Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Mensi, FrantišekTisk

(František Antonín)

Charakteristika: Skladatel a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:28.3.1753
Datum úmrtí/ukončení aktivity:28.12.1829
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Mensi, František (František Antonín), katolický kněz, skladatel a hudební pedagog, narozen 28. 3. 1753, Bystré (u Poličky), zemřel 28. 12. 1829, Pchery (u Kladna).

Otec Ital Petrus Alexi Mensi byl vychovatel v hraběcí rodině Hohenemsů v Bystrém, matka Češka Barbara Bidmanová byla dcerou správce tamního velkostatku. Po odchodu rodiny z Bystrého v roce 1756 jsou její osudy i Františkovo základní hudební vzdělání nejasné. Roku 1758 pobývala rodina na panství Kinských v Chlumci nad Cidlinou a později u Morzinů v Křinci nedaleko Nymburka. František Mensi studoval v Praze na jezuitské koleji humanismus a získal titul magistra filosofie, později bakaláře teologie. V konviktu sv. Bartoloměje působil jako vychovatel. U Josefa Rejchy studoval hru na violoncello, u Kajetána Vogla hru na housle a skladbu. V roce 1776 byl vysvěcen na kněze. Zbytek života strávil v obcích hrabat Martiniců (od 1791 Clam-Martiniců ). Do roku 1787 působil jako kaplan ve Smečně, poté pracoval do roku 1805 jako vůbec první lokalista v Hobšovicích, následující čtyři roky zastával místo faráře v Družci a poté ve Pcherách. Působil rovněž jako učitel hry na housle a violoncello.

Z Mensiho skladatelské tvorby je známo asi padesát duchovních kompozic, především motetta, offertoria, mariánské antifony a další. Jeho rukopisy jsou hojně rozšířené po českých kůrech (Smečno, Praha, Klatovy, Citoliby, Český Krumlov) i v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko). O hodnotě jeho díla svědčí množství významných kůrů, které si Mensiho skladby pořídily, mezi nimi i dnes uznávaní skladatelé jako Jan Jáchym Kopřiva z Citolib (10 skladeb), nebo Jan Lohelius Oehlschlägel ze Strahovského kláštera (11 skladeb). Skladby jsou velice hodnotné, bohaté v melodii i harmonii. Jsou plné citu, napětí a staví na významu textu. V číslovaném generálbasu a bohatých houslových doprovodech přetrvává ještě barokní praxe. Osobitým způsobem zpracovává klasicistní hudební znaky, především v sonátové formě. Patrný je vliv Františka Xavera Brixiho i Josefa Myslivečka, jejichž díla v opisech do smečenské sbírky pořídil. Orchestrální hudba, kterou zmiňuje ve svém slovníku Bohumír Dlabač, známa není. Též uvádí, že Mensiho skladby byly na Strahově přijímány s potleskem. Slánská pamětní kniha zmiňuje Mensim zhudebněnou báseň na slova Aloise Věnceslava Žítka vydané ve Slaném v roce 1821, ta však dosud nebyla nalezena. Antonín Podlaha uvádí, že krátce před smrtí si Mensi pro sebe složil Requiem; toto dílo je rovněž nezvěstné.


Dílo

Dílo hudební

 

Aria solemnis pro bas a komorní orchestr;

Motetto a Quadro in B;

Primiční Offertorium, rozhovor mezi Hlasem lidu, Vděkem, Svědomím a Smrtí;

Gratulační Cantáta precatoria, k sňatku poslední hraběnky Martinicové s rytířem z Clamu v roce 1791.

Literatura

I. Lexika:

Dlabacz.

Podlaha Antonín: Posvátná místa Království českého VII. díl, Praha 1913.

 

II. Ostatní:

Karel Procházka: Smečenská hudební sbírka a dílo P. Františka Mensiho (Diplomová práce. Univerzita Karlova, 2003).

P. František Mensi (Slánský obzor 12, 2004).

 

http://bystre.unas.cz/?q=cs/node/47

Archivalie

Farní archiv Smečno.

 

Karel Procházka

Datum poslední změny: 24.3.2009