Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Mezinárodní hudební festival Brno

Tisk

(Moravský podzim; Expozice nové hudby; Velikonoční festival duchovní hudby)

Charakteristika: hudební festival

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1966
Text
Literatura

Mezinárodní hudební festival Brno (Moravský podzim; Expozice nové hudby; Velikonoční festival duchovní hudby), zahájení činnosti 1966, Brno.

 

Mezinárodní hudební festival Brno (MHFB) vznikl v roce 1966 s myšlenkou pravidelného hudebního festivalu po vzoru Pražského jara a navázal na tradici, která započala Janáčkovými oslavami v roce 1924. Festival měl za cíl připomínat výročí související s významnými skladateli a seznamovat veřejnost s různými hudebními styly a epochami. Šlo o festival, v jehož dramaturgii byla od počátku aplikována přísná tematičnost a to až do roku 2011. Kvalitní dramaturgií se festival vyznačuje dodnes.

Od počátku až do roku 1992 byl MHFB organizovaný pod záštitou Parku oddechu a kultury (PKO). V letech 1993–2011 organizaci festivalu převzala instituce ARS/KONCERT spol. s.r.o. V roce 2012, po vypršení smlouvy s Magistrátem města Brna, rozhodla Rada města Brna, že festival bude dále fungovat pod hlavičkou Filharmonie Brno

Postupem času prošla organizace změnami a festival se rozčlenil do tří částí: Moravský podzim (který je považovaný za přímého pokračovatele MHFB), Expozice nové hudby a Velikonoční festival duchovní hudby.

Festivalu se účastní domácí i zahraniční soubory a sólisté, do programu jsou vedle koncertů zahrnovány i operní a baletní představení. Součástí každého ročníku je hudebněvědné kolokvium, které svým tématem souvisí s festivalem.

Z Mezinárodního hudebního festivalu Brno se stala akce, na kterou navazují i další kulturní aktivity, např. rozhlasová soutěž Prix musical de Radio Brno, pořádání tematických výstav apod.

Festivaly či přehlídky hudby byly v Brně organizovány již od poloviny minulého století – Janáčkův festival (1948), Brněnský hudební máj (1955–65), Rok české hudby (1954) a s ním spjatý Dvořákův a Janáčkův festival nebo také Celostátní festival sborového zpěvu (1958). Postupem času se zrodila snaha o oživení brněnské festivalové kultury. Brněnský hudební máj byl postupně vnímán jako odvar Pražského jara, protože umělci, kteří vystoupili v Praze, přijeli za pár dní na Moravu se stejným programem, který předtím prezentovali v hlavním městě. Druhým nedostatkem tohoto festivalu byla slabá hudební dramaturgie a programová jednotvárnost. Objevily se snahy o založení nového tematického festivalu, který by byl spojen také s muzikologickým kolokviem. Podklady pro nový typ hudebních slavností připravovala dvojice Rudolf Pečman, který se věnoval problému hudební dramaturgie a propojení s hudebněvědným kolokviem, a Jaroslava Zapletalová, která pracovala na organizační stránce a přišla i s nápadem přidružit k festivalu další akce, například soutěže. „Ve vzniku festivalu se skrývaly zásady a myšlenky, které ostatně provázejí naši kulturu napořád. České země a svět v neustálé tvůrčí konfrontaci – festival se měl stát manifestací právě těchto postojů,“ uvedl Rudolf Pečman ve vzpomínkách na počátky festivalu. Cílem zakladatelů bylo, aby dramaturgie každého ročníku přinesla jiné téma a během festivalu byly prezentovány různé hudební formy – díla symfonická, komorní, operní i baletní. Propracovanost tematické dramaturgie měla spočívat i v propojení se složkou muzikologickou díky hudebněvědnému kolokviu, které svým zaměřením volně navazovalo na téma festivalu.

Založení festivalu bylo v roce 1965 schváleno na Odboru kultury v čele se Stanislavem Tomáškem, prošlo schválením i v Radě Národního výboru města Brna a festival byl přičleněn k Parku kultury a oddechu, kde fungovalo koncertní oddělení. Autorem originálního znaku festivalu, který kombinuje písmeno f a b, byl Jiří Hadlač. Tento znak byl používaný až do roku 2011.

