Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hudební mládež České republiky

Tisk

(Hudební mládež České socialistické republiky)

Charakteristika: hudební spolek

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1971
Text

Hudební mládež České republiky (Hudební mládež České socialistické republiky), hudební spolek, zahájení činnosti 1971.

 

A. Právní a společenské postavení Hudební mládeže České republiky

B. Činnost Hudební mládeže, její charakteristika a přínosnost českému hudebnímu životu

 

A. Právní a společenské postavení Hudební mládeže České republiky

Hudební mládež České republiky (před rokem 1989 Hudební mládež České socialistické republiky, dále jen Hudební mládež), je zájmovou společenskou organizací, která od roku 1971 ve smyslu zákonů č. 68/1951 Sb. a č. 83/90 Sb. ve znění svých stanov sdružuje mladé přátele umění v České republice s cílem prohlubovat vztah mladých lidí k trvalým kulturním hodnotám, zušlechťovat a tříbit jejich zájmy a napomáhat péči o kulturní, duchovní a etický rozvoj mladé generace. Hudební mládež je organizací výběrovou, a to na základě věkového kritéria, protože ve znění všech jejích stanov bylo a je členství v ní ohraničeno věkem 30 let. Hudební mládež České republiky nebyla organizací masovou (jako Socialistický svaz mládeže, Revoluční odborové hnutí apod.), nebyla organizací ideovou jako tvůrčí svazy a nebyla členem Národní fronty. Náležela spolu s Českou hudební společností a Kruhy přátel hudby k nejpočetnějším dobrovolným organizacím působícími v oblasti české hudební kultury.

Její ideový základ – zprostředkovat a usnadnit mladým lidem přístup k umělecky hodnotné hudbě – lze vystopovat až do předválečného období, kdy z iniciativy Václava Talicha pořádala Česká filharmonie koncertní cykly pro mladé posluchače. Po druhé světové válce, ve 40. letech, pokračoval z iniciativy trojice Václav Talich, Josef Vlach a Ivan Medek v tradici specializovaných koncertů pro mládež Český komorní orchestr. Snahy o institucionalizaci zatím neformálního uskupení mladých zájemců o vážnou hudbu nacházíme jak v průběhu 50. let (Talichova výzva), tak i v 60. letech, a to opět v souvislosti s koncertními aktivitami České filharmonie. K uskutečnění myšlenky proměnit organizačně nekoordinovaný zájem mladých lidí o vážnou hudbu do institucionalizované podoby s pevným právním základem, pravidelnou členskou základnou, ekonomickým zajištěním, autonomním programovým konceptem a celostátní působností však došlo až v roce 1971. Nezanedbatelným impulsem pro vznik specializovaného sdružení podporujícího zájem mladé generace o umělecky hodnotnou hudbu byla v domácích politických a společenských podmínkách 70. let nejen skutečnost, že v zahraničí působila již více než čtvrt století mezinárodní organizace Hudební mládeže (Jeunesses Musicales International), jejíž myšlenky  zapustily své kořeny i v některých zemích tehdejšího socialistického bloku (Maďarsko, Polsko),  ale také snaha oživit kulturní spolkový život, který se v té době nacházel v silném útlumu. Ideový a administrativní dozor nad činností Hudební mládeže vykonávalo ministerstvo kultury prostřednictvím Českého hudebního fondu, který až do roku 1991 rovněž zajišťoval finanční krytí všech jejích provozních nákladů.

Do čela nově vzniklé organizace byl zvolen skladatel František Kovaříček – dlouholetý propagátor myšlenky vzniku specializovaného sdružení zaměřeného na rozvoj hudebních aktivit nejmladší generace, který tuto funkci nepřetržitě vykonával až do roku 2002 (od roku 1992 jako čestný předseda). Zásluhou jeho osobního nasazení podporovaného pracovním úsilím týmu spolupracovníků ve vedení Hudební mládeže České socialistické republiky i pracovního nadšení členského aktivu, se podařilo ve společenském prostředí a politické atmosféře sedmdesátých let vytvořit a prosadit zcela unikátní koncept činnosti dobrovolné zájmové organizace. Ten se opíral o tehdy neobvyklý model komunikačních vazeb i organizační struktury, který vytvářel prostor pro uplatňování osobní iniciativy a koncepční autonomie i pro základní články organizační struktury – místní kluby. Z toho důvodu se vedení Hudební mládeže dařilo – i přes řadu nemalých politických tlaků – prosadit a udržet v politicky komplikovaných podmínkách posrpnového vývoje koncepční i dramaturgickou nezávislost.

