Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hudební katedra Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové

Tisk


Charakteristika: hudebně vzdělávací instituce

Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1964
Text
Literatura

Hudební katedra Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, hudebně vzdělávací instituce, zahájení činnosti 1. 9. 1964, Hradec Králové.

 

Prehistorii dnešní hudební katedry hradecké Pedagogické fakulty lze spatřovat ve společných katedrách výchov (tělesné, výtvarné a hudební) na pedagogických institutech v Hradci Králové a v Pardubicích. Vlastní samostatná katedra hudební výchovy však vznikla na Pedagogické fakultě v Hradci Králové po transformaci institutů na fakultu v září roku 1964. Jejím vedoucím byl jmenován odborný asistent František Voves, který přešel z pardubického institutu spolu s L. Lukešem, Miloslavem Veletou a dalšími hradeckými členy pedagogického institutu Josefem Vrátilem (ten byl na hradeckém institutu vedoucím hudebního oddělení katedry výchov), Karlem Schejbalem, Lubošem Klimešem, Václavem Dvořákem, Janou Hamplovou a  Zdeňkem Stoklasou vytvořili kolektiv, jenž výrazně vstupoval do hudebního života města (členové katedry hlavně jako organizátoři, sbormistři, dirigenti, instrumentalisté, výrazných úspěchů dosahoval Dívčí sbor nejprve pedagogického institutu, pak pedagogické fakulty s názvem "Mír"). Velkou posilou hradeckého institutu byl Bohumil Kulínský, sbormistr pražského Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu, který do Hradce Králové přišel na 13 let v roce 1962.  Po odchodu Františka Vovsa do důchodu vedl katedru hudební výchovy Miloslav Veleta do své abdikace v dubnu 1968, kdy byl do čela katedry zvolen Bohumil Kulínský. Tato výrazná umělecká osobnost do Hradce celou dobu dojížděla z Prahy, kde nejenže bydlela, ale vykazovala i další svou pedagogickou a uměleckou činnost (rozhlas, konzervatoř), přesto však ovlivnila i zaměření hradeckého hudebně výchovného pracoviště. Velká většina členů totiž vedla dětské, ženské, dokonce i mužské či smíšené sbory v Hradci i širším okolí, z nichž nevýznamnější byl Hradecký dětský sbor řízený Josefem Vrátilem. Na katedře hudební výchovy vznikl vedle Vrátilova Dívčího sboru také Smíšený pěvecký sbor, který vedl Luboš Klimeš.

V letech 1972–78 došlo k velké generační výměně (často i motivované změněnou politickou situací v době normalizace). Tehdy nastoupilo sedm mladších učitelů: didaktička Eva Pešková (později Jenčková), hudební historik Václav Drábek, Vladimír Čermák, sbormistr Jiří Skopal, klavíristé Michal Chrobák a Jiří Pašek, houslisté Vladimír Čermák a Jaroslav Drášil, klavíristé a k nim přibyl ještě v roce 1979 hudební historik Stanislav Bohadlo. Funkci vedoucího katedry po odchodu Kulínského do Prahy, převzal nehudebník, dosavadní proděkan, historik Jaroslav Máslo, ale po dvou letech se vrátil jako vedoucí až do roku 1986 Miloslav Veleta. Sbormistr a didaktik pro 1. stupeň základní školy Jiří Skopal byl pak v čele katedry v letech 1986–90, jeden rok, po něm Stanislav Bohadlo a pak v letech 1991–94 Jan Kyselák. Za vedení katedry Jiřím Skopalem přišli na pracoviště hudební teoretik Zdeněk Berger, didaktičky Libuše Horstová a Helena Karnetová i pěvkyně Jana Machačová.