První ročník v roce 1966 se těšil velkému ohlasu návštěvníků i recenzentů, kteří pozitivně hodnotili, že i přes zacílení na určité téma je festival pestrý a různorodý. Byla oceňována dramaturgie s důrazem na hudbu Bohuslava Martinů (jemuž byl první ročník zasvěcen), odvaha organizátorů festivalu, doprovodný program v podobě hudebněvědného kolokvia a interpretační soutěže mladých, pořádané Janáčkovou akademií múzických umění, a celková vysoká interpretační úroveň. Předsedou festivalového výboru se stal profesor JAMU Theodor Schaefer, tajemníkem byl až do roku 1976 Rudolf Pečman, předsedou organizační a propagační komise a vedoucí sekretariátu byla Jaroslava Zapletalová (do roku 1976), v čele umělecké komise stál Zdeněk Cupák a předsedou hudebněvědného kolokvia byl také Rudolf Pečman.

Díky pozitivním ohlasům na první ročník se organizátoři rozhodli na druhý ročník pozvat ne jednoho zahraničního hosta, jako u prvního ročníku, ale devět souborů. Toho roku (1967) se k festivalu připojila nově založená soutěž o nejlepší magnetofonovou nahrávku Prix musical de Radio Brno, kterou organizoval Československý rozhlas.

V roce 1968 se festival zaměřil na dílo Leoše Janáčka, měla zde vystoupit například Drážďanská filharmonie, soubory z Rakouska a Švýcarska, ale v důsledku nepříznivých politických okolností byl festival omezen pouze na vystoupení domácích interpretů.

V sedmdesátých letech se přes veškerá politická omezení podařilo zrealizovat první dva ročníky Expozice nové hudby, v té době nazvané Expozice experimentální hudby. Dokonce byla do programu v rámci sedmého ročníku (1972) zahrnuta česká premiéra symfonie Turangallila Oliviera Messiaena. V rámci tohoto ročníku proběhla také premiéra skladby Musica trascurata od domácího skladatele Zdeňka Pololáníka.

Přestože se do programu festivalu dařilo, navzdory komplikovaným politickým podmínkám, zařazovat i západní hudbu, v roce 1976 nekonečné střety se stranickými funkcionáři vedly k resignaci Rudolfa Pečmana na pozici tajemníka.

Přes stálou kontrolu ideologických činitelů se i v dalších letech  dařilo zajistit kvalitní dramaturgii a účast zahraničních interpretů. V roce 1987 se podařilo obnovit nejprogresivnější součást festivalu, Expozici nové hudby, pod názvem Bienále soudobé hudby.

Po listopadových událostech v roce 1989 a změně režimu v tehdejším Československu se festival se ocitl v situaci, kdy měl sice svobodu při tvorbě dramaturgie, ale na straně druhé se potýkal s omezenými finančními prostředky. Bylo třeba řešit nový problém, a to na jakou cílovou skupinu se zaměřit. Byly dvě možnosti – zajistit si uspokojivou návštěvnost přizpůsobením dramaturgie nebo vychovat nové posluchače, kteří by měli zájem o náročný posluchačský program s rizikem nižší návštěvnosti. V roce 1993 převzala organizaci festivalu agentura ARS Koncert, spol. s.r.o. S novým vedením se začal Mezinárodní hudební festival Brno prezentovat pod novým názvem Moravský podzim. Pod agenturu organizačně spadala i Expozice nové hudby a v roce 1996 nově vznikl ještě Velikonoční festival duchovní hudby. Všechny tři festivaly byly organizovány pod hlavičkou Mezinárodního hudebního festivalu Brno. Dramaturgie festivalu byla tvořena s ohledem na minimalizaci rizika nízké návštěvnosti a byla ovlivněná i mechanismem nákladů vznikajících v souvislosti s poplatky za zajištění notových materiálů, půjčovné a poplatky plynoucí z autorského zákona. Organizátoři čelili obavám z plánování náročnějšího programu nejen kvůli nedostatečnému zájmu publika, ale také s ohledem na ekonomickou náročnost. Zároveň se potýkali s kritikou ze strany odborné veřejnosti za odklon od původní ideje a tendenci k zařazování interpretačních hvězd a známých hudebních těles na úkor celkové dramaturgie. Vznikala tak do jisté míry „programotvorná“ funkce interpretů, jejichž kvalita na druhé straně zajišťovala dobrou úroveň a návštěvnost festivalu. V souvislosti se snahou přilákat nové posluchače byla tendence zvyšovat žánrové rozpětí o obsahově odlehčené projekty. Agentura ARS Koncert zajišťovala Mezinárodní hudební festival Brno do konce roku 2011, kdy funkci zřizovatele festivalu přebrala Filharmonie Brno.