Činnost Hudební mládeže České socialistické republiky vycházela z dvoustupňového organizačního modelu (s vyloučením krajského mezistupně) umožňujícího přímou a pružnou komunikaci základních článků struktury (klubů) s pražským centrem tvořeným Výborem Hudební mládeže České socialistické republiky a sekretariátem, který byl jeho profesionálním výkonným aparátem.

V tomto organizačním modelu působila Hudební mládež České socialistické republiky jako samostatný právní subjekt do roku 1982, kdy u příležitosti 2. konference České hudební společnosti vstoupila do jejího svazku a pokračovala v realizaci svých programových záměrů jak ve sféře spolkového života, tak ve sféře mimoškolního hudebního vzdělávání. Politicky přelomový rok 1989 se svými společenskými důsledky zasáhl ekonomicky a legislativně i oblast kulturního života. Zákon č. 83/1990 Sb. transformoval Českou hudební společnost na nový typ právní subjektivity. Stala se občanským sdružením a následnou změnou pravidel pro financování tohoto typu organizací ztratila ekonomické zázemí Českého hudebního fondu. Tím byla zahájena fáze postupného útlumu dosavadní činnosti doprovázená souběžným procesem osamostatňování jednotlivých složek její organizační struktury. Tento proces zasáhl také Hudební mládež a v roce 1991 ze svazku České hudební společnosti odešla. Důsledkem tohoto kroku byla zásadní změna její ekonomické situace, což mělo dopad i na rozsah doposud prováděných aktivit. Avšak nejen ekonomický faktor měl vliv na změnu charakteru další činnosti Hudební mládeže. Budoucí vývoj byl totiž poznamenán i koncepčními a generačně motivovanými střety o pojetí dosavadního charakteru prováděných aktivit i o způsobu vedení organizace včetně způsobu komunikace mezi klubovou základnou a centrálním vedením. Devadesátá léta byla proto poznamenána nejen útlumem činnosti, ale také vnitřním neklidem vycházejícím ze střetu tradičního pojetí činnosti kladoucího důraz na vážnou hudbu jako na prostředek kultivace mladé generace a formování jejího intelektuálního i morálního rozvoje a liberálnějšího pojetí, které chtělo otevřít klubovou činnost pro celé spektrum kulturních aktivit včetně oblasti divadelní, filmové, výtvarné i literární. Krizová situace našla své řešení v roce 2003, kdy se prosadilo širší pojetí činnosti, bylo zvoleno nové vedení sdružení, schváleny nové stanovy a bylo změněno i tradiční logo organizace. Tím byly vytvořeny koncepční i právní předpoklady k posunu od původního programu ke konceptu akcentujícímu i zábavný aspekt kulturních aktivit, který byl symbolicky vyjádřen i v novém sloganu hnutí „Bavíme se uměním“. I přes tyto změny zůstala a nadále zůstává činnost Hudební mládeže České republiky ve sféře umělecké kultury.  

 

B. Činnost Hudební mládeže, její charakteristika a přínosnost českému hudebnímu životu

I když primárním posláním Hudební mládeže České republiky bylo a nadále zůstává vytvářet prostor pro realizaci všech forem individuálních hudebních i šířeji kulturních zájmů mladé generace,  výsledky její činnosti nezanedbatelným způsobem přesahovaly a doposud přesahují do oblasti kulturního života především v místech ležících mimo dosah velkých kulturních center. To vše jako přirozený důsledek promyšlené koncepce opírající se o principy decentralizovaného řízení, dramaturgické autonomie a dobrovolné aktivity členů místních klubů vycházející ze znalosti domácího prostředí i jeho kulturních potřeb.

Činnosti Hudební mládeže byly iniciovány a realizovány ve dvou navzájem propojených rovinách: v rovině centrální, představované akcemi celostátního charakteru zajišťovanými sekretariátem Hudební mládeže a v rovině klubové, iniciující a organizačně zajišťující (zpravidla ve spolupráci s  místními kulturními zařízeními) akce místního, popř. regionálního dosahu.

V průběhu téměř padesátileté činnosti Hudební mládeže byla postupně budována, průběžně aktualizována a po změně konceptu činnosti také obsahově rozšiřována pestrá škála centrálních periodicky konaných akcí prezentujících nejen činnost Hudební mládeže před českou kulturní veřejností (Dny Hudební mládeže, Národní přehlídka klubových pořadů, Mladá Smetanova Litomyšl, Dny hudby v Praze, Festival hudebního divadla Prkna, Festival Hudební mládeže v Liberci, Face2Art ad.), ale také akce seminárního, metodického, vzdělávacího i přehlídkového charakteru směřované spíše dovnitř organizace jako nástroj vytváření prostoru pro aktivní realizaci individuálních kulturních zájmů (Setkání animátorů, Letní tábor Hudební mládeže, Letní ateliér Hudební mládeže, Zimní filmová škola Hudební mládeže, Letní tábor hráčů na smyčcové nástroje – od roku 1990 pod názvem Letní tábor instrumentalistů, Hudba na gymnáziu ad.). 

