Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Slovácký krúžek Brno

Tisk


Charakteristika: folkloristický soubor

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1908
Text

Slovácký krúžek Brno, folkloristický soubor, zahájení činnosti 1908, Brno.

 

Počátky krúžku sahají k samotnému počátku 20. století, kdy se postupně vyvíjel ze schůzek a veřejných vystoupení studentů ze Slovácka a Slovenska studujících v Brně. Za předchůdce souboru lze považovat soukromou společnost přátel lidové písně, která pod názvem Modloslužebníci vznikla kolem roku 1900. Oficiální založení Slováckého krúžku bylo pak ustanoveno zařazením mezi ostatní akademické spolky v roce 1908. Založení Masarykovy univerzity v Brně (1919) pro spolek znamenalo intenzivní příliv nových členů, kteří na nové univerzitě a dalších školách studovali. Díky tomu se krúžek stal vedoucí institucí v propagaci a péči o pěstování lidového umění Slovácka. Postupem času se v souboru vytvořila přísná pravidla, která postupně převzaly i ostatní krúžky v městech i na vesnicích. Roku 1927 krúžek participoval při prvním rozhlasovém natáčení uceleného pořadu o slováckém folkloru s názvem Večer na dědině (autoři Metoděj Kotásek-Robuš a Ladislav Húska).

Zatímco do roku 1938 soubor působil jako volné sdružení, v roce 1939 se stal úředně registrovaným spolkem, což mu umožňovalo působit i za druhé světové války, přičemž mezi lety 1937–40 působila část krúžku s vlastní muzikou v zahraniční armádě v Anglii. V období okupace se členové souboru prostřednictvím typických pěveckých a tanečních ukázek v rámci tzv. Slováckých akademií, jejichž repertoár byl ovlivněn dlouhou předchozí spoluprací s rozhlasem, snažili o co nejautentičtější vystižení charakteru hlavních oblastí Slovácka. Na konci roku 1948 vlivem Krajského akčního výboru Národní fronty v Brně došlo od povolujících orgánů k vměšování se do volebních ustanovení souborových stanov. Kvůli tomuto politicko-mocenskému zásahu měli členové povinnost do počátku roku 1949 doložit program činnosti krúžku na následujících pět let.

Po odchodu Jaromíra Běhunka a jím vytvořené muziky v roce 1949 byla činnost krúžku na čas výrazně omezena. Nastávající krize byla zažehnána o rok později, kdy se soubor spojil s muzikou vytvořenou ze studentů veterinární fakulty Vysoké školy zemědělské s primášem a zpěvákem Lubošem Holým. V rámci krúžku pak vznikl soubor lidových písní a tanců. Roku 1953 se vedení souboru ujali manželé Olga a Karel Páčovi, v roce 1954 do krúžku přišla muzika primáše Miroslava Marka, spolupracující se Slováckým krúžkem až do 70. let, kdy zde působily tři muziky. V roce 1974 byl navíc založen dětský soubor Slováček a roku 1979 pěvecký sbor, který se v 80. letech rozdělil na mužský a ženský. Ve vedení krúžku se posléze vystřídali Marie Bulíčková, Miloš Bulíček, Marie Vyoralová, Milan Požár, Jan Miroslav Krist a Zdeněk Fajbus, ve funkci starosty Rostislav Viktorin, Josef Krejčím a Jan Miroslav Krist. Vedle zmíněných osobností se na formování krúžku a jeho uměleckém směřování podílely osobnosti jako Karel Bimka, Antoš Frolka, Jan Poláček, Zdena Jelínková, Jaromír Nečas, Vítězslav Volavý, Jura Petrů, Jaroslav Čech, Jiří Prachař, Miloš Kučera, Božena Šebetovská, Josef Kobzík, Jan Pavlík, Dušan Holý či Martin Hrbáč.

V současné době se Slovácký krúžek skládá z dětského souboru Slováček, z taneční složky (vedoucí Eliška Kroulíková), z cimbálové muziky (primáš a vedoucí Josef Pokorný), z ženského pěveckého sboru (vedoucí Yvona Janošíková) a mužského pěveckého sboru (vedoucí Miroslav Dostál). Starostou je Václav Štěpánek. Soubor čítá přes osmdesát členů a v souboru Slováček je do čtyř věkových skupin rozděleno sedmdesát dětí. Činnost krúžku nadále spočívá v pódiových vystoupeních na domácích i zahraničních festivalech (Německo, Itálie, Finsko, Rakousko, Francie, Portugalsko, Švédsko, Nizozemsko, Lotyšsko, Litva), v nichž se umělecky zaměřuje na celou oblast Slovácka a moravsko-slovenského pomezí, a v organizaci různých tematických pořadů pro veřejnost (Slovácký ples, besedy u cimbálu).


Diskografie

Osmdesát let Slováckého krúžku (Supraphon 1988);

Modloslužebníci (Slovácký krúžek v Brně 2003).

Literatura

I. Lexika

Pavlicová, Martina – Uhlíková, Lucie (ed.): Od folkloru k folklorismu. Slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku (Strážnice 1997, s. 183–184).

SČHK (Folkloristické soubory a skupiny).

 

II. Ostatní

Kozáček, Emanuel: Slovácký krúžek v Brně (Malovaný kraj 1, 1946, č. 2, s. 20–21).

Polách, Jan: 60 let Slováckého krúžku v Brně (Malovaný kraj 5, 1969, č. 8–9, s. 18).

Krist, Jan Miroslav: Historie slováckých krúžků a vznik souborů lidových písní a tanců na Slovácku (Praha 1970).

Krist, Jan Miroslav: Slovácký krúžek v Brně 65 let (Brno 1973).

Beránková, Helena: Taneční folklór v pojetí amatérských skupin a souborů v Brně (diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1980).

Štěpánek, Václav: Slovácký krúžek v Brně 85 let (Brno 1994).

Krist, Jan Miroslav – Raštica, Jiří: Devadesát let Slováckého krúžku v Brně (Brno 1998).

Petrů, Jiří: Dopisy příteli (Kyjov 2002).

Štěpánek, Václav: Slovácký krúžek v Brně 95 let (Brno 2003).

Fajbus, Zdeněk: Storočenka Slováckého krúžku v Brně 1908–2008 (Brno 2008).

Čechovská, Kateřina: Slovácký krúžek v Brně a jeho vliv na šíření a zachování hudebních tradic v regionu Slovácko (diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2018).

 

www.kruzek.cz 

 

Jiří Čevela

Datum poslední změny: 8.8.2019