Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Slovácký krúžek Praha

Tisk


Charakteristika: folkloristický soubor

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1896
Text
Literatura

Slovácký krúžek Praha, folkloristický soubor, zahájení činnosti 1896, Praha.

 

Vznik Slováckého krúžku v Praze byl podmíněn dřívější existencí Moravské besedy, založené roku 1873 za účelem zábavy, vzdělání ducha a společenského vyžití svých členů, kterými byli především studenti z Moravy, Slezska a Slovenska žijící v Praze. V souvislosti s přípravou Národopisné výstavy českoslovanské (1895) vyvíjela cílenou národopisnou činnost, téhož roku byla však úřady rozpuštěna (záminkou byla distribuce časopisu s údajným politickým obsahem). Hned roku 1896 byla založena Moravskoslezská beseda navazující na činnost besedy Moravské a především Českoslovanská jednota, jež měla za cíl „pěstovat kulturní zájmy českoslovanské a podporovat chudou mládež slovanskou“. Dle členů výboru Slováckého krúžku a relevantních historických dokumentů lze proto za počátek činnosti Slováckého krúžku považovat právě rok 1896.

V roce 1902 dal první předseda Českoslovanské jednoty František Pastrnek podnět k ustavení Akademického odboru, který v zimní zahradě Národního domu na Královských Vinohradech uspořádal první slovácký večírek. Při této příležitosti se konalo první veřejné vystoupení, kdy byl použit název Slovácký krúžek. Slovácké večírky se staly prostředím, ve kterém se scházeli jak činitelé folklorního hnutí (Bohumil Haluzický, Jan Herben, Lubomír Niederle, Joža Úprka, Antoš Frolka), tak významní představitelé kulturní a společenské sféry (Karel Kovařovic, František Adolf Šubert, Mořic Stanislav Anger, Vítězslav Novák, Jaroslav Goll). V období od roku 1908 do počátku první světové války přibývalo v Praze usedlých Moravských Slováků i nových studentů. Z podnětu Vladimíra Klusáka vznikla první krúžkařská hudecká muzika (později primáši Jan Spíšek a Antonín Paleček). V muzice se rovněž angažovali Karel Klusák, Jiří Hudeček, František Úprka a Vladimír Úlehla, prvním starostou krúžku byl Maxmilián Kolaja z Vlkoše. Slovácký krúžek v Praze se těšil rostoucímu zájmu veřejnosti a býval s oblibou zván na národní slavnosti a reprezentační plesy. První světová válka však přinesla četná strádání a ztráty na životech, přičemž činnost Slováckého krúžku částečně pokračovala na přednáškách konaných na Malé Straně.

Po konci války a vzniku Československé republiky došlo k výraznému odchodu Moravských Slováků z Prahy do nově budovaných institucí a škol v Brně či Bratislavě. Pokračovaly však úzké vztahy Slováckého krúžku s Moravskoslezskou besedou i s Českoslovanskou jednotou. Ve 20. letech vznikla studentská muzika, kterou vedl Augustin Kůr z Kyjova. V roce 1937 účinkoval pražský Slovácký krúžek v Hodoníně u příležitosti výstavy Joži Úprky, do krúžku navíc vstoupil Vladimír Boháč, který jeho činnost později významně formoval. V předvečer okupace republiky nacistickým Německem se stal soubor krajanským odborem Moravskoslezské besedy a od roku 1940 byla podstatně omezena schůzovní činnost. Krúžek se občasně scházel v Měšťanské besedě, jeho členové dávali popud ke zfilmování lidových obyčejů (fašankové obyčeje, svatba v Nivnici, verbuňk, hošije) a rovněž spolupracovali s Národním divadlem (Její pastorkyňa Leoše Janáčka).

Po osvobození v květnu 1945 se v návaznosti na předešlé období uskutečnily další snahy o záchranu lidové kultury (například iniciativa Ladislava Rutta ve Zlíně „Slovácko opět žije“ či příprava výboru župního svazu Slováckých krúžků v Uherském Hradišti). Na počátku tohoto období vedle sebe existovaly tři krúžky, z toho dva jako odbory (Moravskoslezská beseda a Sdružení rodáků a přátel Moravy). Na podzim 1945 se v Krúžku vytvořila nová muzika, jejímž prvním poválečným primášem byl František Kozák. Jeho vlivem byla dávána přednost spíše repertoáru z Dolňácka. V roce 1952 se muzika a několik tanečníků účastnila natáčení filmu Václava Kršky Mikoláš Aleš, o rok později byla činnost Slováckého krúžku jako samostatného spolku ukončena v souvislosti s politickými událostmi po únoru 1948. Od roku 1967 přebírá Slovácký krúžek iniciativu v organizaci Moravských plesů v Praze, na kterých se účastní desítky souborů a muzik ze Slovácka, z Hané, Valašska i Slezska. Krúžek se tehdy vyhýbal veřejným vystoupením na politických akcích a účastí arcibiskupa Františka Tomáška na Moravském plese v roce 1972 vyjádřil postoj na počátku období normalizace po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Po slavnostním večeru k 90. výročí v roce 1986 od Jiřího Hudečka post primáše převzal Kliment Navrátil.

Především díky svému tehdejšímu starostovi Jaroslavu Vinklerovi měl Slovácký krúžek vlastní stanovy, odpoutal se od svého zřizovatele Kulturního domu hlavního města Prahy, byl zaevidován jako samostatný spolek s vlastní právní subjektivitou (v listopadu roku 1990 byla ministerstvem vnitra provedena registrace občanského sdružení Slovácký krúžek v Praze jako samostatného sdružení krajanů Moravského Slovácka v Praze) a začal znovu rozvíjet samostatnou činnost. Starostování krúžku se po Jaroslavu Vinklerovi postupně ujali Bruno Vognič, Miroslav Říha a Petr Smetana. Byly taktéž obnoveny pěvecké sbory (mužský v roce 2007, ženský roku 2009), post promáše muziky převzal Martin Sochor. Soubor navíc spolupracuje s cimbálovou muzikou Žandár s primášem Ondřejem Blahou. Slovácký krúžek si po celou dobu své existence uchovával širokou základnu členů a příznivců, kteří přispěli k udržení významu regionálního povědomí Slovácka a k jeho pevnému začlenění do městské kultury.


Literatura

I. Lexika

Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie (ed.): Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (Strážnice 1997, s. 185).

SČHK (Folkloristické soubory a skupiny).

 

II. Ostatní

Vinkler, Jaroslav: Moravští Slováci v Praze (Praha 1988).

Vinkler, Jaroslav: Praha a Moravští Slováci (Praha 1996).

Beneš, Josef: Slovácký krúžek v Praze oslavuje sté výročí (Malovaný kraj, 1996, č. 5, s. 29).

Neumann, Leo: Na besedě ve Slováckém krúžku (Praha 2000).

Hlaváč, Jan ­– Macháček, Dušan a kol.: Sborník (Praha 2006).

Pivodová, Daniela: Moravská kultura v činnosti spolků a folklorního hnutí v Praze od druhé poloviny 19. století do současnosti (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2011).

 

www.kruzekskp.cz 

 

Jiří Čevela

Datum poslední změny: 8.8.2019