Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Církevní konzervatoř Opava

Tisk

(Církevní střední varhanická škola v Opavě)

Charakteristika: střední hudební škola

Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1999
Text
Literatura

Církevní konzervatoř Opava (Církevní střední varhanická škola v Opavě), střední hudební škola, zahájení činnosti: 1. 9. 1999.

 

  1. Vznik školy
  2. Charakteristika školy, vzdělávací kurikulum instituce
  3. Profil a uplatnění absolventa, úspěchy absolventů
  4. Pedagogické osobnosti
  5. Umělecká činnost konzervatoře

 

  1. Vznik školy

Škola vznikla pod názvem Církevní střední varhanická škola v Opavě a zahájila svou činnost 1. 9. 1999. Škola spadající pod Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy České republiky, poskytovala čtyřleté studium zaměřené na chrámovou hudbu a nabízela ke studiu obory hra na varhany, sbormistrovství, sólový zpěv a od roku 2001/2002 i hru na klavír. Studium bylo plně hrazeno ze státního rozpočtu, jejím zřizovatelem se stala ženská větev Německého řádu –

Milosrdné sestry Panny Marie Jeruzalémské. Do funkce ředitelky byla jmenována zakladatelka instituce Eva Bláhová, která zajistila potřebné finance k materiálnímu vybavení školy i ke koupi hudebních nástrojů. Výuka byla zahájena v provizorních podmínkách v řádovém domě na Rybím trhu 16 v Opavě ve školním roce 1999/2000. Individuální učebny byly prozatímně v Základní umělecké škole Václava Kálika a na Střední zdravotnické škole v Opavě.

Od školního roku 2001/2002 bylo sídlo instituce přeneseno do nové školní budovy. Tu dal k dispozici Německý řád, který poskytl restituované prostory bývalé klášterní budovy Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské na Beethovenově ulici v Opavě. Finanční prostředky na rekonstrukci klášterní budovy poskytl velmistr Německého řádu Bruno Platter.

K další historicky významné změně došlo 1. 9. 2006, kdy byla Církevní střední varhanická škola transformována na konzervatoř, což se odrazilo také ve změně názvu na Církevní konzervatoř Opava. Stala se vyšší odbornou šestiletou školou, jejíž studium bylo ukončenou absolutoriem. Současně se rozšířila nabídka hlavních oborů studia. Nově bylo možné studovat hru na smyčcové nástroje, dechové nástroje, ze strunných nástrojů kytaru a dále skladbu.

V současnosti má konzervatoř dvanáct oddělení (Všeobecně-vzdělávací, Hudební teorie a skladby, Církevní hudba a varhany, Klavírní, Pěvecké, Řízení sboru a dirigování, Smyčcové, Kytarové, dechových nástrojů) a výuka probíhá ve třech oborech: hudba, zpěv a církevní hudba.

Funkci ředitelky konzervatoře vykonávala její zakladatelka Eva Bláhová (1. 9. 1999 – 31. 8. 2014) plných patnáct let, od školního roku 2014/2015 ji ve funkci ředitele vystřídal Petr Rajnoha.

 

  1. Charakteristika školy, vzdělávací kurikulum instituce

Církevní konzervatoř Opava představuje specifický typ střední školy konzervatorního typu. Je průsečíkem určitého spektra potřeb a požadavků z oblasti hudebního života, liturgické praxe, ale i obecně kulturně společenského života. Od svého vzniku byla koncipována podobně jako německé Kirchenmusikschulen. Opírala se i o charakter dnes již neexistujících škol v českých zemích – pražské a brněnské varhanické školy. Ty od svých počátků usilovaly o komplexní přípravu studentů pro funkci regenschoriho. Na tento model školy ve svých počátcích opavská konzervatoř navázala a vytvořila svým charakterem a výsledky specifický fenomén na poli českého hudebního školství. Instituce od svých počátků akceptovala osnovy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro konzervatoře, které dotvářela osobitě orientovanými předměty. Pojetí studia plynulo z cíle vychovat hudební odborníky, kteří by byli schopni splnit církví požadované kvalifikační normy profesního standardu ředitele chrámového kůru v římskokatolických chrámech, a to v aktuální souvislosti s profesionalizací této dosud vesměs diletantsky vykonávané funkce. Kritéria profese ředitele chrámového kůru byla odvozena jednak ze staleté tradice, jednak ze současné praxe chrámových kůrů v zahraničí, jejich hudební činnosti v rámci liturgie i ve formách tento rámec překračujících do širšího prostoru hudby duchovní, vesměs koncertantně prováděné především v chrámech.

