vystoupení v úloze Leonory ve Fideliovi (1971) Ludviga van Beethovena, Šárky (1974) ve stejnojmenné opeře Zdeňka Fibicha a donny Anny z Dona Giovanniho Wolfganga Amadea Mozarta. Hostovala rovněž v ostravském, olomouckém a českobudějovickém divadle. Věnovala se také písňovému a oratornímu repertoáru, v roce 1967 účinkovala s brněnskou filharmonií v premiéře kantáty Dido Jana Nováka, v roce 1975 předvedla na festivalu Pražské jaro spolu se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy lyrický triptych Albana Berga Víno, ve stejném roce také vyšla nahrávka věnovaná Vítězslavě Kaprálové, kde nazpívala píseň Sbohem a šáteček za doprovodu brněnské filharmonie. Za své umělecké výkony získala v roce 1974 a 1977 tvůrčí prémii Českého literárního fondu, v roce 1980 jí bylo uděleno vyznamenání za vynikající práci. Pedagogicky působila na JAMU (1972–1990), později na divadelní fakultě AMU v Praze.


Literatura

I. Lexika

Dufková Eugenie – Srba, Bořivoj ed.: Postavy brněnského jeviště I. (1884–1984) (Brno 1984).

Tomeš Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století, 2. díl K–P (Praha, 1999).
Janota, Dalibor – Kučera, Jan Pavel: Malá encyklopedie české opery (Praha, 1999).

 

II. Ostatní

Heerenová, Petra: Brněnská opera v letech 1945–1970 (disertační práce, Universita Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1970).
Klajbová, Monika: Zdenka Kareninová v cyklu Zlatá éra české opery III.: VI. Aby se nezapomnělo (Hudební rozhledy 61, 2008, s. 44–45)

www.jihoceskedivadlo.cz/archiv/ansambl/684-zdenka%C2%A0kareninova

www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive/?h=person&a=detail&id=3432

archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=5405&sz=0&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa

 

Lucia Ročkaiová

Datum poslední změny: 5.8.2015