Hlavní změny, kterými festival prošel po změně organizátora, se týkaly dramaturgické struktury a kontinuity festivalu. Filharmonie Brno přebrala všechny tři projekty, které původně spadaly pod hlavičku Mezinárodního hudebního festivalu Brno, tj. Moravský podzim, Expozici nové hudby a Velikonoční festival duchovní hudby. Periodicita Moravského podzimu se změnila z každoročního konání na bienále, nejen z důvodů ekonomických, ale také dramaturgických. Toto opatření souviselo se vznikem mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno pod hlavičkou Národního divadla Brno, který se koná také v podzimních měsících. Ustanovila se dvouletá periodicita obou festivalů s tím, že se vzájemně střídají. Druhá změna se týkala dramaturgie, která se odklonila od tematizování jednotlivých ročníků, pouze s výjimkou tematických večerů. Do značné míry byl Moravský podzim nadále v pozici, proti které se chtěl v období svého vzniku vymezit – z festivalu, který se zaměřuje na náročnější dramaturgii, byl festival s důrazem především na hvězdné interprety. S nástupem dramaturga Filharmonie Brno Vítězslava Mikeše má festival Moravský podzim snahu dát prostor i náročnějším a zřídka uváděným dílům hudební historie i současnosti. V roce 2017 se nesl ve znamení (R)evoluce, tématu, které v sobě skrývalo velké možnosti pro díla současná, tradiční i experimentální (uvedení Symfonie sirén na Brněnském výstavišti).

Pro přípravu dramaturgie Velikonočního festivalu duchovní hudby zve Filharmonie Brno ke spolupráci muzikologa Vladimíra Maňase. Na festivalu jsou prezentovány koncerty duchovní hudby související s liturgickým obdobím velikonoc včetně tvorby soudobých skladatelů (Wolfgang Rihm, Arvo Pärt, Bronius Kutavičius).  

Na dramaturgii festivalu Expozice nové hudby spolupracuje Filharmonie Brno s muzikologem Viktor Pantůčkem. Festival se koná každoročně v pohyblivém termínu a usiluje o reflexi pestré škály tendencí soudobé české i zahraniční hudební produkce. Pro pořádání koncertů a zvukových instalací přitom využívá i různé netradiční interiéry, zahrady, veřejné prostory apod. Řada kompozic uvedených na festivalu byla napsána z iniciativy pořadatelů Expozice nové hudby.

Filharmonie Brno jako pořadatel festivalů navazujících na tradici Mezinárodního hudebního festivalu Brno usiluje o to,  zvát do Brna kvalitní domácí i zahraniční interprety, ale současně klade důraz i na dramaturgii a obsahovou stránku, včetně snahy o spolupráci se žijícími autory a podporování vzniku nové tvorby.

