Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Tisk


Charakteristika: hudebně vzdělávací instituce

Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1964
Text
Literatura

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, hudebně vzdělávací instituce, zahájení činnosti 1. 9. 1964, České Budějovice.

 

Na povolání učitele na českých obecných školách adepty v Českých Budějovicích připravoval v letech 1905 až 1948 tamní učitelský ústav (hudebně pedagogické oddělení však existovalo i při českobudějovické hudební škole). Na jeho vzdělávací činnost pak navázaly dvě instituce – vedle pobočky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která v Českých Budějovicích zahájila činnost v roce 1948 jako nejstarší vysokoškolský ústav v jižních Čechách – to bylo v roce 1950 ustavené Pedagogické gymnázium Zdeňka Nejedlého, připravující učitele 1. až 5. ročníku národních škol. V roce 1959 byl zřízen Pedagogický institut, jehož absolventi měli aprobaci pro 1. až 8. ročník základních škol. Jeho součástí byla katedra estetické výchovy (hudební i výtvarné) s oddělením hudební výchovy s vedoucím Františkem Chodurou. Konečně v roce 1964 byla otevřena samostatná Pedagogická fakulta s katedrou hudební výchovy; jejím vedoucím byl jmenován sbormistr František Chodura.  K oporám katedry patřili po léta odborní asistenti Adolf Špaček a Milan Křížek. Hned po vzniku fakulty přešel na katedru hudební výchovy z jihlavského Pedagogického institutu Karel Padrta, jenž pak po sedmi letech působení na katedře vystřídal na místě vedoucího pracoviště Františka Choduru. 

V letech 1979–89 byl velkou posilou etnomuzikolog Lubomír Tyllner (po habilitaci v roce 1986 docent v oboru teorie a dějiny hudby–etnomuzikologie). Významný předěl v životě katedry znamenala 70. léta, kdy Ministerstvo školství začalo v českobudějovických podmínkách experimentálně ověřovat podle sovětského vzoru (oddělené vzdělávání výkonnostního a pedagogického směru na uměleckých školách) novou koncepci vzdělávání učitelů tehdejších lidových škol umění. Projekt vzdělávání vysokoškolsky erudovaných učitelů nástrojové výuky vycházel z požadavku, aby učitelé vzdělávající mládež v obou stupních během jejich základního i středoškolského studia měli adekvátní erudici, uvážíme-li, že požadavek na vysokoškolské vzdělání platil a platí už pro učitele 1. stupně základních škol (dříve národních škol). Toto zkušební období trvalo pět let (1973–77) a na základě prověrky z ministerstva školství bylo následně uznáno jako řádné vysokoškolské jednooborové nástrojové studium, i když bylo zprvu orientováno jen na hru na klavír. Tehdy toto studium zabezpečovali Radoslav Kvapil a Renáta Arnetová. Rokem 1977 převzal garanci nad nástrojovým vzděláváním profesor František RauchAMU v Praze a o rok později přizval ke spolupráci svého absolventa Františka Hudečka. V roce 1978 byly možnosti studia na oddělení pro lidové školy umění rozšířeny o hru na housle (František Jaroš) a sólový zpěv (Stanislava Součková). Externě se spolupodíleli na výuce hlavních oborů ještě kytarista Štěpán Rak a flétnista Václav Žilka

V tomto období se katedra hudební výchovy stala výhradní pořadatelkou celostátních soutěžních klání studentů tzv. zájmové umělecké činnosti (Hudba a mládí, Klavíry temperované mládím, dnes celostátní interpretační soutěže pedagogických fakult). V 80. letech byly hlavní obory rozšířeny o další dřevěné dechové nástroje a jejich výuka byla zajišťována externími silami.

O tom, že myšlenka výchovy vysokoškolsky vzdělaných nástrojových učitelů byla života schopná svědčí i fakt, že „budějovický model“ převzaly v jisté podobě i jiné pedagogické fakulty (Ústí nad Labem, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), ale nejvelkoryseji se tuto myšlenku podařilo realizovat v Ostravě (zásluhou tehdejšího děkana Rudolfa Bernatíka), založením umělecko-pedagogické katedry, později velkoryse transformované do samostatného Institutu pro umělecká studia, pozdější Fakulty umění Ostravské univerzity

K významnému utlumení oddělení pro lidové školy umění došlo z ekonomických důvodů rozhodnutím děkana Pedagogické fakulty České Budějovice v roce 1983, poslední studenti tohoto zaměření absolvovali v roce 1987. Ke znovuobnovení oddělení došlo až po roce 1989, i když ve skromnějších poměrech (bez dechových nástrojů). To již vedl katedru didaktik Bohumil Voborník (1986–98). V roce 1991 se stala Pedagogická fakulta součástí celku nově založené Jihočeské univerzity. Od roku 1998 stojí v čele katedry pianista František Hudeček. Mnoho let posiloval učitelský sbor katedry brněnský hudební historik Miloš Schnierer (1981–85 a 1989–2004), který se na fakultě habilitoval a získal zde také profesuru. V roce 2000 byli přijati muzikologové Martin Horyna a Martin Voříšek. Po Bohumilu Voborníkovi převzal okruh pedagogicko-psychologických disciplín Jan Holec působící na katedře už od roku 1977. Významnou posilou katedry se stala také tatarská pianistka a pedagožka, absolventka Institutu Gněsinych v Moskvě, Dinara Suleymanová. 

V současné době se katedra prezentuje jako vědecko-umělecko-pedagogické pracoviště. Muzikologové se soustřeďují na historická, málo známá nebo opomíjená regionální i celostátní témata, k nimž směřují své vědecké výstupy, výkonní umělci a pedagogové připravují své studenty na celostátní soutěže, z nichž si odnášejí přední umístění, a obohacují svými koncerty hudební život jižních Čech. Při katedře dlouhodobě působí především Jihočeský vysokoškolský sbor, jehož dlouholetým (30 let) sbormistrem byl Jiří Fuchs. Pod jeho vedením získal sbor mnoho celostátních i mezinárodních ocenění. Aktuální sbormistryní je externě působící Elvíra Gadžijeva. Formou zájmové činnosti vznikl i Jihočeský univerzitní orchestr (někdy také v podobě symfonického big bandu), sdružujícího zájemce o vážnou i populární hudbu z řad studentů celé univerzity. 

Katedra má akreditované obory v bakalářském i navazujícím studiu: učitelství hudební výchovy pro základní školy, střední školy a základní umělecké školy a učitelství hry na nástroj nebo zpěvu pro střední školy a základní umělecké školy.


Literatura

 

I. Lexika

http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/pedagogicka-fakulta 

 

II. Ostatní

Padrta, Karel a kol.: Jihočeská vlastivěda – Hudba (České Budějovice 1989).

 

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/hv/

 

Karel Steinmetz

 

Datum poslední změny: 16.12.2017