Tyto cyklické centrální akce doplňovalo pestré žánrové spektrum činností připravovaných a realizovaných místními kluby Hudební mládeže nejen pro členskou základnu, ale také pro místní kulturní veřejnost. Jejich široká paleta je kontinuálně tvořena nejen koncerty mladých špičkových interpretů a souborů začínajících profesionální kariéru, ale také koncerty členů místních klubů, dále hudebně vzdělávacími pořady zaměřenými na různé oblasti kulturního života včetně besed s významnými představiteli hudební kultury, výtvarného a dramatického umění i literatury a opomenuty nemohou být ani tematické zájezdy různého zaměření. Činnost místních odboček Hudební mládeže byla a zůstává tedy charakterizována nejen programovou pestrostí, ale také nezanedbatelným kvantitativním přínosem pro rozvoj regionální kultury. Např. za období 1980–90 bylo v pobočkách Hudební mládeže uspořádáno 1608 koncertů profesionálních umělců, 905 hudebně vzdělávacích pořadů, 564 koncertů členů místních klubů, 558 klubových pořadů, 646 besed a 2412 tematických zájezdů. A v tomto duchu a intenzitě pokračuje činnost Hudební mládeže až dodnes.

Iniciátorem a realizátorem těchto aktivit byla a zůstává hustá síť stovek místních klubů (2017: 324), které od samého počátku činnosti Hudební mládeže až dodnes působí celoplošně v celé České republice. Rovněž dynamika rozvoje členské základny dokresluje kulturní význam Hudební mládeže. Od několika stovek členů z počátku sedmdesátých let přes dynamický nárůst v letech osmdesátých (1983: 8000 členů, 1986: 14300, 1989: 17100) přes útlum v přechodném období (1995: 4000, 2005: 2269) opět k postupnému nárůstu (2017: 8700).  Hudební mládeží za dobu její téměř padesátileté činnosti prošlo minimálně 40000 mladých lidí.

Nezanedbatelnou, i když nepříliš viditelnou kapitolou v aktivitách Hudební mládeže představuje oblast zahraničních styků. Snahy o navázání zahraničních styků, reprezentované především úsilím o získání statutu řádného člena mezinárodní organizace mezinárodní organizace Hudební mládeže, začaly již v sedmdesátých letech. I přes nemalé individuální úsilí představitelů Hudební mládeže se až do roku 1990 nepodařilo členství v této mezinárodní organizaci získat. Byl to důsledek nepochopení a malé politické vůle československých orgánů. I přesto, že členy této organizace byly i další státy tehdejšího socialistického bloku (Polsko, Maďarsko, Bulharsko), československé politické vedení nepovažovalo účast v mezinárodní organizaci, jejímž členem nebyl Sovětský svaz, za politicky korektní. Avšak i po přijetí do mezinárodní organizace Hudební mládeže na bruselském kongresu v roce 1990 se nedařilo prosazovat plnohodnotné aktivní členství, a to z důvodů ekonomických – nebyly peníze  na pokrytí účasti českých delegátů na akcích mezinárodní organizace i na akcích partnerských organizací, nebyly peníze na úhradu členských poplatků apod. V současné době je Hudební mládež řádným a plnohodnotným členem mezinárodní organizace Hudební mládeže udržujícím kontakty s jejími 45 národními organizacemi a 35 organizacemi přidruženými.

Kulturně historický i kulturně politický význam dosavadního, téměř padesátiletého, působení Hudební mládeže ČR je nesporný. Nejen pro její programový záběr pokrývající široké spektrum činností jdoucích od podpory individuálních kulturních zájmů svých členů, přes podporu i vytváření výchovných konceptů zaměřených na rozvíjení kulturních zájmů mládeže prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadla i filmu, až po činnosti zasahující do sféry profesionální kultury. Opomíjet nelze ani výrazně morální aspekt všech prováděných aktivit – jejich úspěšná realizace se svými výše zmíněnými výsledky se totiž od samého počátku opírá  o dobrovolnou a nezištnou práci svých členů.


Literatura

Vosáhlová, Eva: Hudební mládež ČR. Proměna organizace mezi lety 1990 – 2005

(diplomová práce, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova, Praha 2005).

 

www.hudebnimladez.cz  

www.facebook.com/hudebnimladez

www.youtube.com/user/hudebnimladez  

 

Archivalie

Kalendář činnosti HM ČSR 1980–1989, Kalendář činnosti HM ČR 1990–2002 –

Interní materiál, sekretariát Hudební mládeže, Praha

 

Stanislav Tesař

Datum poslední změny: 16.10.2019