 

Témata jednotlivých ročníků MHFB (od roku 1993 Moravský podzim):

  • 1966 – 1. ročník – Bohuslav Martinů
  • 1967 – 2. ročník – Musica antiqua
  • 1968 – 3. ročník – Leoš Janáček et musica europaea
  • 1969 – 4. ročník – Musica vocalis
  • 1970 – 5. ročník – Musica bohemica et musica europaea
  • 1971 – 6. ročník – Musica cameralis
  • 1972 – 7. ročník – Musicae metamorphoses saec. XX
  • 1973 – 8. ročník – Musica slavorum
  • 1974 – 9. ročník – Musica bohemica
  • 1975 – 10. ročník – Musica pax, progressus
  • 1976 – 11. ročník – Musica vocalis nationum
  • 1977 – 12. ročník – Music – art – revolution
  • 1978 – 13. ročník – Leoš Janáček
  • 1979 – 14. ročník – Musica instrumentalis
  • 1980 – 15. ročník – Musica theatralis
  • 1981 – 16. ročník – Hudba naší doby
  • 1982 – 17. ročník – Musica da camera
  • 1983 – 18. ročník – Tradice a současnost
  • 1984 – 19. ročník – Smetana – Dvořák – Janáček – Martinů
  • 1985 – 20. ročník – Hudba a slovo
  • 1986 – 21. ročník – Hudba a svět dramatu
  • 1987 – 22. ročník – Romantismus – realismus
  • 1988 – 23. ročník – Leoš Janáček a dnešek
  • 1989 – 24. ročník – Renesance – klasicismus – neoklasicismus
  • 1990 – 25. ročník – Bohuslav Martinů
  • 1991 – 26. ročník – Mozart, Dvořák a dnešek
  • 1992 – 27. ročník – Pocta baroku
  • 1993 – 28. ročník – Bruna plena musicae
  • 1994 – 29. ročník – Musica bohemica
  • 1995 – 30. ročník – Tricesimo anno
  • 1996 – 31. ročník – Vox animi millennalis / Hlas ducha tisíciletí
  • 1997 – 32. ročník – Romantismus, qui dicitur / Čemu se říká romantismus
  • 1998 – 33. ročník – Janáček seu de humanitate / Janáček aneb o lidskosti
  • 1999 – 34. ročník – Ineuntibus saeculis / Na přelomech staletí
  • 2000 – 35. ročník – Bach, vox, quae non decrescit / Bach, hlas, který neslábne
  • 2001 – 36. ročník – De amore et de morte / O lásce a smrti
  • 2002 – 37. ročník – Hudba na objednávku aneb podivuhodné cesty inspirace / Musica mandatu facta
  • 2003 – 38. ročník – Znějící pohyb / Motus sonans
  • 2004 – 39. ročník – Janáček, Dvořák. Země, odkud pocházíme / Terra, unde orimur
  • 2005 – 40. ročník – Hlas lidu / Vox populi
  • 2006 – 41. ročník – Tři velikáni – Mozart, Schumann, Šostakovič / Tres celeberrimi – Mozart, Schumann, Šostakovič
  • 2007 – 42. ročník – Sladký dech přírody / Dulcis naturae spiritus
  • 2008 – 43. ročník – Hudba vášně a vzdoru (Leoš Janáček)
  • 2009 – 44. ročník – Variace na téma Bohuslava Martinů
  • 2010 – 45. ročník – de_kadence / de_cadence
  • 2011 – 46. ročník – Hudba svobody a nesvobody
  • 2013 – 47. ročník
  • 2015 – 48. ročník
  • 2017 – 49. ročník – Ve znamení ®evoluce

Literatura

Mezinárodní hudební festival v Brně ve světle svých ohlasů (1966–1973) (Brno 1974).

Drlíková, Eva a kol.: 20 let Mezinárodního hudebního festivalu v Brně (Brno 1985).

Urválková, Lucie: Mezinárodní hudební festival Brno. Vznik a první ročníky festivalu (1966–1976) (bakalářská diplomová práce, Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2004).

Pečman, Rudolf: Z hlubin paměti: vzpomínky muzikologa (Brno 2007).

Švecová, Natália: Vývojové premeny dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Brno s prihliadnutím na Moravský podzim (magisterská diplomová práce, Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2013).

 

http://archiv.mhf-brno.cz/cz/

https://filharmonie-brno.cz/festivaly/

www.moravsky-podzim.cz

www.velikonocni-festival.cz 

 

Klára Dočkalová

Datum poslední změny: 8.1.2019