Změny po roce 1989 proběhly podobně jako na jiných Pedagogických fakultách v republice. Projevily se mj. odchodem pracovníků příliš spjatých s minulým režimem (v Hradci to byl hlavně Miloslav Veleta), ale i umožněním odborného růstu pracovníků mladšího i středního věku. V 90. letech minulého století katedru posílili odborná asistentka pro výuku hudební teorie Dana Soušková, klavíristky  Alena Holá, Lenka Hejnová, Milada Petrášová, Jaroslava Staňková a Karel Koldinský, sbormistři Dana Ludvíčková a Jiří Skopal mladší, varhaník František Vaníček (současný děkan fakulty), zpěváci Jan Kyselák a Miluše Obešlová, houslista Dalibor Hlava; v tomto  tisíciletí pak ještě houslisté Marie Kováříčková a Jaromír Křováček, violista Milan Řehák, klavírista Jiří Vondráček a zpěváci Markéta Štefaniková a Petr Špaček  (někteří z nich získali na sesterských katedrách, které měly akreditováno doktorské studium i titul Ph.D. – např Zdeněk Berger, Dana Soušková, Miluše Obešlová, František Vaníček, Lenka Hejnová, Ludmila Kroupová, Jiří Skopal mladší, Jaroslava Staňková, Petr Špaček).

Při zvyšování kvalifikace se habilitovali Jiří Skopal (1991, o tři roky později byl jmenován profesorem), Eva Jenčková, (1995, profesura 2004), Stanislav Bohadlo, (2008, profesura 2015), Michal Chrobák (1998), František Vaníček (2012) a Jiří Pašek (1989). V roce 2014 bylo na hudební katedře Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové akreditováno doktorské studium v oboru Hudební teorie a pedagogika. Po Janu Kyselákovi se stal v roce 1994 vedoucím katedry Michal Chrobák, který je v této funkci dodnes.

Odborná činnost katedry se rozvíjí ve dvou základních rovinách. Tou první je činnost v oblasti vědecké (zde je zaměření hlavně na dějiny hudby 17. a 18. století a regionalistiku – vedoucí kabinetu barokních studií je Stanislav Bohadlo), vědecko-pedagogické a didaktické, zaměřující se na didaktickou problematiku integračního pojetí hudební výchovy (Eva Jenčková). Druhé, umělecké oblasti pak dominuje vedle sólové koncertní činnosti členů katedry (vedoucí katedry a jeho zástupkyně Michael Chrobák a Lenka Hejnová, stejně jako  Pašek jsou klavíristé, děkan fakulty, člen katedry František Vaníček je varhaník), také velmi rozsáhlá a úspěšná je činnost sbormistrovská (Jiří Skopal – a pak i jeho syn – přivedli k velkým zahraničním úspěchům Královéhradecký dětský sbor Jitro). Z dalších členů katedry se v koncertní činnosti uplatňují Jaromír Křováček, Petr Špaček a Markéta Štefaniková. Proto bylo zcela logické přejmenování katedry v roce 2003 na Hudební katedru. Ta se v současnosti člení na oddělení hudební výchovy pro mateřské školy a 1. stupeň základní školy, oddělení hudební výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy, oddělení chrámové hudby, sbormistrovství a sólové interpretace a kabinet barokních studií. Při katedře pracuje aktivně i pobočka Hudební mládeže České republiky. Od roku 2000 má pracoviště intenzívní výměnu studentů a pedagogů s Georgia College & State University v Milledgeville, Georgia, USA a od r. 2014 s National Pingtung University na Taiwanu.

 


Literatura

Plavec, Josef: Úvodem (In: Sborník Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Hudební výchova IX, Praha 1968, s. 5–9).

Bohadlo, Stanislav: Vývoj katedry hudební výchovy PF v Hradci Králové v letech 1959–1988 (In: Sborník Pedagogické fakulty v Hradci Králové. Hudební výchova č. 56, Praha 1988, s. 4–44). 

 

https://www.uhk.cz/cs-CZ/PDF/Katedry/Hudebni-katedra/Zakladni-informace

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 12.2.2018