V koncepci školy je zakotvena specifická víceoborovost. Kromě hlavního oboru studia (v nabídce smyčcové, klávesové, strunné a dechové nástroje) je jeho základem od 3. ročníku vnitřně provázaný tříoborový celek, tzv. „trojobor“. Jeho tvůrcem se stal Václav Dvořák z Výzkumného ústavu odborného školství v Praze (nyní Národní ústav pro vzdělávání), který zpracoval podklady pro vzdělávací koncepci školy, učební osnovy pro veškeré odborné předměty včetně profilu absolventa pro jednotlivé studijní obory. Páteří „trojoboru“ jsou tři předměty – hra na varhany, sólový a sborový zpěv a řízení sboru. Pojítkem těchto tří předmětů je liturgická praxe a hymnologie, ve kterém se studenti učí využívat své praktické schopnosti v rámci katolické liturgie. Ve všech třech formách, byť v nestejné míře v závislosti na faktoru individuálního nadání, se tato umělecká výkonnost interpretačního charakteru opírá o činnosti hudebně kreativní a kompoziční, studované v předmětech varhanní improvizace a doprovod liturgie. Doplňkovými vzdělávacími disciplínami je hra partitur, korepetice, a intonace. Nedílnou součástí výuky profilových předmětů jsou pravidelná školní a veřejná vystoupení studentů jak v rámci koncertních akcí konzervatoře, tak během pravidelné školní mše svaté, při níž student vykonává povinnosti regenschoriho. K tomuto účelu se využívá novogotická kaple Povýšení sv. Kříže, která se nachází v areálu školy a byla rekonstruována a nově vysvěcena spolu s adaptací zbylých částí někdejšího kláštera pro školní účely.

 

  1. Profil a uplatnění absolventa, úspěchy absolventů

Absolvent Církevní konzervatoře Opava prokazuje, co se odborných vědomostí týká, ve hře na varhany všestrannou dispozici jak pro výkon sólového instrumentalisty (pokud se jedná o jeho hlavní obor), tak pro plně funkční hudební spoluúčast na veškerých obřadech římskokatolické bohoslužby. Je spolehlivým korepetitorem liturgického zpěvu a je invenčně i kompozičně technicky vybaven pro úkoly varhanní improvizace a vlastní tvorbu. Věnuje se naplňování základního smyslu liturgie. Slovem, zpěvem, varhanní hrou a improvizací pohotově dokáže reagovat na verbální i zpívané projevy celebrujících kněží, spolupracuje také s obcí věřících. Je schopen kultivovaného sólového projevu, umožňujícího realizaci i obtížnějších partů duchovních děl. Současně je vybaven spolehlivou pěveckou technikou, má zkušenosti se zvládáním problémů spojených s akustickými zvláštnostmi chrámového prostředí. Ovládá stylově, výrazově a technicky vzorný přednes gregoriánského chorálu, jakož i všechny duchovní písně za vlastního varhanního doprovodu. Zároveň umí dosáhnout vysoké interpretační úrovně na poli ostatních žánrů světské vokální i instrumentální hudby. Jeho umělecké pole působnosti se tak neomezuje jen na liturgickou či duchovní hudbu, ale zahrnuje i schopnosti nutné pro koncertní činnost. Při řízení sboru dokáže uplatnit jak své nástrojové, tak i pěvecké dovednosti a dispozice. Spolehlivě zvládá techniku dirigování potřebnou k úspěšné sbormistrovské práci v celém spektru sbormistrovských úkolů v chrámu i mimo něj.

Konzervatoř klade na své posluchače vysoké nároky – oproti klasickému studiu na konzervatoři spočívá obtížnost studia na Církevní konzervatoři Opava v aspektu všestrannosti (víceoborovosti) a tedy požadavku spolehlivého zvládnutí jednak tzv. trojoboru a dále hlavního oboru studia. Škola vytváří další alternativu střední odborné hudební školy vedle konzervatoří a gymnázií s hudebním zaměřením, se zvláštním důrazem na dosud velice opomíjenou vzdělávací praxi sloužící k potřebám liturgie. Víceoborovost nemá kladný dopad pouze na možnosti širšího uplatnění v rámci liturgické či duchovní hudby, ale slouží i kvalitnějšímu zvládnutí samotného hlavního studijního oboru a umožňuje plně rozvinout šíři hudebních schopností a dovedností u začínajících umělců.

