Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Fakulta umění Ostravské univerzityTisk


Datum narození/zahájení aktivity:1.8.2007
Text
Literatura

Fakulta umění Ostravské univerzity (FU OU), vysoká umělecká škola, založena 1. 8. 2007, Ostrava.

 

V roce 1953 vznikla v Ostravě zásluhou Rudolfa Kubína, Františka Míti Hradila a Miroslava Klegy Vyšší hudebně-pedagogická škola, která se o šest let později transformovala na ostravskou konzervatoř. Na této škole působili vynikající hudební pedagogové a umělci jako byli klavíristé Josef Kysela, Zdeněk Stibor, Terezie Trösterová, Milada Šlachtová, hráči na smyčcové nástroje Václav Krůček, Jindřich Záletka, Ivan Měrka, pěvci a pěvečtí pedagogové Jiří Herold, Rudolf Vašek, varhaník Vladimír Svatoš, sbormistři a dirigenti Jan Šoupal, Jiří Waldhans, skladatel Josef Schreiber a další. Během krátké doby se absolventi školy prosazovali jako úspěšní posluchači českých a slovenských múzických vysokých škol a ti nejlepší (Rudolf Bernatík, Dana Křístková, pak Jan Niedoba, Miroslav Petráš, Bohuslav Pavlas) v domácích i zahraničních soutěžích. Ovšem snahy o vybudování vysokého hudebního školství v Ostravě (zvláště instituce podobné pražské Akademii múzických umění, brněnské Janáčkově akademii či Vysoké škole múzických umění v Bratislavě) začaly sílit až na konci 60. let 20. století. Právě tehdy mnoho absolventů ostravské konzervatoře odcházelo studovat na tyto vysoké školy, četní ostravští umělci, kteří v minulosti uvedené akademie sami absolvovali, se pak na ně vraceli jako externí pedagogové. Byli to třeba ostravští umělci a pedagogové Ivan Měrka, Valter Vítek, Jan Hališka, ale později i další. Zároveň se musí připomenout snahy Miroslava Klegy, Čestmíra Gregora a z Prahy v době „Pražského jara“ do Ostravy dojíždějícího skladatele Ladislava Simona o vybudování jakéhosi typu vysokoškolského specializovaného studia (sice při konzervatoři, která by se po příkladu někdejších mistrovských tříd stala pro tento typ postgraduálního studia školou vysokou, a v úzké spolupráci s ostravským rozhlasem) pro zvukové mistry, hudební režiséry a hlavně skladatele. Bohužel všechno ostravské snažení tohoto typu přerušila neblahá léta tzv. normalizace. A tak založit vysokou hudební školu v Ostravě umožnily až změněné společenské a politické podmínky a svobodné rozhodování i ve školství po roce 1989.

Impuls k založení vysokého hudebního (a také i výtvarného) školství v Ostravě dal na půdě ostravské Pedagogické fakulty tehdejší její proděkan, klavírista Rudolf Bernatík. Hned po vzniku Ostravské univerzity (28. 9. 1991) se děkan Pedagogické fakulty, Jaroslav Hubáček, stal prvním rektorem této ostravské vysoké školy a Rudolf Bernatík byl zvolen děkanem Pedagogické fakulty (Květoslav Burian byl jmenován děkanem Přírodovědecké fakulty, Eva Mrhačová děkankou Fakulty filozofické, Jaroslav Šimíček děkanem Zdravotně sociální fakulty). Ten spolu s kolegy z konzervatoře, jako byli např. Valter Vítek, Jan Hališka, Zdeněk Gola, Vítězslav Kuzník, vytvořil odbornou pedagogickou skupinu, která se pak stala základem učitelského sboru nového pracoviště. A tak vedle tradičních kateder hudební a výtvarné výchovy vznikla na Pedagogické fakultě na podzim roku 1991 i dvě čistě umělecky zaměřená pracoviště vychovávající umělce a hlavně pedagogy na základních uměleckých a středních školách: umělecko-pedagogická katedra (UPK – hudební obor) a katedra výtvarné tvorby. Umělecko pedagogická katedra od svého vzniku nabízela jak v bakalářském studiu, tak i ve studiu magisterském tyto hudební obory: hra na klavír, housle, violu, violoncello, kontrabas, klarinet, harfu a sólový zpěv (studijní plány a umělecké požadavky byly v podstatě shodné jako na AMU či JAMU).

Výrazné umělecké i pedagogické úspěchy umělecko-pedagogické katedry podnítily děkana Bernatíka (za velké podpory výtvarníka Eduarda Ovčáčka a kunsthistorika Petra Holého, ale i tehdejšího primátora města Ostravy Jiřího Smejkala a pražského sochaře Stanislava Hanzíka) k jeho velkému úsilí o vytvoření Institutu pro umělecká studia stojícího mimo Pedagogickou fakultu. Vedení univerzity tomuto společnému projektu hudebníků a výtvarníků velmi přálo, a tak se podařilo u předsedy Akreditační komise Jaroslava Kurzweila i člena této komise pro umění, uměno-vědné a uměno-pedagogické obory profesora Ivana Poledňáka, ale hlavně i náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Libora Pátého získat pro projekt podporu Akreditační komise vlády České republiky. Ta nakonec schválila pro Institut pro umělecká studia studijní programy hudební umění a výtvarné umění a tím vyslovila souhlas s vytvořením univerzitního Institutu pro umělecká studia.

K 1. říjnu 2001 tedy vznikl z umělecko-pedagogické katedry a katedry výtvarné tvorby Institut pro umělecká studia, pracoviště Ostravské univerzity zajišťující výuku ve dvou studijních sekcích – hudební a výtvarné (jeho ředitelem se stal Rudolf Bernatík). Úsilí obou sekcí cíleně směřovalo ke komplexní akreditaci výtvarných (2002) i hudebních (2006) bakalářských a magisterských programů, což umožnilo v roce 2007 vznik Fakulty umění Ostravské univerzity, vysokoškolského pracoviště připravujícího kvalifikované jednak výtvarné umělce, jednak instrumentalisty, zpěváky a hudební pedagogy ve studijních programech Výtvarné umění a Hudební umění. Katedry zaměřené prakticky doplňuje Katedra teorie dějin a umění zajišťující nejen výuku v oblasti výtvarného a hudebního umění, ale díky publikační a přednáškové činnosti svých členů se profiluje také jako vědecko-výzkumné pracoviště. Po vzniku Fakulty umění byl nejprve v jejím čele zástupce ředitele Institutu pro umělecká studia Rudolfa Bernatíka hobojista Dušan Foltýn, ale po konstituování akademického senátu byl zvolen děkanem fakulty grafik a výtvarný pedagog Zbyněk Janáček. Dosavadní učitele hudebních oborů posílili hostující klavíristé Czeslaw Stańczyk a Nataša Veljkovič, pěvkyně Alicja Słowakiewicz, Henryka Januszewska‑Stańczyk, Tatiana Teslya, učitelé Janáčkovy konzervatoře (klavíristky Xenie Hranická, Monika Tugendliebová, houslista Luděk Cap a houslistka Irena Vítková, kontrabasista Jan Krček, flétnista Jiří Bystroň ad.) i mladí pedagogové (většinou absolventi ostravské vysoké školy) – klavíristé Lukáš Michel, Eliška Novotná, klarinetista Igor Františák. Posilou učitelského sboru se stali i známí operní a koncertní pěvci Klemens Słowioczek a Eva Dřízgová‑Jirušová.

V roce 2011 se podařilo akreditovat na Fakultě umění Ostravské univerzity doktorský studijní program Hudební umění, obor Interpretace a teorie interpretace, a ačkoliv se na hudební větvi ostravské Fakulty umění nedají studovat všechny hudební obory, jako je tomu třeba na HAMU či na Hudební fakultě JAMU (nelze zde například studovat skladbu), velkou výhodou však je, že tato umělecká fakulta ostravské vysoké školy je jedinou uměleckou vysokou školou v České republice, na které se spojuje studium tradičního múzického umění – hudby s uměním výtvarným, což otevírá nebývalé možnosti (např. v oblasti multimediální tvorby).

Za dobu, co na Ostravské univerzitě existuje (zprvu Institut pro umělecká studia) od roku 2007 Fakulta umění, úspěšně absolvovalo její hudební obory desítky mladých umělců (např. klavíristky a klavíristé Radana Foltýnová, Lukáš Michel, zpěvačky Martina Janková, Kamila Ševčíková, zpěváci Ivo Hrachovec, houslisté Jiří Vodička, Martina Bačová, Barbora Kachlová, violoncellisté Šimon Kaňka a Tomáš Svozil, hobojisté Zdeněk Berger a Jan Thuri, hobojistka Magdaléna Franková, klarinetisté Zbygniew Kaleta, Igor Františák, Jiří Porubiak ad., kteří se věnují – stejně jako většina pedagogů – úspěšné sólové, komorní a orchestrální interpretační činnosti.

Hudební sekce Institutu pro umělecká studia a pak i Fakulty umění pokračovala v rozvíjení mezinárodních kontaktů, např. pořádáním interpretačních kurzů a workshopů, na kterých vyučovali například klavíristé Ivan Klánský, Eugen Indjič (USA), Jiří Hlinka (Norsko), houslisté Ivan Ženatý, Diego Conti (Itálie), Jaroslaw Pietrzak (Polsko), violoncellisté Alexander Ivaškin, Natalia Pavlutskaja (Velká Británie), Michaela Fukačová (Dánsko – Česká republika), Martin Misiak (Polsko), Tim Stolzenburg (Německo), v oboru sólového zpěvu Claudia Visca a Stefania Toczyska (Rakousko), Peter Mikuláš a Vlasta Hudecová (Slovensko), Daniel Weeks (USA), Viktorie Jagling a Viktor Shestopal (Finsko). Od roku 2002 pořádá toto vysokoškolské pracoviště pravidelné každoroční interpretační kurzy, které vede Igor Františák v oboru klarinet, basklarinet a saxofon s účastí hostujících profesorů Sylvie Hue, Phillipe Portejoie (Francie), Jorge Montilla (USA) a v oboru hra na hoboj a anglický roh pak např. Richard Killmer a Marlén Vavříková (USA), Omar Zoboli (Švýcarsko) či David Walter (Francie). Cenné byly výsledky řady studentů v mezinárodních soutěžích (třeba absolutní vítězství houslisty Jiřího Vodičky v soutěži Luise Spohra ve Výmaru nebo významné úspěchy Jana Martiníka (sólový zpěv – bas) na prestižních soutěžích v Moskvě, Paříži a Cardiffu).


Literatura

I. Lexika

Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy (Ostrava 2013).

 

II. Ostatní

Hubáček, Jaroslav: Ke vzniku a počátkům rozvoje Ostravské univerzity (in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18, Šenov u Ostravy 1997, s. 233–43).

Steinmetz, Karel – Mazurek, Jan – Kusák, Jiří – Olšarová, Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava 2014).

Steinmetz, Karel: Potřebuje Ostrava vysoké hudební školství? Ano. (in: OU! 25 let, Ostrava 2016).

Steinmetz, Karel: K dějinám vysokého školství hudebního na Moravě (JAMUsica, hudební časopis 2, 2017 http://jamusica.jamu.cz/?p=313).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 18.6.2017