Absolventi opavské konzervatoře odcházejí nejčastěji na vysoké hudební školy (Janáčkova akademie múzických umění, Fakulta umění Ostravské univerzity, Vysoká škola múzických umení, Akademia Muzyczna w Krakowie, Akadémia umení v Banskej Bystrici, Katolícka univerzita v Ružomberku), případně na školy hudebně-pedagogického zaměření. Jejich trvalá spolupráce se soubory zaměřujícími se na autentické provozování staré hudby (Collegium Vocale 1704, Czech Ensemble Baroque, Ensemble Inégal, Hofmusici) dokládá zájem dirigentů o zkušenosti absolventů opavské konzervatoře zejména v oblasti chrámové hudby. K významným absolventům školy patří Martina Buchta (sbormistrovství), Linda Keprtová (sbormistrovství, operní režie), Václav Čížek (tenor), Vendula Stískalová-Černá (soprán), Kamila Zbořilová (soprán), Ellen Plisková (cembalo, klavír), Pavel Valenta (tenor) nebo Václav Uhlíř (varhany).

 

  1. Pedagogické osobnosti

V průběhu téměř dvacetileté existence Církevní konzervatoře Opava zde pedagogicky působili nebo působí klavíristé: Oriana Šenfeldová, Marek Keprt, Jakub Hypš, Kamila Chmelová, Eva Mitáčková, Masako Nakajima, Dana Pešková, Lukáš Poledna, Svitlana Šimčak, Oleksii Gerych; cembalisté: Izabela Kožaná-Manderla, Magdalena Rainko; varhaníci: Mário Sedlár, Tomáš Thon, Lukáš Kubenka, David Postránecký, Magdalena Rainko, Radka Slaninová; pedagogové smyčcového oddělení: houslisté Marcela Foltisová a Roman Mžik, violistka Jitka Kimmelová; pedagogové kytarového oddělení: Ondřej Gillig, Milan Bátor, Pavel Marek, Jiří Meca; pedagogové dechového oddělení: flétnistky Jana Polednová a Eva Mizerová, hornistka Lucie Korbelová, trombonista Michal Bančej. Na pěveckém oddělení působili nebo působí: Peter Ripka, Barbora Baranová, Barbora Habustová, Věra Smolková, Karel Smolka, Katarína Vovková, Alexander Vovk, Zdeněk Kapl, Vendula Černá, Zuzana Fišerová, Ľubica Divulitová, Andrea Škarbová; na oddělení řízení sboru a dirigování působili nebo působí: Kremena Pešakova, Jiří Šikula, Jiří Šimáček, na hudebně-teoretickém oddělení vyučovali nebo vyučují: hudební skladatelé Marek Keprt, Markéta Dvořáková a Eduard Schiffauer, učitelé hudební teorie a dějin hudby Markéta Wiesnerová (nyní Haničáková), Marek Keprt, Lukáš Kubenka, Václav Kramář.

 

  1. Umělecká činnost konzervatoře

Na konzervatoři pracují tři studentské pěvecké sbory – Smíšený pěvecký sbor Laudate Dominum (sbormistr Kremena Pechakova), Komorní sbor Církevní konzervatoře Opava (sbormistr Jiří Šikula) a Gregoriánská schola Bonifantes Opavienses (umělecký vedoucí Lukáš Kubenka). Studenti s těmito tělesy reprezentují školu v České republice i v zahraničí (Polsko, Slovensko, Rakousko, Německo, Francie).

K významným aktivitám konzervatoře patří organizace pravidelných kurzů gregoriánského chorálu, které v letech 2003–2014 vedl docent konzervatoře Richarda Strausse v Mnichově, Gregor Baumhof. Od roku 2015 vede kurzy gregoriánského chorálu David Eben. Konzervatoř také pořádá kurzy a semináře staré hudby pod vedením renomovaných českých a zahraničních interpretů a pedagogů. Je tomu tak například v rámci nesoutěžní hudební přehlídky Máme rádi baroko, zaměřené na interpretaci staré hudby, kterou spolupořádá od roku 2008. Dále se konzervatoř od svého počátku podílí na pořádání Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena založené v roce 1978.

Prioritou opavské konzervatoře je spolupráce s předními dirigenty české hudební scény zabývajícími se autentickou interpretací staré hudby. Konzervatoř spolupracovala s takovými osobnostmi, jakými jsou např. mezinárodně uznávaný dirigent Václav Luks, Roman Válek, Robert Hugo, Ondřej Macek, kteří se studenty konzervatoře pracovali na nácviku rozsáhlých vokálně-instrumentálních chrámových děl za hudebního doprovodu ansámblů Collegium 1704, Czech Ensemble Baroque, Capella Regia či Hofmusici.

 


Literatura

Wiesnerová, Markéta: Historie vzniku školy (in: Almanach Církevní konzervatoře Opava 1999–2009, Opava 2009, s. 12–14).

Wiesnerová, Markéta: Vznik Církevní konzervatoře Opava (in: Almanach Církevní konzervatoře Opava 1999–2014, Opava 2014, s. 16–18).

Hanousek, Petr: Hudební dění současné Opavy (in: Opava hudební, Opava 2014, s. 112).

 

Markéta Haničáková

Datum poslední změny: 30.11.2017